Cesta k sebevědomé společnosti, která sebou nenechá manipulovat, vede přes kvalitní vzdělání a svobodná média. Dávno známá doporučení teď dokládají i nová čísla v "Indexu mediální gramotnosti".

Sestavila ho bulharská pobočka nadace Open Society Fund. A právě Bulharsko, které nyní předsedá Radě EU, spolu s dalšími balkánskými státy skončilo na dně jejího žebříčku. Česká republika pak těsně za půlkou.

Index kombinuje několik faktorů, například: jak jsou média v dané zemi svobodná (tenhle faktor má při hodnocení nejvyšší váhu), jaké jsou výsledky žáků v mezinárodním šetření PISA a také, jak si lidé v daném státě věří mezi sebou navzájem.

Index mediální gramotnosti v roce 2018 (po kliknutí se obrázek ukáže v původní velikosti) | zdroj: osi.bg

Mapa mediální gramotnosti v roce 2018 (po kliknutí se obrázek ukáže v původní velikosti) | zdroj: osi.bg

Autoři studie upozorňují, že jednotlivé faktory jsou často propojené, tedy že bez kvalitního výsledku v jedné oblasti nelze dosáhnout dobrého výsledku v jiné – například bez kvalitního vzdělání (dobré výsledky v šetření PISA) se těžko rozvíjí kritické myšlení i digitální gramotnost, bez kterých nelze odolnost proti falešným zprávám posílit ani vybudovat.

Na severu už to pochopili

Není náhoda, že na špičce indexu skončilo s odstupem Finsko, jehož vzdělávací systém je celosvětově chápán jako příklad pro ostatní.

Výborné výsledky mají i Nizozemsko nebo Švédsko (jak se například Švédové připravují na informační válku s Ruskem, popsal HlídacíPes.org ZDE).

"Lidé s vyšším vzděláním cítí větší kontrolu nad svými životy a nevěří tolik jednoduchým řešením," konstatuje studie.

Jedním z kritérií čerstvého indexu je i důvěra mezi lidmi v jednotlivých zemích žebříčku. Autoři připomínají, že jedním z principů dezinformací i tzv. hybridní války, kterou v současnosti proti Západu vede Rusko, je vnést nejistotu a polarizaci do západních společností.

Fake news jsou pro to ideálním nástrojem – vytvářejí dojem, že "pravda neexistuje" nebo že "pravda je někde uprostřed", případně že "každý může mít svoji pravdu".

Index mediální gramotnosti tedy mezi odolností proti falešným zprávám a vzájemnou mezilidskou důvěrou vidí jasnou spojitost. Sociálně

soudržné společnost lze jen těžko dezinformacemi "rozložit". A naopak už rozdělené společnosti musí složitě vzájemnou důvěru obnovit, jinak budou proti fake news stále zranitelnější.

Židovské spiknutí a 11. září

Jak je na tom konkrétně Česko a Slovensko, podrobně mapuje i jiná nedávno zveřejněná studie think tanku Globsec, která se věnovala dezinformacím ve střední Evropě.

Z ní vyšli Češi jako ti, kdo příliš nevěří rozšířeným konspiračním teoriím. Tedy alespoň ve srovnání s nejbližšími postkomunistickými sousedy.

Například s výrokem, že "svět ovládají Židé" a "kontrolují tajně vlády a instituce", souhlasilo 52% oslovených Slováků a 25% oslovených Čechů.

"Židé mají příliš mnoho vlivu a tajně kontrolují vlády a instituce ve světě" – souhlasím/nesouhlasím/nevím (po kliknutí se obrázek ukáže v původní velikosti) | zdroj: GLOBSEC

V případě konspirační teorie o tom, že útoky z 11. září 2001 spáchala americká vláda a ne islámští teroristé, nesouhlasilo 73% Čechů a jen 41% Slováků.

Ve výše zmiňovaném Indexu mediální gramotnosti ale skončily obě země podobně, v rozmezí tří míst na žebříčku.

Vojtěch Berger pro Ústav nezávislé žurnalistiky