Pražský arcibiskup a primas český kardinál Dominik Duka oslaví na konci dubna 75. narozeniny. To znamená, že je povinen papeži Františkovi ohlásit svou demisi, jak to v tomto věku církevní zákon ukládá všem biskupům. Hlava katolické církve ale nemusí rezignaci okamžitě přijmout a může biskupovi mandát prodloužit. Například Dukův předchůdce kardinál Miloslav Vlk si funkci pražského arcibiskupa protáhl o více než dva roky.

Této příležitosti se rozhodla využít skupinka mladých katolických aktivistů a ve spojitosti s Dukovou demisí upozornit na kontroverze, které podle nich kardinála obklopují. Poslali proto do Říma dopis, v němž žádají svatého otce, aby mandát pražského arcibiskupa neprodlužoval, a doplnili ho o sérii výtek na primasův účet.

Text poté zveřejnili 14. února (mimochodem na Popeleční středu) na svých stránkách Odduka 2018, kde rovněž sbírají podpisy svých sympatizantů. Navíc týž den před Arcibiskupským palácem uspořádali happening v maskách.

zdroj: YouTube.com

Aktivisté v dopise Duku kritizují například za hnědnutí církve, homofobii, příklon k nacionalismu nebo za sbližování "trůnu a oltáře". Narážejí tím na jeho přátelství s řadou předních, a zároveň kontroverzních politiků. Připomínají tak například politický projev bývalého prezidenta Václava Klause z roku 2011, který státník pronesl během mše svaté ve Staré Boleslavi, což mu umožnil právě Duka.

Neopomněli zmínit ani mši svatou na zámku v Lánech, kterou kardinál sloužil v roce 2015 za prezidenta Miloše Zemana - jen pár dní poté, co 17. listopadu prezident společně s dnes již skoro zapomenutým vůdcem extremistického hnutí Islám v ČR nechceme Martinem Konvičkou okupoval Albertov místo studentů.

A teď zpátky na zem

Ve výsledku je ale poněkud obtížné brát dopis skutečně vážně. Je totiž napsán trochu zvláštně a kombinuje určitou náboženskou teatrálnost s přehnaně vyhroceným vyjadřováním, které místy nešetří ostrými výrazy jako "fašizace", "krajní pravice" a "nacionalismus".

Aktivisté se rovněž dost nesmyslně pouštějí do Duky za jeho podíl na řešení církevních restitucí, nebo mu opravdu lacině oťukávají kotníky poukazováním na to, že dostal auto od Škodovky, a mihl se tak v jejím videu, nebo že se sem tam projede v kočáře. To už působí skutečně jako celkem komické prvoplánové podlézání papeži Františkovi, který je pověstný svou skromností.

Kampaň katolických laiků také trochu pohřbilo to, že za sebe do Českého rozhlasu poslali mluvit filozofa Jana Bierhanzla, který snad během celého dvacetiminutového rozhovoru, kde například rozebíral jednotlivé části dopisu, nebyl schopný říct jedinou celistvou větu bez zadrhávání, mručení a koukání se do papírů. Vyšel tak z toho nakonec spíš jako zmatený ňouma zastupující nějaké divné hnutí ještě zmatenějších katolíků.

Pokus aktivistů upozornit skrze veřejný dopis papeži Františkovi českou společnost na to, že Duka je poněkud problémovou osobou, sice nebyl nejšťastnější, je ale asi dobře, že vznikl. Reakce z řady táborů, které následně Duku podpořily, totiž ukázaly, že v mnohém mají aktivisté pravdu. Část společnosti skutečně vytýká kardinálovi, že se pohybuje v nepříliš křesťanské společnosti, která se s ním stýká nikoli z náboženských důvodů. 

Potrefené husy

"Tato kampaň má formu denunciačního dopisu papeži. Navazuje tak na naši nejhorší udavačskou tradici, která v našich dějinách obvykle předznamenávala rozvrat, společenské tragédie a cizí nadvládu," stojí například ve velmi útočném stanovisku Institutu Václava Klause, kde jsou aktivisté přirovnáváni k 99 pragovákům, kteří napsali dopis Sovětům v šedesátém osmém.

Václav Klaus a jeho parta by ovšem s takovými historickými paralelami měli být opatrní. Anebo je dle jejich představ skutečně Vatikánská bazilika Kreml, papež František Brežněv a Dominik Duka Dubček? I když je třeba uznat, že představa, jak do Prahy vtrhne Švýcarská garda a halapartnami nám rozseká Národní muzeum, je vážně děsivá.

