Bylo, nebylo, v jednom království žila překrásná princezna, která se jmenovala Sněhurka. Začátek jedné z nejslavnějších klasických pohádek, kterou u nás nejspíš každý moc dobře zná. Příběh o kouzelném zrcadle, sedmi trpaslících a otráveném jablku od žárlivé královny by jistě kdekdo dokázal z fleku během chvíle převyprávět.

Otázka ale je, v jaké verzi bychom si ho poslechli. Příběh Sněhurky má totiž dnes již nespočet různých podob a zpracování. Od klasického pohádkového příběhu, přes strašidelná a pro děti určitě nevhodná zpracování, až po různé moderní a experimentální formy nebo i parodická pojetí. Navíc samotná princezna Sněhurka se stala kultovní postavičkou, která se neobjevuje pouze ve svém typickém příběhu s princem, lovcem a trpaslíky, ale řada autorů ji zasazuje i do jiných prostředí a nových příběhů.

Disneyho bláznovství

Ve spojení s překrásnou princeznou nepochybně spoustu lidí jako první napadne slavná animovaná Sněhurka a sedm trpaslíků od Walta Disneyho z roku 1937. Přes osmdesát let starý kreslený film je dnes již nehynoucí klasikou, která si ve své době získala nejedno prvenství - jednalo se o vůbec první celovečerní animák v USA, studio Walta Disneyho za něj obdrželo svého prvního Oscara a jde o vůbec první film s vlastním soundtrackem.

Sněhurka a sedm trpaslíků se tak už ve své době stala trhákem, ač spousta lidí předpovídala, že celý projekt, který byl posměšně přezdíván "Disneyho bláznovství", skončí na smetišti filmových dějin. Disney tak nezapomenutelně do myslí několika generaci vtiskl podobu Sněhurky jako dívky v dlouhé žluté sukni, modré blůze s červenými prostřihy na rukávech a rudé mašli ve vlasech, která se drží dodnes a je jejím nejčastějším vyobrazením. Podobně i písničky ze starého filmu prakticky zlidověly, jako například legendární pochodové "Hej-hou!" sedmi trpaslíků.

zdroj: YouTube.com

Spousta lidí by tak nejspíš pohádku o Sněhurce převyprávěla právě v duchu Disneyho verze, kde princeznu probudí polibkem princ, zlá macecha zemře nešťastnou náhodou při honičce s trpaslíky a tak dále. Jenže i když se dnes tato verze Sněhurčina příběhu považuje za klasiku, její starší pohádková předloha je v mnohém jiná a je třeba říct, že výrazně temnější, jak je ostatně u starých pohádek zvykem.

Žádné líbání

Jak jistě spousta lidí ví, za starou verzi Sněhurky vděčíme německým sběratelům pohádek a mýtů bratřím Grimmům, kteří příběh o krásné princezně vydali ve své první pohádkové sbírce v roce 1812. Pochopitelně zde máme jak Sněhurku, tak zlou macechu i sedm trpaslíků (jen na rozdíl od Disneyho a dalších verzí tu nemají prckové žádná specifická jména), ale chybí tu například princův legendární polibek.

V původní grimmovské verzi princ sice nalezne otrávenou Sněhurku ve skleněné rakvi, ale vůbec ho nenapadne dívku líbat. Do mrtvé dívky se ale zamiluje a rozhodne se, že si ji odveze s sebou. Jenže jeden z princových nešikovných sluhů nesoucích rakev náhodou zakopne a rána vyhodí Sněhurce z krku kus otráveného jablka, což ji probere zpátky k životu.

Doslova vypečený je pak samotný závěr celé grimmovské Sněhurky, kdy se princ s princeznou rozhodnou vypořádat se zlou macechou poněkud brutálním způsobem. Starou královnu pozvou na svou svatbu, kde ji ale donutí si navléct doběla v ohni rozžhavené železné boty a v nich jim pro potěchu tančit, dokud nepadne mrtvá k zemi. Asi je celkem pochopitelné, že něco takového Disney do svojí verze nedal. Kdoví, kolik rodičů by na takovou Sněhurku nechalo koukat svoje děti.

Filmových podob pohádkové Sněhurky vedle Disneyho existuje nespočet, a to pochopitelně i v České republice. První filmová Sněhurka u nás vznikla ještě pár let před svou animovanou americkou sestřičkou – za první republiky v roce 1933. Další pak třeba v 90. letech v německé koprodukci.

