Finsko zahájilo výstavbu reaktoru v roce 2005 a původně měl být dokončen v roce 2009. Reaktor má zvýšit bezpečnost dodávek elektřiny v regionu po omezení dodávek plynu a elektřiny z Ruska, uvedl dnes provozovatel reaktoru, firma Teollisuuden Voima (TVO).

TVO vlastní finská energetická společnost Fortum a konsorcium energetických a průmyslových společností. Nový reaktor by měl pokrýt zhruba 14 procent poptávky po elektřině ve Finsku, což sníží potřebu dovozu ze Švédska a Norska. Generální ředitel TVO Jarmo Tanhua dodal, že produkce OL3 stabilizuje cenu elektřiny a hraje důležitou roli v přechodu k zelené elektřině.

Reaktor OL3 má výkon 1,6 gigawattu (GW) a je první jadernou elektrárnou ve Finsku za více než čtyři desetiletí a v Evropě první za 16 let. Původně měla být elektrárna spuštěna v roce 2009, kvůli technickým problémům však muselo být zahájení provozu odloženo. První testovací dodávky OL3 do finské národní sítě se uskutečnily loni v březnu a čekalo se, že běžný provoz bude spuštěn o čtyři měsíce později. Objevila se však řada poruch a výpadků a jejich náprava trvala měsíce.

Vývoz ruské elektřiny do Finska byl ukončen loni v květnu, když ruská firma Inter RAO oznámila, že nedostala zaplaceno za dodanou elektřinu. Ruský státní monopol Gazprom krátce poté ukončil dodávky zemního plynu do země. Ukončení dodávek bylo důsledkem prohlubující se propasti mezi Moskvou a Evropou kvůli válce na Ukrajině.

Jaderná energie zůstává v Evropě kontroverzním tématem, hlavně kvůli obavám o bezpečnost. Spuštění OL3 přichází den poté, co Německo vypnulo své poslední tři zbývající jaderné reaktory. Naopak Švédsko, Francie či Británie plánují stavbu nových reaktorů.

Německo v sobotu minutu před půlnocí odpojilo poslední jadernou elektrárnu

Německo v sobotu minutu před půlnocí odpojilo od sítě svoji poslední jadernou elektrárnu, a přestalo tak po více než 60 letech vyrábět energii z jádra. Bavorský premiér Markus Söder ale listu Bild am Sonntag řekl, že jeho spolková země by v provozu jaderných elektráren ráda pokračovala na vlastní zodpovědnost.

Poslední jaderné elektrárny v Německu měly původně ukončit provoz už na konci loňského roku, ale kvůli dopadům invaze ruských vojsk na Ukrajinu a následnému zhoršení energetické krize se německá vláda rozhodla nechat tři elektrárny v provozu ještě přes zimu. Na základě příslušného zákona musely být definitivně vypnuty v sobotu.

Odstavena byla elektrárna Isar 2 v Bavorsku, Emsland v Dolním Sasku a Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku, která se od sítě odpojila ve 23:59 SELČ.

První jaderný reaktor byl v Německu spuštěn v roce 1961. Poslední tři jaderné elektrárny se v prvním letošním čtvrtletí podílely na výrobě elektřiny v Německu asi pěti procenty. V nadcházejících letech chce spolková republika přejít výhradně na obnovitelné a ekologické zdroje energie.

Průzkum institutu Forsa z tohoto týdne ukázal, že dvě třetiny Němců podporují prodloužení životnosti reaktorů nebo připojení starých elektráren zpět do sítě. Pouze 28 procent si přálo jejich odstavení.

Jejich pokračování by chtěl také bavorský premiér Söder, podle něhož bylo rozhodnutí o odklonu od jádra „absolutním omylem“. Přál by si, aby se změnily německé zákony tak, aby 13milionové Bavorsko mohlo jaderné elektrárny provozovat na svou zodpovědnost. Než skončí krize a podaří se přechod k obnovitelným zdrojům, je podle něj třeba využívat všech zdrojů energie.

Že by na něco takového německá vláda, která patří do jiného politického tábora než Söderova Křesťanskosociální unie (CSU), přistoupila, je velmi nepravděpodobné. I kabinet kancléře Olafa Scholze ale připouští, že v příštích letech bude muset využívat více energie z plynu a uhlí, které jsou v některých ohledech výrazně problematičtější než jaderná energie.

Podle projektu Our World in Data spojeného s Oxfordskou univerzitou je jádro zhruba 350krát bezpečnější než uhlí, pokud jde o počet úmrtí na jednu vyprodukovanou terrawatthodinu energie. Z hlediska emisí skleníkových plynů je pak podle webu jaderná energie asi 270krát čistší než uhelná.