Komentáře

Pařížské útoky zahalily Evropu do závoje strachu, který kvůli paranoie nutí lidi vyhýbat se místům s vysokým počtem lidí. Aerolinky hlásí ztráty, vánoční trhy osekávají program, lidé v hospodách bědují, jak je ten svět nebezpečný. A teroristi se radují.

Vlajky s přeškrtnutými mešitami, které zavlály nad hlavou prezidenta Miloše Zemana na Albertově, jsou novodobou verzí nacistických hákových křížů. A česká hymna, kterou vládce Hradu zazpíval bok po boku s maniakálním islamofobem Martinem Konvičkou, neměla daleko od Deutschland, Deutschland über alles. Scházela jen výzva k pogromům. 

Kromě pachuti krve zůstal po pařížském masakru otazník, zda a nakolik se změní světová politika. Po summitu G20 v tureckém letovisku Antalya vyzval francouzský prezident Francois Hollande k vytvoření globální koalice pro boj s Islámským státem, o které bude v nejbližších dnech jednat s prezidenty Ruska a USA. Pařížské útoky katapultovaly ruského vůdce Vladimira Putina zpátky na mezinárodní scénu. Jenže vztahy s Moskvou jsou v troskách. A navíc pro úspěch koalice bude klíčový postoji arabských států, pro které nyní Islámský stát není největším zlem. 

Jsou dny, které si nějaký národ nebo dokonce svět zapamatuje navždy. Donedávna mělo toto století - v globálním kontextu - jako jediné takové datum 11. září 2001, které ovlivnilo nejen dějiny Západu, včetně těch našich. Mezi historické milníky se nejspíš zapíše také osudný pátek třináctého listopadu 2015, kdy v Paříži zemřelo po sérii teroristických útoků na 130 lidí. 

Jsme lidi druhé kategorie? Proč svět nezajímají naše životy, ptají se Libanonci na sociálních sítích. Téměř ihned po pátečních atentátech Facebook uvolnil aplikaci umožňující překrýt si profilovou fotografii francouzskou vlajkou. Libanonská (a desítky dalších) chybí. 

Jejich rodiče prchali před chudobou a beznadějí, jenže v Evropě je čekala špatně placená práce a život v uzavřených komunitách. Děti přistěhovalců, které se narodily už na evropském území, stojí tváří v tvář deziluzi a frustraci. Ztráta naděje a tím i smyslu pro budoucnost z nich činí snadný sousto pro islamistická uskupení. Evropská generace džihádu se rekrutuje ze zklamaného přistěhovaleckého dna. 

NATO pomalu umírá. Alespoň soudě podle toho, jak reaguje na současné výzvy. Někdejší vojensko-politický kolos Západu se nedokáže poučit z dosavadních chyb a dál se nechává unášet proudem dějin s klapkami na očích. 

Co říkáte politikům, kteří se vyloupli jako favorité amerických prezidentských voleb? Domnívám se, že se na to dá použít výraz "americká soda".