Pořádná kráva má mít pořádné rohy

MAGAZÍN - Magazín autor: Lukáš Strašík

Co si, u všech rohatých, nejčastěji asociujeme se Švýcarskem? Hodinky, armádní nože, sýry, zasněžené Alpy, čokoládu…? Většinou ale asi horské pastviny a na nich rozvážně se ploužící kravky. Nejlépe s pořádným zvoncem - a pořádnými rohy. A právě ty jsou v zemi helvétského kříže jablkem sváru: Když zbavujeme zvířata rohů, nezbavujeme je zároveň i jejich zvířecí důstojnosti? O bolesti, jakou při tom zkusí, ani nemluvě.

Tradiční Bitva královen (Combats de Reines) ve Švýcarsku

Tradiční Bitva královen (Combats de Reines) ve Švýcarsku,zdroj: Profimedia.cz

Mají se krávy s rohy těšit zvláštnímu postavení a státní podpoře? Mají být sedláci odměněni za to, že svému dobytku ponechají na čele ozdobu, kterou mu nadělila příroda? Taková debata je možná asi jen ve Švýcarsku.

Horal Armin Capaul chce, aby se kravám rohy neodstraňovaly. Odstartoval iniciativu Za důstojnost hospodářských zvířat. Jejím cílem je nechat zakotvit v ústavě finanční podporu pro rohaté krávy, chovné býky, kozy a kozly. Zákaz odstraňování rohů sice nepožaduje, chovatelé rohatých zvířat ale mají od státu dostávat kompenzaci - kvůli hospodářským ztrátám. Návrh počítá s 500 švýcarskými franky (11 400 korun) ročně na jednu kravičku, u koz to má být 100 franků (2300 korun). Prý to nebude znamenat zvýšené náklady, pouze jiné přerozdělení rozpočtu na zemědělství.

Z rohů se v zemi stalo politikum. Můžeme se tomu samozřejmě zasmát, ale jde tu vlastně do jisté míry o samotnou švýcarskou podstatu a tradici. Když už nic jiného, je každopádně nutno konstatovat, že přímá demokracie je v zemi stále živá a stále funguje. Vždyť iniciativu vydupal ze země jeden podivínský horal – nestála za ním žádná organizace, ani žádná politická strana. Jeho jasný názor, že kráva bez rohů není kráva, podpořilo do března přes 150 tisíc lidí, čili každý pětapadesátý Švýcar. Pro vypsání referenda přitom stačí nasbírat 100 tisíc podpisů během osmnácti měsíců.

profimedia-0285053995

Armin Capaul,zdroj:Profimedia.cz

Proč se to dělá?

Podle statistik nemá ve Švýcarsku rohy sedm krav z deseti. Ozdoba se odstraňuje už telátkům tak zvanou kauterizací, čili vypálením místa, kde mají rohy růst. Důvodem je především vyšší efektivita. Zvířata zbavená rohů se pochopitelně nemohou navzájem potrkat, a lze jich proto na stejném prostoru držet více najednou. Snižuje se navíc i jejich agresivita, a tím i riziko poranění personálu i jiných chovaných zvířat. Navíc se rohaté krávy nevejdou do dojicích robotů.

Organizace na ochranu zvířat nicméně zastávají názor, že rohy jsou nezbytné pro trávení a metabolismus. Mléko od rohatých navíc pak údajně obsahuje méně alergenů a podle Capaula je nejen zdravější, ale má dokonce i lepší chuť. Rohy navíc slouží i k vzájemné komunikaci mezi zvířaty a jejich odstranění pak působí zmatek v jejich chování a hierarchii. Nemluvě o tom, že rohy jsou normální součástí těla, teplou a prokrvenou, a jejich odstranění je pro zvířata bolestivé.

Rohy jako politikum: Kdo má pravdu?

Iniciativa byla předána loni v březnu s téměř 120 tisíci platných podpisů. Její zastánci argumentují tím, že jde především o důstojnost zvířat. "Kráva s rohy ukazuje na pastvě svou pýchu. Ke krávě prostě rohy patří," hlásají.

Podle odpůrců ale není úkolem státu podporovat chov rohatého dobytka. Jde podle nich čistě o podnikatelské rozhodnutí každého zemědělce. Ústava prý navíc není vhodným místem pro regulaci této otázky. Každých deset procent zvířat, kterým by se rohy nechaly, by prý přišlo na 30 milionů franků navíc (bezmála tři čtvrtě miliardy korun), které by se musely ušetřit jinde. O následném nebezpečí úrazu pro všechny ani nemluvě.

Zatímco pravice se snaží prezentovat odstraňování rohů jako ochranu před zraněními a předpoklad pro ekologicky korektní chov, levice naopak poukazuje na přirozenost. Jestliže dala příroda kravám rohy, mají na ně také právo, hlásí. Argumentuje například tím, že rohaté zvíře mají ve znaku hned tři kantony, v čele s tím asi nejznámějším Uri. "Bez rohů by přece ten býk vypadal jako ovce s piercingem v čumáku," poukazuje na znak kantonu sociální demokrat Roberto Zanetti.

ThinkstockPhotos-810088876

Znaky švýcarských kantonů,zdroj:ThinkStock

Spolková rada (tj. vláda) tvrdí, že iniciativa míří špatným směrem, a odmítá ji. Dotace by podle ní mohly vést k tomu, že by se rohatá zvířata držela v nevhodných prostorách, což by pro jejich blaho bylo ve finále škodlivé. Rada států (jedna z obou komor parlamentu) iniciativu 21. září odmítla. Armin Capaul se každopádně nevzdává a shání další podporu, aby před referendem přesvědčil o své myšlence co nejvíc lidí.

S málokterým zvířetem si spojujeme Švýcarsko tolik, jako právě s kravkou. Bez ní a jejího mléka by nebylo žádné fondue, žádné sýry, žádná čokoláda. A rohy má koneckonců i ta fialová kráva Milka. Uvědomí si to Švýcaři také u hlasovacích uren?

Tagy: Švýcarsko zahraničí petice referendum krávy místní referendum zvířata a příroda evropské zemědělství

Zdroje: vlastní,Weltwoche,ARD