Švédsko s Finskem v posledních dnech opakovaně zdůraznily, že do NATO se chtějí přidat společně. Rozhodnutí nyní závisí na Turecku a Maďarsku, které se ratifikovat rozšíření aliance zatím zdráhají. Turecko má výhrady zejména vůči Švédsku, kterému vyčítá přílišnou podporu Kurdů a nedostatečný respekt vůči islámu. Marinová dnes v Mnichově rozhodnutí vstoupit do NATO společně zopakovala.

„Když Rusko napadlo Ukrajinu, hned ten den bylo zřejmé, že Finsko do NATO vstoupí. Když náš soused Rusko zaútočil na jiného souseda, tak to bylo očividné,“ řekla Marinová. Prohlásila, že obě země se také dohodly, že chtějí do aliance vstoupit společně nejen kvůli svému úzkému přátelství, ale také v zájmu aliančního plánování a kolektivnímu posílení obrany severu Evropy. Tento svůj postoj obě země podle Marinové jasně sdělily i Turecku a Maďarsku. „Samozřejmě nemůžu vědět, jak se nějaká země rozhodne pokračovat v ratifikaci,“ řekla finská premiérka s tím, že vstup do NATO ale Finsko se Švédskem podniknou společně.

Finský ministr obrany Mikko Savola ale dnes na okraj konference agentuře AP řekl, že jeho země do aliance vstoupí i sama, pokud by Turecko ratifikovalo její členství, ale odmítlo tak učinit v případě Švédska. Podobně se v Mnichově vyjádřil i finský prezident Sauli Niinistö. „Naše ruce jsou svým způsobem svázané. Požádali jsme o členství. Měli bychom teď říci: ‚Ne, rušíme naši žádost?‘ Ne, to prostě nemůžeme udělat,“ podotkl.

Ursula von der Leyenová a Marinová rovněž řekly, že prioritou nehledě na ruskou agresi zůstává ochrana klimatu. „Když jsem započala svůj mandát, mou prioritou byla Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal),“ řekla von der Leyenová. Poznamenala, že krátce poté vypukla pandemie nemoci covid-19 a následovaly ruská invaze na Ukrajinu s energetickou krizí. „Směr ale neměníme,“ uvedla o ochraně klimatu a přechodu na klimaticky neutrální hospodářství.