O výjimečném stavu rozhodl už v neděli prezident Abdal Fattáh Sísí, rozhodnutí však ještě musí potvrdit egyptský parlament, který na to má podle serveru Egyptian Streets sedm dní. 

Při schvalování Sísího návrhu na zavedení výjimečného stavu se nicméně v parlamentu nečekají problémy. Opatření rozšíří pravomoci policie v oblasti zatýkání a sledování osob. Sísí armádě nařídil chránit životně důležitou infrastrukturu a hranici. Výjimečný stav umožní držet v pětačtyřicetidenní vazbě aktivní a bezpečnosti známé teroristy, proti nimž není dost důkazů na to, aby mohli být předáni soudům.

Politolog Mustafá Kámil nicméně uvedl, že zavedení výjimečného stavu vyvolává znepokojení v době, kdy je režim kritizován za útlak opozice. "Za Sísího vlády jsou zatýkáni a bez soudu zadržováni lidé, kteří nemají s terorismem nic společného," řekl.

V Tantě přišlo o život 27 lidí, o něco později v Alexandrii podle pondělního egyptského tisku při dalším útoku zemřelo 22 osob. K akcím se přihlásila egyptská odnož hnutí Islámský stát. Dnes se v zemi konají pohřby obětí. 

Sísí v minulosti slíbil ochranu koptské komunitě, lidé z Tanty ale tvrdí, že v neděli u kostela ostraha chyběla, i když se v minulých týdnech množily hrozby. Před týdnem byla u kostela objevena nastražená bomba. Tantský kněz Taufík Kubajš řekl, že tomu stále nedokáže uvěřit. "Nečekali jsme, že něco takového udělají lidé, kteří s námi žijí v této zemi, jimž jsme projevovali lásku a přátelství, které jsme znali," řekl. 

I přes krvavé útoky tuzemské cestovní kanceláře spíše neočekávají rapidní propad zájmu Čechů o egyptské destinace. V současnosti je v Egyptě na 2500 českých turistů, v létě pak v této zemi pobývá až 3500 tuzemských turistů každý týden. 

Místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež uvedl, že je v letoviscích naprostý klid a lidé se spíše teprve začínají ptát. 

"Pro nás je v tuto chvíli příliš brzy, abychom dělali nějaké závěry," uvedl Papež. Turisté jsou však podle něj od míst, kde se staly útoky, vzdáleni.

Podle Papeže nemají klienti cestovních kanceláří zatím žádný právní nárok na změnu destinace, dokud ministerstvo neprohlásí Egypt za nebezpečnou zemi. "Ale jako cestovní kanceláře žijeme v realitě. Kanceláře se snaží najít kompromis a s těmi lidmi, kteří by se obávali do té destinace cestovat, mohou vyjednat nějaké speciální podmínky," doplnil. 

Klienty Firo-tour  o útocích informovala sama  cestovní kancelář, podle mluvčí Evy Němečkové však zatím nikdo nechtěl zájezd zrušit. "Dosud jsme nezaznamenali žádný dotaz od klientů týkající se změn či storna zájezdů. V případě zájmu budeme řešit překnihování zájezdu individuálně, ale jak jsem již zmínila, dosud takový požadavek neevidujeme," dodala Němečková.

Marketingový ředitel Exim Tours Stanislav Zíma pak soudí, že útoků se odehrává tolik, že na ně turisté už příliš nereagují. "Stejně jako se neobávají cestovat na oblíbené eurovíkendy do evropských metropolí, stejně tak se nenechají ovlivnit při rozhodování jet k Rudému moři," uzavřel Zíma. 

K cestování do Egypta se během pondělí vyjádřilo i české ministerstvo zahraničí. Podle něj je sice bezpečnostní situace v Egyptě stabilní, lidé by však měli být opatrní a některým oblastem se raději vyhnout. Turisté, kteří se vydají s cestovními kancelářemi do letovisek při Rudém moře a hodlají navštívit staroegyptské památky, by měli být klidní. Ministerstvo oznámilo, že bezpečnost těchto míst je zajištěna dostatečně. Lidé by však měli pečlivě vážit individuální cesty například do oblasti Velké Káhiry, tedy egyptského hlavního města a jejího okolí. Bezpečný není sever Sinajského poloostrova a oblasti u západní hranice s Libyí.

Českým turistům mířícím do Egypta ministerstvo také doporučuje, aby se zaregistrovali do databáze cestovatelů DROZD a sledovali webové stránky českého velvyslanectví v Káhiře.

Egypťané žili za výjimečného stavu v době vlády bývalého prezidenta Husního Mubaraka tři desítky let. Jeho zrušení bylo jedním z požadavků lidí, kteří se účastnili protestů v roce 2011 a které s Mubarakovým režimem skoncovaly. Výjimečný stav byl zrušen v roce 2012, ale po svržení prezidenta Muhammada Mursího v roce 2013 byl obnoven. Skončil v listopadu 2013, ale je v platnosti na severu Sinajského poloostrova, kde působí radikálové.