Klasická zelenina už šéfkuchařům nestačí, přesedlali na mikrovýhonky

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Vypadají a chutnají jako klasické bylinky nebo zelenina, přesto měří jen pár centimetrů. Ještě v hlíně doputují k předním michelinským šéfkuchařům, kteří z nich utvoří "tečku" svých pokrmů. Anglický zelinář, který zběhl od počítačů, se v zemi labužníků pustil do pěstování mikrovýhonků. 

Zelinář Chris Kilner pěstuje zmenšeniny rostlin, mikrovýhonky pak prodává šéfkuchařům

Zelinář Chris Kilner pěstuje zmenšeniny rostlin, mikrovýhonky pak prodává šéfkuchařům,zdroj: Profimedia.cz

Miniaturní zahrádka na lodičkách je ozářena fialovým neonovým světlem. V Saint-Jean-en-Val v centrální Francii pěstuje Chris Kilner mikrovýhonky, o něž mají pro jejich chuťové bohatství nevídaný zájem velcí šéfkuchaři. Na rozdíl od klíčených semínek, která se pěstují ve vodě, rostou tyto rostlinky na kompostu. Avšak ne dlouho - prodávají se už za šest dní, některé za necelé dva měsíce.

Aby Kilner zjistil správné aroma, ochutnává jeden lísteček svých rostlinek po druhém. Jako vinař, který se chce ujistit o zralosti hroznů před sklizní. "Všichni znají chuť rokety, ale kolem jedenáctého dne je dokonalá, bez hořkosti," vysvětluje tento vášnivý pěstitel a žvýká liliputánskou rostlinku ve tvaru srdce.

V redukovaném rozměru rostliny, často jen několik centimetrů, je vyjádřen celý chuťový a výživný potenciál. Agastache má vůni lékořice, perila křovitá (shiso) připomíná anýz nebo kmín podle toho, jakého je druhu, a velké modré hvězdicovité květy brutnáku zase chuť okurky.

50 druhů mikrovýhonků

Hořčice, wasabi, pepř, citrusové plody, kapary a dokonce ústřice... Tolik vůní mají mikrovýhonky, které jsou stejně tak malé jako bohaté v ústech a které mohou nahradit obvyklé koření a přísady. Někteří kuchaři je sice kladou na okraj talíře, ale ony tu nejsou jen proto, aby zdobily jídlo.

"Je to plnohodnotná ingredience, která jídlu dodává jemnost, barvu, ale i kyselost nebo sladkost," zdůrazňuje šéfkuchař Dorian Van Bronkhorst, který stojí v čele restaurantu Atelier Yssoirien, ověnčeného michelinskou hvězdičkou. Podnik se nalézá nedaleko Saint-Jean-en-Val v Auvergne.

Podobně jako on se dalších asi 70 šéfkuchařů, z nichž se mnozí pyšní michelinskou hvězdičkou, zásobuje u Chrise Kilnera a jeho firmy Radix (latinsky kořen). Tento zemědělec nového typu pěstuje na 50 druhů v umělém světle či ve skleníku. To vše na velmi omezeném prostoru, ne více než 500 metrů čtverečních.

Od počítačů k mikrozemědělství

"O naší práci rozhodují zákazníci. Jsou velmi nároční. Dnes většina velkých šéfkuchařů používá mikrovýhonky," říká Kilner, který chce na podzim své prostory rozšířit, aby mohl reagovat na rostoucí poptávku. "Nejsem kouzelník. Neustále se musí ochutnávat a já se musím řídit chuťovými buňkami," vysvětluje sedmačtyřicetiletý Angličan, který se předtím zabýval počítači a pak radikálně změnil svůj život. Usadil se v Auvergne v bývalém venkovském domě svých rodičů.

Chris Kilner je dnes průkopníkem na francouzském trhu s mikrovýhonky, který je často omezen na malé zahrádky ve městě. Restauratéři nemají často jinou možnost, než se zásobovat u velkovýrobců nabízejících rostliny z Nizozemska. Nizozemská společnost Koppert Cress má ve Francii téměř monopol.

Mikrovýhonky Chrise Kilnera však mají velkou přednost. "Nejsou dodávány na jakési bavlně, ale s biologickým kompostem. Je to sezonní produkt, velmi čerstvý, který utrhneme těsně předtím, než ho dáme na talíř," vysvětluje Cyrille Zen, šéfkuchař z La Bergerie de Sarpoil v Saint-Jean-en-Val.

Nejen šéfkuchaři vychvalují mimořádné chuťové vlastnosti těchto maličkých rostlinek. Prodávají se i na trzích, kde přitahují zákazníky pro své výživné vlastnosti. Podle americké studie z roku 2012, kterou zveřejnil vědecký časopis Journal of Agricultural and Food Chemistry, mají tyto mikrorostlinky čtyřikrát až čtyřicetkrát více vitaminů a antioxidantů než jejich sestry, které byly vypěstovány do obvyklé velikosti.

Tagy: Francie zahraničí zajímavosti a kuriozity kulinářství a gastronomie

Zdroje: ČTK,AFP