Svému přístupu říká Sport Hacking, čímž označuje komplexní pojetí přípravy, propojení vhodné stravy, kvalitní regenerace a vyrovnané psychiky. Jeho služby si pochvaluje mimo jiné tenisová hvězda Tomáš Berdych a řada současných či bývalých reprezentantů, třeba fotbalista Zdeněk Grygera, hokejista Michal Jordán nebo florbalista Tom Ondrušek. Klienty má i v zahraničí.

"I trénink má svůj strop a sportovci jsou mu velice blízko. Tudíž čím dál tím větší roli hraje a bude hrát Sport Hacking, tedy komplexnost," tvrdí Schlesinger.

• Kterou oblast přípravy podle vás sportovci nejvíc zanedbávají? Stravu? Regeneraci? Mentální přípravu?

Asi nejde určit jednu z nich, ale naprostá většina sportovců zanedbává dle mého regeneraci, se kterou je úzce spojena strava a samozřejmě to vše začíná v hlavě. Tudíž asi všechny tři oblasti zároveň.

• Kolik procent výkonu tyto oblasti podle vás dělají?

Jak u koho. Ale abychom neglorifikovali tyto tři oblasti, je třeba říct, že samotný fyzický trénink je samozřejmě nejdůležitější. Ale na druhou stranu se v praxi setkávám s vrcholovými sportovci a vidím, jakou změnu a roli v kariéře hraje práce na výživové stránce, zkvalitnění regenerace a také práce na mentální složce. U někoho to může být deset procent, u někoho osmdesát. Ale už jen těch deset procent může u vrcholového sportovce znamenat rozdíl mezi působením v české lize a zahraničním angažmá s vysokým platem.

Klíč k výkonům

• Jak jste se dostal ke spolupráci se sportovci?

Bylo to postupné a organické. Odmala jsem miloval sport, poté jsem studoval sportovní vysokou školu a začal pracovat se sportovci v oblasti kondiční přípravy. Pak jsem odjel na delší dobu do USA a Kanady, což pro mě byla skvělá škola. Postupně jsem více zařazoval k fitness i výživu a viděl její důležitost. Poslední zhruba čtyři roky pracuji jako mentální kouč. A vidím, že propojení těchto oblastí, tedy dohromady tzv. Sport Hacking, má jednoznačně největší dopad na sportovce (a nejen na ně).

• Studoval jste některý z příslušných oborů?

Učím se východní filozofii a medicínu, také studuji světově uznávanou školu koučinku a další obory. Je to nikdy nekončící cesta, ale zároveň i moje vášeň – posouvat limity u ostatních i u sebe.

• S kolika sportovci spolupracujete a mohl byste některé jmenovat?

Mé portfolio klientů není velké. A to záměrně, abych se jim mohl věnovat maximálně a dát jim, co potřebují. A zároveň si nechal prostor pro sebevzdělávání či experimenty, kde na svém těle zkouším v praxi různé techniky či přístupy. V současnosti je to kolem třiceti klientů plus několik sportovních týmů.

Spolupracuji například s několika českými fotbalovými reprezentanty, třeba Lukášem Pokorným z francouzského Montpellier nebo několika hráči Sparty či Slavie. Z hokeje můžu jmenovat třeba Michala Jordána nebo Petra Čajánka, z florbalu Toma Ondruška či Martina Pražana, z házené elitního českého pivota Leoše Petrovského či Helenu Ryšánkovou...

• Jak probíhá vaše spolupráce se sportovci?

Spolupracuji s nimi na dlouhodobé bázi - většinou několik let. Mým cílem je, aby mě sportovec za nějakou dobu nepotřeboval a vlastně si na většinu věcí přicházel sám. Já jim jen ukazuji cestu a dveře. Ale klíč musí najít oni.

• Máte i nějaké specializované pomocníky?

Ano, snažím se kolem sebe vytvořit sít špiček v oboru. Úzce spoupracuji například s biochemikem či fyzioterapeuty.

Vít Schlesinger | zdroj: Oldřich Hrb

• Mohl byste přiblížit některé vaše metody?

