Komentáře

Mezi osobnostmi, které na Den vzniku samostatného československého státu vyznamenal současný prezident, byste nejspíš nechtěli být, tedy minimálně pokud nepatříte mezi bezmezné obdivovatele Miloše Zemana. Ne, že by se tam neobjevilo pár lidí, kteří si to zasloužili nebo by aspoň "nevadili". Na seznamu oceněných je ale několik jmen, které přinejmenším zpochybňují institut státních vyznamenání jako takový. 

Pokud by se Miloš Zeman nestal prezidentem, byl by z něj skvělý ministr propagandy. Český prezident se dokáže mistrně trefit do nálady šedých mas. Říká to, co chce lid slyšet. A jde mu to skvěle. 

Vzpomenete si, jestli James Bond někdy pil pivo Carlsberg nebo limonádu 7up? Vadí vám, že Tom Hanks pojmenoval svůj míč Wilson? Ale když se řekne Jamall, naskáčou vám osypky. Nyní to po právu schytala i Česká televize – za scénku s nákupem v McDonald's dostala od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání pokutu 350 tisíc korun. 

Alexandrovci hrají v Česku pravidelně a často je doprovázejí i hvězdy české estrády. Teprve až nedávný koncert uniformovaného ruského souboru vyvolal vlnu nevole. Ale jen "mírnou a v mezích zákona". 

Rusové se chlubí takřka dojednanou dohodou s Američany o náletech v Sýrii. Přestože na podrobnosti dokumentu byli zatím skoupí, ruské ministerstvo obrany ho považuje za „výchozí bod“ rusko-americké spolupráce v Sýrii. Jenže mezitím se ozval Washington s tím, že si slovo „spolupráce“ kategoricky vyprošuje. 

Velkolepé oslavy 70. výročí založení Korejské strany práce připomněly světu, jak dlouho si neví rady s režimem v Severní Koreji. Z původního strachu, který převažoval po konci studené války, se vztah Západu k jednomu z posledních totalitních států na světě proměnil ve směs ignorace, nenávisti a výsměchu.  

Pokud se někdy západní diplomacie dostala do ukázkové patové situace, pak se to stalo právě se Sýrií. Dokonce už i český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek konstatoval, že mír bez syrského prezidenta Bašára Asada není možný. A nebyl prvním evropským politikem, který to vyslovil. Západní politici však zároveň Asadův režim dál odmítají. 

Emotivní případ Evy Michalákové lomcuje českou diplomacií i veřejností. Realita oproštěná od vášní ale nabízí jednu otázku – jak to, že po cizincích vyžadujeme dodržování českých zákonů, ale nedokážeme akceptovat cizí pravidla?