Fobie z hadů má řadu příznaků a u každého člověka se může projevovat trochu odlišně. Zásadní znaky jsou však v zásadě stejné: hadí fobik prožívá nadměrný až extrémní strach při setkání s hadem, ale i pokud hada vidí na obrázku, čte si o něm nebo na něj pouze pomyslí. "Tito lidé si sice dobře uvědomují, že takový nadměrný strach je zcela iracionální a většinou nijak neodpovídá nebezpečnosti dané situace, nedokážou ho však nijak rozumově ovládnout," říká Jakub Polák z Národního ústavu duševního zdraví, podle něhož v České republice mohou fobií z hadů trpět až čtyři procenta populace.

Lidé, kteří fobie zažívají, se také nadměrné potí, mají třes nebo zvýšený tlukot srdce, zároveň jim je na omdlení, nejsou schopni se pořádně nadechnout a prožívají panickou hrůzu. "Osoby trpící fobií mají i mírné potíže v běžném životě. Například v zoo nikdy nenavštíví terárium ani tropické pavilony nebo se bojí stanovat v přírodě," dodal Polák.

Do výzkumu, který se snaží zjistit, proč lidé fobií z hadů trpí, se zapojila i jeho kolegyně Eva Landová. "V našem výzkumu se nejvíce přikláníme k evoluční hypotéze takzvaného modulu strachu, která tvrdí, že hadi pro předky dnešního člověka představovali významný zdroj smrtelného nebezpečí. Proto strach z těchto zvířat a snaha se jim vyhnout znamenaly jasnou selekční výhodu. Během evoluce se strach z hadů stal vrozenou výbavou primátů včetně člověka, geneticky předávanou z rodičů na potomky, a byl napevno zabudován do našeho mozku," uvedla.

Vyšetření magnetickou rezonancí

Na otázku, co hadí fobii skutečně vyvolává, mají odpovědět výsledky projektu, který byl zahájen už v roce 2017. Jeho součástí je i aktuální experiment, kdy vybraní dobrovolníci podstoupí vyšetření funkční magnetickou rezonancí. Během toho budou sledovat obrázky hadů a kontrolních podnětů na displeji umístěném nad hlavou. "Budeme jim ukazovat fotky hadů v klidné a neútočící pozici. V plánu je identifikovat nejméně 12 lidí trpících fobií z hadů a následně vyšetřit jejich mozkovou aktivitu," uvedla Landová.

V České republice se dosud žádný podobný výzkum neuskutečnil. Ve světě už sice nějaké studie existují, ty jsou ale do jisté míry omezené. "Nijak totiž nerozlišují mezi různými skupinami hadů, ačkoliv náš výzkum ukázal, že různé druhy hadů mohou vyvolat dvě různé negativní emoce, především strach a odpor," myslí si Landová, podle níž je možné předpokládat, že i fobie z hadů může být dvojího typu. "A to podle toho, která z těchto dvou emocí u daného člověka převládá," dodala třiačtyřicetiletá pracovnice Národního ústavu duševního zdraví.

Běh na dlouhou trať

Fobie ze zvířat jsou jednou z nejrozšířenějších úzkostných poruch, které postihují nemalou část populace. Život pacientů dokážou omezit v řadě oblastí, přesto většinou zůstanou nediagnostikovány a neléčeny. Současný výzkum by to ale mohl změnit. "Činnost mozku člověka trpícího fobií by nám mohla pomoct pochopit podstatu vzniku rozvoje tohoto psychického onemocnění a následně by mohla být využita i pro úspěšnější léčbu," věří sedmatřicetiletý Polák.

Výsledky by se následně daly použít v klinické praxi a mohly by vést k vylepšení a většímu zacílení psychologické terapie pro fobické pacienty. "Ovšem cesta od pochopení toho, co je ve fungujícím mozku jinak, k návrhu účinnější, ale pro pacienty akceptovatelné terapie, bude ještě dlouhá," uvědomuje si odborník, který se zabývá normálním i iracionálním strachem a odporem ze zvířat.