Je jich víc. Nicméně především je třeba říct, že sportovce vidím jako komplexní bytost, individualitu. Ne někoho, kdo se honí za brankami, body nebo vteřinami, ale jako člověka v celé jeho šíři. Klasické poznatky se snažím propojovat i s východní filozofií, používat poznatky, které mám ověřené vlastní praxí a zpětnou vazbou klientů, a používat především selský rozum a lidský přístup. Snažím se propojovat optimální stravu, která respektuje individuální potřeby sportovce, s kvalitní regenerací a mentální připravou.

• Co to znamená v praxi?

Třeba to, že ve stravě pracujeme na vyladění střevního mikrobiomu, který je v životě sportovce hodně důležitý, soustředíme se na zkvalitnění krve, která je důležitým ukazatelem výkonu, a v neposlední řadě svalů. Zaměřujeme se i na "timing", tedy přípravu těla po všech stránkách na nejdůležitější období sezony. Vše propojujeme i s poznatky východní medicíny a ajurvédy, což vidím, že je v praxi hodně užitečné.

• Jak třeba přistupujete k regeneraci?

Tam používám například různé dýchací techniky, které nejen že mohou vést k lepší a rychlejší regeneraci, ale také k ovlivnění mentálních a kognitivních funkcí. A sportovec si během nich může cvičit další mentální praktiky.

Nestát sám sobě v cestě

• Jaké máte metody mentální přípravy?

Pracuji na bázi pozitivní psychologie a koučinku. Především se zajímám o sportovce jakožto celistvou osobnost. Zajímá mne tedy, jaký je v běžném životě, kde má silné stránky, o které se můžeme opřít, a především, co sám opravdu chce. Nepracuji s problémy sportovce. Naprostá většina sportovců má hodně nadprůměrnou psychiku, jinak by nebyli tam, kde jsou. Ale pracujeme s potenciálem klienta a tím, kam se může posunout a jak může ovlivnit své myšlení, sebedůvěru a neblokovat si svůj potenciál.

• Jak na to?

Snažíme se se sportovci celkově nastavovat harmonii mezi myslí a tělem. V takovém stavu je totiž sportovec schopen podávat výkony na hraně svých možností a svého potenciálu. Aby se to mohlo stát, musí se nejdřív naučit nestavit se sám sobě do cesty.

• Scházíte se se sportovci, komunikujete s nimi na dálku či s nimi někdy i jezdíte na závody či zápasy?

Jsme v kontaktu pravidelně párkrát do měsíce. S některými se vídám pravidelně, s jinými, kteří žijí třeba v Americe nebo Skandinávii, komunikujeme na Skypu. Vyjimečně jedu s klienty i na delší dobu, nyní mě čeká třeba tenisová túra po Spojených státech.

• Z čeho berete inspiraci, odkud se učíte vy?

Mám své guru učitele a také mám své zdroje z těch nejšpičkovějších pracovišť světa. Ale konkrétnější s dovolením nebudu. Důležitá je každopádně i praxe. Podstupuji experimenty se svým tělem. Podstupuji závody Ironman (dlouhý triatlon, pozn. red.), v současnosti pak dokončuji dvouletý experiment chladové termogeneze, při kterém vystavuji své tělo extrémním chladovým podmínkám a sleduji fyziologicko-biochemickou odezvu organismu.

• Je podle vás budoucností to, že budou mít sportovci jednoho experta na více oborů, nebo budou využívat početné týmy úzce specializovaných profesí?

Těžko říci, to záleží na osobnosti. Jeden člověk asi těžko pokryje všechny oblasti. Mě občas klienti osloví i s tím, že se mnou chtějí dělat také kondici, protože mám v tomto oboru spoustu zkušeností. To ale odmítám, protože to už by bylo moc, a tak jim rád doporučím nějakého zkušeného trenéra. Neříkám, že jsem top expert na všechny oblasti, ale dovedu je propojovat jako asi málokdo. A když vidím, že to vyžaduje profíky, například zásah fyzioterapeuta, snažím se kolem sebe vytvářet sít opravdových špiček, kam mohu svého klienta poslat.

• Cítíte na sportovcích, že jsou otevřenější komplexnější přípravě než dříve?

Ano. A je to logické a přirozené. I trénink má svůj strop a sportovci jsou velice blízko. Tudíž čím dál tím větší prim hraje a bude hrát Sport Hacking, tedy komplexnost.