Krutá pomsta? Herci kritizovali ministryni, dostali vyhazov: "Takhle se tu nakládá s lidmi, kteří se o něco snaží"

Činohrou Slovenského národního divadla zmítají pořádné otřesy: Nečekaný vyhazov dostalo hned pět herců a nevyhnuly se mu ani klíčové postavy činohry. Bez práce jsou: Roman Poláčik, Martin Šalach, Daniel Žulčák, Anna Hroboňová a také Táňa Pauhofová, která je dobře známá i českým divákům díky filmům Vlny, Toman či Román pro muže.

„Oficiálním důvodem výpovědí je konsolidace. Herci však říkají, že o šetření nejde, a že je to snaha rozbít soubor, který je kritický vůči vedení divadla a ministerstvu kultury,“ píše Denník N

Herci činohry dlouhodobě nesouhlasí s politikou ministryně kultury Martiny Šimkovičové a po každém představení proto četli text kritického prohlášení, což se mohlo stát trnem v oku vrchnosti.

„V jednom týdnu jsem dostal cenu Literárního fondu, Dosky a výpověď z divadla. Takto se tu nakládá s lidmi, kteří se o něco snaží,“ nechápe herec Roman Poláčik.

„Osobně to považuji za cílenou snahu o rozklad činohry národního divadla,“ přizvukuje Martin Šalacha.

„Osobně se nedomnívám, že hlavním problémem je otázka, kdo konkrétně odchází, ale spíše to, zda je tento krok vůbec přínosný a správný pro provoz divadla. Zda se skutečně jedná o konsolidační opatření, které může ozdravit ekonomickou situaci divadla. Je však zřejmé, že tento krok nepřispívá k dobré atmosféře v souboru a některým kolegům výrazně zhoršuje jejich osobní situaci. Nejde přitom pouze o finance. Jde také o pocit bezpečí, jistoty, o kontinuitu a možnost dalšího růstu v souboru, který považujeme za svůj druhý domov,“ napsala Pauhofová.

Pauhofová podle dostupných informací na rozdíl od kolegů podala výpověď sama: Momentálně je na mateřské a beztak prakticky nehrála, odchodem se tak rozhodla ochránit některého z hereckých kolegů, kterému hrozilo přijít o jediný příjem.

„Své rozhodnutí jsem v této situaci považovala a nadále považuji za správné. V uplynulých třech letech jsem byla na rodičovské dovolené a v současné době mám v repertoáru našeho divadla pouze jedno představení. Považovala jsem proto za absurdní, aby o pracovní pozici přišel někdo, kdo je v současnosti plně pracovně vytížen a každodenně obhajuje své působení prací na jevišti Slovenského národního divadla,“ doplnila herečka.

Naději přitom upírá především k volbám: „Stále se nemohu zbavit přesvědčení, že se jedná o dočasný stav (nejvýše na dva roky), a naděje, že se v souboru znovu setkáme. Bez ohledu na formální náležitosti se po třiadvaceti letech v našem souboru stále cítím – a budu cítit – jeho součástí. Naše divadlo je pro nás totiž mnohem více než jen zaměstnání, pracovní pozice či prostředek obživy. Je nedílnou součástí naší identity,“ zakončila.