Mimochodem - v České republice známe ještě jinou Sněhurku, než je ta grimmovská. Ta k nám naopak nepřišla ze západu, ale z východu. Nejedná se o princeznu, ale o sněhovou pannu, která v některých verzích vystupuje jako dítě, které si ze sněhu uplácali bezdětní manželé, v jiných zase jako dcera Dědy Mráze. S princeznou Sněhurkou má ale společné opravdu jenom jméno.

Moderní Sněhurka na scéně

Jak to tak bývá s populárními postavičkami a příběhy, dočkala se Sněhurka spousty neobvyklých zpracování. Ostatně předělávání klasických pohádek do moderní a netradiční podoby není v posledních desetiletích nijak neobvyklé.

Ve druhé polovině devadesátých letech tak vznikl například velmi specifický snímek s výmluvným názvem Sněhurka: Příběh hrůzy. Jedná se jednoduše o hororovou verzi pohádky, která se ve výsledku více zaměřuje na postavu zlé macechy, ztvárněné Sigourney Weaverovou aka legendární Ellen Ripleyovou z Vetřelce. Místo sedmi sympatických trpaslíků tu najdeme sebranku ne zrovna milých ranařů a tak dále. Mimochodem - ve snímku se mihne v roli macešina bratra i český herec Miroslav Táborský.

zdroj: YouTube.com

Upřímně řečeno se o žádný filmový zázrak nejedná, ač pro milovníky bizarních filmů je to určitě dobrá volba. Filmové triky v Příběhu hrůzy rozhodně nezestárly dobrým způsobem, ač děsivý vzhled macechy je něco, co v člověku dokáže vyvolat nepříjemné vzpomínky, pokud měl to štěstí, že tenhle horor viděl jako dítě.

Výrazně povedenějším počinem je rozhodně španělské drama Sněhurka: Jiný příběh z roku 2012, tedy pokud má člověk slabost pro artové a staré filmy. Snímek se totiž snaží vzdát hold kinematografii z počátku 20. století, a není tak pouze černobílý, ale i němý.

zdroj: YouTube.com

Celý příběh je rovněž situován na začátek 20. století do Španělska. Místo princezny Sněhurky tu máme mladou dívku Carmen, která je dcerou slavného matadora a sama se do zápasení s býky pouští. Kostra příběhu je pochopitelně stále stejná - zlá macecha, otrávené jablko i sedm trpaslíků (v tomto případě kočující zápasníci s býky) tu nechybějí.

Film je ale protkán nádhernými poetickými scénami spojenými se Španělskem - ať už jde o zmiňované zápasy nebo o flamenco a ohňostroje. Snímku tak nechybí ani vášeň, ani humor a z moderních filmových zpracování pohádky o Sněhurce se jedná o jeden z nejlepších počinů.

Ve stejném roce, ve kterém Jiný příběh rozjel své španělské rytmy, se objevilo i moderní americké zpracování pohádky nazvané Sněhurka a lovec. V tomto případě příběh dostal podobu moderního dobrodružného fantasy ve stylu filmového Pána prstenů nebo Hobita. Prostě klasický příběh o boji dobra se zlem plný kouzel, rytířů v lesklých zbrojích, drsných soubojů, epických bitev a fiktivních bytostí.

zdroj: YouTube.com

Role Sněhurky se tu chopila Kristen Stewartová (spíše nechvalně proslulá hlavní rolí v upírské sérii Stmívání) a roli drsného lovce, který tu má výrazně více prostoru než v původní pohádce, ztvárnil Chris Hemsworth - dnes známý především jako superhrdina Thor z filmů od Marvelu.

Rozhodně se nedá mluvit o tom, že by byla Sněhurka a lovec nějakým úžasným filmovým počinem, je poněkud lacině pompézní a plná klasických fantasy klišé. Na jedno podívání je to ale určitě příjemná dobrodružná béčková jízda, která nijak neurazí. Film se dokonce o čtyři roky později dočkal druhého dílu, který je částečně prequel a částečně sequel, nazvaného Lovec: Zimní válka. Ten je věnován čistě postavě lovce, inspiruje se příběhem o Sněhové královně a Sněhurka se zde mihne pouze krátce prostřednictví záběrů z prvního filmu.

Pokud by člověk ale přece jen zatoužil po výrazně kvalitnější Sněhurce v hávu moderního fantasy, která není jen jednorázovým béčkem, dá se najít v literární podobě v povídkách ze série Zaklínač od polského spisovatele Andrzeje Sapkowského. Oblíbený polský autor ve svém díle hojně vycházel ze západoevropských pohádek od Grimmů nebo Andersena, které překlápěl do drsně realistického a poněkud punkového stylu.

