O ratifikaci vstupu dvou severských zemí do aliance má parlament začít diskutovat příští týden.

Finsko a Švédsko podaly žádost o přistoupení k Severoatlantické alianci loni společně v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, která změnila dlouhodobé postoje tamních vlád i obyvatel k členství v NATO.

Finland and Sweden trends due to Viktor Orban and Turkey's hesitancy in NATO admission for the two northern countries. Am I the only one who wonders all that might've been had Russia simply joined NATO in 2013 or 2021? #RussiaInvadedUkraine #RussiaIsLosing #SlavaUkraini pic.twitter.com/tzB7eREHoi

— USAS - Historian, Traveler, Planet Earth Advocate! (@USAS_WW1) February 24, 2023

Vstup dvojice severských států musí ratifikovat všichni současní členové aliance. K ratifikaci chybí jen Maďarsko, které se snaží s Ruskem nadále udržovat dobré vztahy a odmítá posílání zbraní pro Ukrajinu přes své území, a také Turecko.

Turecko chce vydat představitele kurdské opozice, kteří získali azyl ve Švédsku.

Viktor Orbán v pátek vyjádřil obavy ze členství Švédska a Finska v NATO. Kromě jiných výtek obvinil obě země z šíření „naprostých lží“ o zdraví demokracie a právního státu v Maďarsku. Podle Orbána je zapotřebí dalších rozhovorů mezi parlamentními skupinami, než budou zákonodárci hlasovat o vstupu obou zemí do NATO.

Legislativní program zveřejněný na internetových stránkách parlamentu ukázal, že konečné hlasování o ratifikaci vstupu Finska a Švédska do NATO by se mohlo uskutečnit v týdnu od 6. března. Dnes však Orbánův poradce Gergely Gulyás sdělil, že „bude zapotřebí ještě více času“.

„Parlament to zařadí na pořad jednání v pondělí a příští týden začne projednávat legislativu,“ řekl Gulyás. „Na základě maďarského postupu trvá přijímání legislativy asi čtyři týdny, takže z toho vyplývá, že parlament o tom může hlasovat někdy v druhé polovině března, v týdnu od 21. března,“ vysvětlil.

Loni v červenci Orbánovi zákonodárci prosadili legislativu upravující zvýšení daní pro malé podniky za pouhé dva dny, připomíná agentura Reuters.