Když si chtějí zvířátka trochu odfrknout, lehnou si prostě na bok a hoví si. U kravek to ale tak nebývá: Ty se položí pěkně na bříško (nebo na hrudník – jak chcete), složí si pod sebe přední nohy, jednu zadní nožku většinou vystrčí do strany. Na boku je uvidíte opravdu jen zřídka. Ale proč, když ležení na boku bývá o tolik pohodlnější?

Nejsou v tom koneckonců samy: podobnou polohu zaujímají třeba ovce, antilopy, žirafy či jeleni.

Jak prokázali curyšští vědci při systematickém pozorování několika stovek zvířat v zoologických zahradách, pes je zřejmě zakopaný v trávení těchto živočichů. Příroda jim totiž v tomto ohledu nadělila geniální systém, díky němuž mohou ze své potravy vyždímat daleko víc energie než jiní býložravci.

Jak si všichni pamatujeme ze školy, mají krávy čtyři žaludky. Na pastvě do sebe rychle naházejí a spolykají trávu - a pak je vidíme odpočívat ve výše popsané poloze, jak si následně ležérně přežvykují. Při trávení pomáhá kravkám široká škála mikroorganismů, které sídlí v jejich zažívacím traktu. Celulózu, která je pro savce normálně nestravitelná, dokážou tito mikrobi rozložit na energeticky bohatý cukr.

Aby mohl tento komplikovaný systém trávení správně fungovat a potrava se postupně dostávala do dalších žaludků, musí zvířata být vždy ve stejné gravitační poloze. Proto přežvýkavci odpočívají převážně na břiše – navzdory tomu, že pro mohutné tvory s delšíma nohama je jinak poloha na boku mnohem pohodlnější, konstatují vědci. Vezměme si pro ilustraci třeba takové slony: ti mezi přežvýkavce nepatří, a proto je často vídáme ležet na boku s nataženýma nohama. Prostě "suum cuique", tedy "každému, co jeho jest", jak říkával už Cicero.