Erdogan také odmítl, že by ratifikace vstupu Švédska do NATO v tureckém parlamentu jakkoliv souvisela s nákupem stíhacích letounů F-16 Ankarou od Spojených států. Erdogan řekl, že o nákupu chce ve Vilniusu osobně jednat s americkým protějškem Joem Bidenem.

Americký prezident v rozhovoru na stanici CNN uvedl, že je optimista ohledně vstupu Švédska do NATO. Podotkl, že Turecko usiluje o modernizaci své flotily bojových letounů F-16, což musí povolit Washington.

Turecko spolu s Maďarskem vstup Švédska do NATO zatím blokuje. Ankara dosud jako důvod svého rozhodnutí uváděla podporu, kterou Švédsko podle ní poskytuje teroristickým organizacím včetně Strany kurdských pracujících (PKK). Tu považuje za teroristickou jak Turecko, tak Evropská unie. Spojení vstupu Švédska do NATO a Turecka do EU dnes Ankara použila poprvé, upozorňuje agentura DPA.

„Turecko čeká přede dveřmi Evropské unie přes 50 let a téměř všechny členské země NATO jsou teď členy Evropské unie. Obracím se na tyto země, které nechaly Turecko čekat,“ uvedl Erdogan podle agentury AP. „Pojďte a otevřete Turecku cestu ke členství v Evropské unii. Až vy otevřete cestu Turecku, my otevřeme cestu Švédsku, jako jsme ji otevřeli Finsku,“ dodal turecký prezident.

Finsko se stalo 31. členskou zemí NATO letos v dubnu. O vstup požádalo spolu se Švédskem loni v reakci na napadení Ukrajiny ruskými vojsky.

Na dotaz novinářů Stoltenberg uvedl, že on osobně členství Turecka v Evropské unii podporuje a dodal, že Švédsko už podle něj splnilo podmínky nutné pro vstup do aliance. „Stále je možné, že ve Vilniusu dojde ke kladnému rozhodnutí (o vstupu Švédska do NATO),“ řekl Stoltenberg na tiskové konferenci.

Erdogan dnes také prohlásil, že ukončení války mezi Ukrajinou a Ruskem usnadní Kyjevu proces vstupu do NATO. Vedoucí představitelé Severoatlantické aliance budou od úterý v litevské metropoli Vilniusu dva dny jednat především o ruské invazi na Ukrajinu.

Mezi vstupem Švédska do NATO a rozhovory EU-Turecko není souvislost, řekl Scholz

Mezi vstupem Švédska do Severoatlantické aliance a obnovením jednání o členství Turecka v Evropské unii není souvislost, reagoval na Erdoganova slova německý kancléř Olaf Scholz. Podobně se vyjádřila i mluvčí Evropské komise (EK).

„Není zapotřebí tato témata spojovat,“ řekl Scholz ohledně prohlášení tureckého prezidenta. Stockholm podle něj splňuje všechny podmínky pro vstup do Severoatlantické aliance. Kancléř doufá, že se Švédsko členem tohoto vojenského bloku skutečně brzy stane. Také podle mluvčí EK Dany Spinantové nelze oba procesy spojovat.

Turecko a Maďarsko jsou posledními dvěma státy NATO, které žádost Švédska o vstup do NATO zatím neratifikovaly. Ankara to dosud zdůvodňovala tím, že Stockholm nepostupuje dostatečně rázně proti organizacím, které turecké úřady považují za teroristické, a rovněž proti jejím sympatizantům. Jde například o Stranu kurdských pracujících (PKK) či milice YPG. Až dnes Erdogan spojil vstup Švédska do NATO s rozhovory o členství své země v EU, které jsou už mnoho let na mrtvém bodě.

Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jack Sullivan věří, že se Švédsko členem NATO stane. „Je to jen otázkou času. Čím dříve, tím lépe,“ uvedl Sullivan. O záležitosti bude na okraj summitu ve Vilniusu zřejmě jednat na bilaterální schůzi s Erdoganem americký prezident Joe Biden.