Kouč, který pomáhá s přípravou Čechů v NHL: Kondice tvoří 80 procent výkonu
Pracuje s mládeží na hokejové Spartě, pomáhá florbalistům Kladna, ale také chystá na novou sezonu NHL hokejisty Michaela Frolíka a Ondřeje Pavelce. "Kondice dělá 80 procent výkonu. Když ji nemáte, nic na ledě nevymyslíte," tvrdí 28letý kondiční trenér Jonáš Křepelka.
S Frolíkem a Pavelcem se potkal, když vyrůstal na kladenském zimním stadionu. Pak se jejich cesty rozdělily: zatímco Křepelka hrál druhou ligu a pak se zaměřil na trénování, Frolík a Pavelec to dotáhli až do nejslavnější hokejové soutěže.
Loni v červnu se však dali s Křepelkou znovu do řeči a poprosili ho, zda by jim nemohl s kondicí přes léto pomáhat. "Takže cvičíme každý den," říká Křepelka.
- Jak přesně vaše spolupráce tedy vznikla?
Potkali jsme se ve fitness centru na Smíchově, kde pracuju. Oni si tam šli zacvičit, tak jsme se potkali. Dali jsme se s nimi do řeči a oni říkali, že by chtěli pomoc. Potřebují vedení, jsou rádi, když mají jistotu, že dělají cviky správně.
- Kolik času s nimi trávíte?
Přes léto to bylo každý den hodinu a půl. Frolík odletěl 10. srpna už do zámoří, Pavelec odlétá až na konci měsíce.
- V jakém stavu k vám přijdou po skončené sezoně?
Všechno je bolí. Říkají, kde mají zranění, takže tomu musíme přizpůsobit cviky a snažíme se, aby je to v další sezoně nebolelo. Učím je cviky, které mají dělat, aby nebyli zranění. Základní fyzickou kondici mají. Když jim je kolem třiceti, tak už se extra nezlepší. Takže hlavně dávám pozor, aby cvičili správně.
- Jaký je rozdíl v kondičním tréninku jich a mládežnických hokejistů?
Moc velký není. Záleží na člověku. Buď je dobrý hokejista a chce trénovat, chce se zlepšovat, nebo ho to nebaví. Ale ano, u vyspělých hráčů je trochu větší potenciál.
- Jste s nimi v kontaktu i během sezony?
Občas si napíšeme. Ale v klubech jednak mají své kondiční trenéry, jednak přes zimu kondici nikdo moc neřeší. Klíčové je, co naberou v létě.
- V čem je specifická kondiční příprava hokejistů oproti jiným sportům?
Specifická je v tom, že veškerý sport kromě hokeje se odvíjí na nohou. Běhá se, chodí, je to pro člověka přirozené. Bruslení zatěžuje tělo úplně jinak. Nejlepší je, když se to v tréninku spojí. Když se kromě "suché" kondiční přípravy chodí i jednou týdně na led. Třeba Michael Frolík chodil dvakrát týdně.
- Jak se liší kondiční příprava hokejisty z pole a brankáře?
Hráč je v zatížení třeba třicet vteřin na ledě a pak minutu odpočívá. Gólman je minutu pod tlakem a pak má delší dobu pauzu. Kondiční příprava je pro něj malinko odlišnější v tom, že nedělá tolik silových věcí, pracuje víc na koordinaci.
Mají už nějaké návyky z klubů nebo zahraničních kempů. Někdy to jsou dobré věci, něco děláme tady lépe. Klíčem je připravit je během léta na testy, které v klubu před sezonou podstoupí. Když neuspějí, tak mají pokuty, nebo je v týmu vůbec nevezmou.
Taky se srovnávají výsledky testů s minulou sezonou - když nastane markantní zhoršení, je to problém. Pro mě je to cenné ale v jiném ohledu: u sportovců člověk vidí zlepšení. Když chodí "běžní" lidé posilovat dvakrát denně, není nárůst výkonnosti takový.
- Trénujete i dospívající hokejisty. Uvědomují si dnes víc, že je kondice důležitá?
Co se týče mladšího dorostu do 15 let, tak ti bývají poslušní. Ti starší, 16-17 let, jsou v pubertě, moc se jim nechce, je potřeba zvýšit hlas. A v 18, 19 letech už vědí, že se jim to láme, jestli se tím budou živit, nebo ne. Vědí, že musí začít něco dělat. Ale v kolektivu toho moc neudělají, záleží vždycky na hokejistovi samotném. Případně na trenérovi, jak ho vybudí.
- Ve vrcholovém sportu dnes rozhodují titěrné detaily. Dává se obecně na kondici větší důraz?
Dává se pořád stejný důraz. Ale teď už se kluby snaží najímat kondiční trenéry, kteří tomu rozumí o dost víc než hokejoví, kteří znají hlavně herní systém, hokej a tyto věci. Kondici ale dělají podle šablony - tak, jak to dělali ti před nimi. Nekladou důraz na vědecké poznatky, ale na historii. Nejlepší je rozdělit v kondiční přípravě hráče do skupin, jelikož každý má jiné potřeby. Mladší musí trénovat víc.
- Jaký je rozdíl v kondiční přípravě florbalistů a hokejistů?
Je to podobné, ale hokej je silovější. Florbal se zaměřuje spíš na výbušnou rychlost, reakci, i když kondice hraje taky roli. Když člověk umí vystartovat, tak je ve florbalu dobrý. Hokej je víc všestranný, pohybový. Je náročnější. I somatotypy sportovců jsou odlišné. Florbalisté jsou hubení, šlachovití, aby byli lehcí. Hokejisti jsou větší. Ačkoliv i jejich proporce se změnily. Dnes už to taky nejsou jen obři s velkými svaly.
- Čím to?
Pravidla se zpřísnila, fauly se pískají víc, i příprava je jiná. Když jste byl velký, silný, tak vás dřív vzali všude. Dneska už to tak není. Síla a velikost nejsou tak podstatné. Když to má člověk v hlavě srovnané, může být i menší.
- Kolik procent výkonu tedy kondice dělá?
Když člověka na ledě bolí nohy, nic neudýchá a nemůže bruslit, tak hlavou nic nevytvoří. Říká se, že osmdesát procent výkonu dělá hlava. Ale hráč musí být především fyzicky připravený. Podle mě 80 procent výkonu dělá kondice.
Jonáš Křepelka se narodil 11. srpna 1989 ve Slaném. Hokej hrál od čtyř let, v sedmi začal navíc s tenisem. Nakonec dal přednost hokeji, šest let hrál druhou ligu, ale pak ji obětoval škole. Studoval Pedagogickou fakultu a stal se kondičním trenérem, což ho živí už pět let - a stále se snaží zdokonalovat. "Dělám různé kurzy, chodím na školení, vyzvídám od jiných trenérů, koukám se na internetu na různé články," přibližuje. V budoucnu by rád pracoval u hokejového týmu s dospělými.
Kurzy
Finance
Kurzovní lístek: 21.11.2024 Exchange s.r.o.
EUR | 25,200 | 25,320 |
USD | 24,020 | 24,200 |