Ačkoli se může zdát, že pokrm složený ze dvou krajíců chleba, trochy másla, šunky, sýra, plátků rajčete a salátu je jednoduchost sama, v současné Británii jde o výsledek sofistikovaného řetězce dodávek načasovaných na poslední chvíli. A odchod země z Evropské unie bez dohody s Bruselem by mohl tento systém narušit.

Z uvedených ingrediencí jsou v Británii převážně domácího původu pouze chléb a máslo, kterého se nyní dováží asi 25 procent spotřeby. Ostatní složky tradičního sendviče se dovážejí ze Španělska, Irska, Nizozemska či Dánska. Obnovení cel nebo hraničních kontrol by znamenalo pro stávající model obrovské problémy.

"Myslím, že si zákazníci neuvědomují, jak komplexní a globální naše odvětví je. Jestliže z Evropy odejdeme bez jasných pravidel, budeme mít problém přinejmenším s hraničními kontrolami, protože naše odvětví je založeno na čerstvosti a naše produkty mají krátkou trvanlivost. Ingredience by se mohly zkazit v přístavech, než by se k nám dostaly," upozorňuje ředitel odvětvové organizace British Sandwich Association Jim Winship.

Příliš drahý čedar

Dalším velkým problémem v případě, že selže vyjednávání o brexitu by byla cla. Například sýru čedar by se podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO) týkalo clo 1671 eur (skoro 43 tisíc Kč) na tunu. "Čedar je produktem s nízkou marží, stojí asi 3000 eur za tunu. S takovým clem nedostanete do Spojeného království ani kousek čedaru," poznamenal ředitel skupiny Dairy Industry Ireland Conor Mulvihill. Organizace zastupuje irské mlékárenské podniky.

Přes 60 procent poptávky po sýru v Británii pokrývá dovoz a v roce 2016 pocházelo 82 procent dovezených sýrů právě z Irska. Británie předloni nakoupila 78 tisíc tun irského čedaru a velká část z něj putuje do hotových výrobků, jako jsou právě sendviče.

Podobně jako sýry jsou na tom v Británii výrobky z vepřového masa, například šunka nebo slanina. Největšími dodavateli vepřového jsou Dánsko, Německo, Nizozemsko a Belgie. Cla WTO na výrobky z vepřového se pohybují od 172 do 1494 eur na tunu v závislosti na podíl masa.

"Při nejčernějším scénáři pro brexit by se dnešní situace, kdy je obchod v rámci EU snadný, změnila v to, že EU by vyvážela produkty do třetí země a tato třetí země by musela kontrolovat všechny detaily," uvedl analytik Duncan Wyatt z organizace Agriculture & Horticulture Development Board.

Desítky tun rajčat ze Španělska

Ještě zranitelnější je Británie v souvislosti s rostlinnými složkami sendviče. Podle posledních údajů zkonzumují Britové ročně kolem 500 tisíc tun rajčat. Britští farmáři loni vypěstovali 90 600 tun rajčat, což znamená, že přibližně 82 procent spotřeby pokryly zahraniční plodiny.

Rajčata se dovážejí hlavně ze Španělska a Nizozemska. Španělsko je také hlavním zdrojem salátu konzumovaného v Británii. Místní farmy loni dodaly 13 500 tun hlávek, což je asi jedna patnáctina spotřeby britské populace.

Ředitel British Sandwich Association Jim Winship je přesvědčen, že brexit zamává s jeho odvětvím i se schopností výrobců uspokojit nemalou britskou poptávku. "Nyní funguje masivní infrastruktura ve snaze vyrábět sendviče a dodat je spotřebiteli čerstvé. Dnes se vyrobí a ještě dnes nebo zítra jsou v obchodech. Naše odvětví je poměrně unikátní a znepokojuje nás, jaký bude výsledek, jestliže z Evropy vypadneme," řekl.