Renfri - punková verze Sněhurky od polského spisovatele Sapkowského | zdroj: Gwent - Fan Art

Sněhurka, která se v jeho podání jmenuje Renfri a objevuje se v povídce Menší zlo, tak není rozhodně kladnou postavou, ale přísnou bojovnicí, která si libuje v násilnostech a sexu. Místo sedmi trpaslíků strávila nějaký čas s loupeživou bandou sedmi šílených gnomů, kteří se nakonec měli navzájem povraždit. Prince, který ji zachránil ze zatavení do křišťálového kvádru, zabila i s jeho otcem a stala se milenkou jeho staršího bratra a tak dále.

Jestli jste ale měli tu smůlu, že jste do kontaktu se Zaklínačem přišli až nyní prostřednictvím nového seriálu od Netflixu, tak si Sapkowského odkazy na klasickou pohádku vůbec neužijete. Postava Renfri se v nové adaptaci sice objevuje, většina podobnosti se Sněhurkou byla ale vyškrnuta.

Smějeme se s trpaslíky

Klasický pohádkový příběh se pochopitelně dočkal i řady primárně humorných zpracování. Loni se například objevila francouzská komedie Bílá jako padlý sníh, která pohádku situuje do současnosti a moderní obdoba Sněhurky tu místo sedmi trpaslíků má sedm zamilovaných mužů.

Velmi originální komedie pak vznikla v Německu v roce 2004 pod názvem 7 trpaslíků. Jak název napovídá, film je zaměřen primárně na trpaslíky (ve skutečnosti normální chlapi, kteří utekli před světem a nosí falešné vousy) žijící si v klidu a míru v lese, dokud se k nim nezatoulá Sněhurka. Jedná se o příjemně ulítlý film plný sice laciného, ale mile absurdního humoru. Snímek se dočkal dokonce i pokračování, to už si ale opravdu příliš pozornosti nezaslouží.

Humorně Sněhurku zpracovali pochopitelně i Češi. Například v rámci komediálního pořadu Mrazivá tajemství, který je k vidění na Seznam TV, vznikla parodická analýza příběhu o Sněhurce, ke kterému se zde vyjadřuje například právník a psycholog. Pořad pak celý příběh podává například tak, že trpaslíci ve skutečnosti byli ilegální těžaři, které Sněhurka vydírala, nebo že princ, který se do mrtvé princezny zamiloval, byl jednoduše nekrofil. Pořad tak celou pohádku shrnul jako "jeden z nejzvrhlejších příběhů".

Ostatně Sněhurka stejně jako ostatní pohádky byla často tématem různých vtipů. Kdo by třeba v jejím případě někdy neslyšel nějaký ten košilatý vtip narážející na to, že jedna dívka bydlí se sedmi muži? Pohádku tak jako komediální scénku zpracovala i řada českých komiků, jako například Kaiser s Labusem nebo Šíp s Dejdarem.

"Multikulti" Sněhurka

Asi nikoho nepřekvapí, že Sněhurka splňuje i takzvané internetové pravidlo 34, které zní "pokud to existuje, pak je o tom i porno". Rovněž o krásné princezně pochopitelně vznikaly (a stále vznikají) erotické a pornografické filmy pro dospělé, a to dokonce ještě před érou internetu. V tomto ohledu za vypíchnutí stojí především humorné animované zpracování ze série Z pohádky do pohádky aneb Kreslené pornohrátky, kde je princezna překřtěna na příhodné jméno Sněhurva.

V komiksovém světě pak lze narazit na velmi zajímavé moderní zpracování Sněhurky, a to v populární sérii Mýty. V podstatě se jedná o moderní punkovou verzi naší české Arabely. Pohádkové bytosti byly vyhnány ze svého světa a žiji momentálně v exilu v tom našem, mezi některými to ale poněkud skřípe, a zkrátka to není jednoduchý život. Komiks se dočkal i své silně příběhové videoherní adaptace.

Sněhurka z komiksové série Mýty (Fables) | zdroj: Pinterest

Zajímavost na konec. Některé moderní verze Sněhurky mohou způsobit i slušný společenský poprask, jak se ukázalo v roce 2016, kdy v České televizi herec Miroslav Donutil předčítal zpracování pohádky od Aloise Mikulky. V této verzi se totiž bledá Sněhurka nezamilovala do žádného prince, ale do "černočerného černocha", s kterým nakonec měla "světle hnědé" děti.

To tehdy evidentně pobouřilo spoustu poněkud rasisticky uvažujících lidí (navíc si připomeňme, že tehdy ve společnosti zuřila stále silná hysterie z uprchlické krize) a na Českou televizi i na Miroslava Donutila se sesypala řada urážek a stížnosti za propagaci "multikulti" a podobně.

Na Sněhurku se dá zkrátka narazit za každým rohem.