Finy rozhořčila ruská invaze na Ukrajinu a znepokojuje je také nárůst počtu migrantů z třetích zemí přicházejících do Finska přes ruské území. Helsinky se kvůli tomu rozhodly uzavřít celou svou 1340 kilometrů dlouhou hranici s Ruskem pro osobní dopravu.

„Zatímco dříve prezidentští kandidáti soutěžili o to, kdo bude udržovat nejlepší vztahy s Ruskem a kdo bude nejlépe schopen interpretovat ruskou politiku, nyní uchazeči o prezidentskou funkci soutěží, kdo bude ve vztahu k Rusku a také v obranné politice nejdrsnější,“ říká politoložka Johanna Vuorelmaová z univerzity v Helsinkách.

Finský prezident úzce spolupracuje s vládou na zahraniční a bezpečnostní politice země a reprezentuje zemi na schůzkách Severoatlantické aliance. Je také vrchním velitelem finských ozbrojených sil. Severská země byla přijata do NATO loni, čímž ukončila svou sedm desetiletí trvající neutralitu. Kvůli rozhodnutí připojit se k Severoatlantické alianci pohrozila Moskva Helsinkám protiopatřeními.

Nový prezident nahradí ve funkci odcházejícího Sauliho Niinistöa, který byl v častém kontaktu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Favorit hlasování, bývalý finský premiér a kandidát konzervativní Národní koaliční strany (KOK) Alexander Stubb, prohlásil, že příští hlava státu bude „v mnoha ohledech západním prezidentem“. „Země se kloní hodně k Západu,“ poznamenal Stubb v rozhovoru s agenturou Reuters 12. ledna.

Nacionalistický kandidát Jussi Halla-aho ze Strany Finů, který je zatím v průzkumech veřejného mínění na třetím místě a jehož popularita stoupá, zaujímá ve své snaze dohnat náskok Stubba a liberálního kandidáta Pekky Haavista k Rusku vůbec nejtvrdší postoj. Halla-aho, známý svým odporem k Evropské unii a protiimigračními názory, veřejně označil Rusko za „zlotřilý stát“ a chce zbavit finského občanství ty, kdo mají rusko-finské občanství.

Proevropský kandidát Stubb v nedávné předvolební debatě tuto myšlenku, prosazovanou Halla-ahoem a dalšími dvěma pravicovými uchazeči, podpořil.

Halla-aho rovněž vyzval k přijetí přísných opatření v reakci na iniciativy Ruska, které podle Finska přepravuje k finským hranicím běžence v odvetě za finský vstup do NATO a posílení obranné spolupráce Finska a USA. Kreml tato obvinění Helsinek odmítá.

Finsko se nyní bojí, že Rusko začne vozit migranty do rozlehlých lesů, které pokrývají většinu rusko-finské hranice, podobně jak se dělo na bělorusko-polské hranici.

„Musíme být připraveni zatlačovat migranty zpět, tedy odmítat žádosti o azyl od lidí, kteří s největší pravděpodobností nepotřebují nutně mezinárodní ochranu,“ řekl v úterý v televizní debatě Halla-aho.

Stubb a Haavisto o zatlačování migrantů nemluvili, přiklonili se ale k nutnosti ochrany hranic pomocí síly, pokud to bude nutné.