"Cítí odpovědnost za svůj národ a právem se obává umělého vytváření muslimských minorit masovou migrací. Není bezvěrec, heretik ani neomarxistický sociální inženýr. Proto některým neomarxistickým a novolevičáckým jedincům tolik vadí, proto ho udávají do ciziny, proto všechna ta nenávist. A právě proto my cítíme povinnost pozvednout hlas na jeho podporu," píše se dále ve vášnivé obraně od Institutu, což dobře ukazuje, jaká skvadra se kardinála zastává. 

Ostatně ve velmi podobném duchu se na podporu pražského arcibiskupa vyjádřil i předseda hnutí SPD Tomio Okamura: "Obvinění z hnědnutí je neuvěřitelně drzé a sprosté. Je to obvinění globalistických, neomarxistických aktivistů, kteří chtějí pro sebe získat pozici absolutní mravní a morální autority. Pomocí této pozice pak chtějí lidem určovat, co je dobré a špatné. Chtějí tak řídit svět a ovládat životy lidí. Tito aktivisté dnes útočí na všechny, kteří odmítají opustit přirozené hodnoty vycházející kromě jiného z křesťanské víry a z národní tradice."

Krásná a velmi podobná vyjádření, že? Obzvláště to neustálé ohánění se jakýmisi neomarxisty se povedlo, na ty se dá dnes svést asi skutečně všechno.

Vzpoura starých mužů

Obliba kardinála Duky u lidí jako Okamura nebo Klaus nemá skutečně mnoho společného s náboženstvím, ostatně oba zmínění pánové se v minulosti ne zrovna líbivě vyjadřovali na účet papeže Františka kvůli jeho liberálním postojům. Důležitý pro ně je Dukův konzervativní postoj k národu, vlastenectví a nedůvěra ke všemu cizímu a novému, ať už jde o uprchlíky nebo sexuální menšiny.

V tomto všem si samozřejmě Duka velmi rozumí i s prezidentem Milošem Zemanem. Hlava státu se dokonce vyjádřila v tom smyslu, že kardinála podpoří dopisem papeži Františkovi, a samozřejmě to opepřila několika nadávkami na účet aktivistů. Arcibiskupa se rovněž na Twitteru svým osobitým způsobem zastal prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Tolik ke sbližování "trůnu a oltáře".

Toto vzájemné notování působí dojmem, že se kardinál Duka společně se svými spřízněnými politiky veze na vlně laciného populismu. Stačí se sem tam velmi nekřesťansky vymezit proti migrantům a muslimům, prohodit něco o zaslepených elitách a přehlížené většině, připomenout, že potřebujeme tradiční rodinu a silný národ, a lidé ho za to milují a uznávají jako moudrého pána, který se nebojí nějaké politické korektnosti a naplno nám řekne pravdu, kterou chceme slyšet.

A za velkou osobnost ho díky tomu považují dokonce i naprostí ateisté. Není proto divu, že se až podezřele často objevují články s Dukovými vyjádřeními, kázáními a rozhovory na kontroverzním serveru Parlamentní listy.

Tudy ne! 

Vypadá to, že Duka v současné době neprospívá české společnosti. Svým počínáním se společně s populistickými politiky podílí na úpadku společenské nálady a diskuse. Vůdce české katolické církve by měl být morální autoritou, která se nebojí ozvat, kárat a napomínat ty, kdo se nechovají slušně. Ostatně tak, jak to činí jeho "šéf" papež František. Místo toho se z kardinála stal někdy až servilně působící nohsled politiků, který svou častou nečinností a přehlížením legitimizuje nepřípustné chování.

Primasovo počínání nemusí dlouhodobě prospět ani české katolické církvi, které takto sice může získat větší oblibu, především z řad starších konzervativců, ale naopak hrozí, že už nedokáže oslovit mladé a moderně smýšlející lidi, od nichž se úplně odřízne. Může se tak stát, že česká katolická církev prostě postupně vymře, pokud z Dukova zkostnatělého zpátečnictví nestihne přeskočit na progresivnější přístup, jehož dobrým příkladem je sám papež František.

Kardinálu Dukovi určitě náleží úcta - především za to, co vykonal a čím si prošel během minulého režimu. Čeští katolíci by si ale zasloužili nového představitele. Takového, který se neohne před politiky, bude skutečnou morální autoritou a půjde s dobou. Třeba se takový objeví. A třeba taky ne a katolická církev se u nás ještě více smrskne.