Předseda nizozemské bezpečnostní rady Tjibbe Joustra hned v úvodu úterní tiskové konference potvrdil, že boeing sestřelila skutečně raketa země-vzduch, která vybuchla u levé strany kokpitu, což ho okamžitě utrhlo od trupu letadla. Zbytek stroje se pak rozpadal za letu. 

Podle Nizozemců šlo o raketu 9М38М1, kterou jsou vybaveny ruské systémy Buk M-1. 

zdroj: YouTube

Co bude obsahovat závěrečná zpráva nizozemských vyšetřovatelů, se dalo očekávat. Alespoň tedy co se týče Buku. Ruský zbrojařský koncern Almaz-Antěj proto neotálel a připravil vlastní verzi. Místo simulace, kterou ukázali Nizozemci, ovšem přišel se zkouškou v "reálných podmínkách". Stála 10 milionů rublů. 

"Výsledky experimentu úplně vyvrátily závěry holandské komise o způsobu a místě startu (rakety). Dnes můžeme jednoznačně říct, že pokud boeing malajsijských aerolinek sestřelila raketa Buk, byla to konkrétně raketa 9M38 vypálená ze strany obce Zaroščenskoje," oznámil Jan Novikov, generální ředitel Almaz-Antěje, na tiskové konferenci, která těsně předcházela té nizozemské. 

Obec Zaroščenskoje měla být v době neštěstí, 17. července 2014, v rukou urajinských vládních jednotek. Alespoň to tvrdili separatisté. Jenže místní obyvatelé, které vyzpovídal zpravodaj ruského opozičního listu Novaja Gazeta Pavel Kanygin, říkají, že jejich vesnici tehdy ovládali povstalci.

Vedení koncernu se ale snažilo působit nezaujatě a komu území zrovna patřilo, odmítlo veřejně řešit. "Kdo co obsadil, to nekomentujeme. Můžeme konstatovat, že určité otázky tu jsou," poznamenal ředitel.

zdroj: YouTube

Výrobce Buků každopádně zdůraznil, že letadlo nesestřelila raketa 9М38М1, jak uvádějí Nizozemci, ale nejspíš její starší verze 9M38. "V průběhu pokusu se ukázalo, že pokud malajsijský boeing sestřelila raketa systému Buk, tak to byla 9М38," prohlásil Novikov.

Proč je typ rakety tak zásadní? Zatímco modifikace, na které trvají Nizozemci, je stále ve výzbroji ruské armády, verzí uváděnou Almazem nedisponují ruští vojáci od roku 2011, tedy ne oficiálně. Zato ukrajinská armáda ano.

"Poslední raketa tohoto typu byla vyrobena v Sovětském svazu v roce 1986. Definitivní a bezpečnou životnost pro tyto rakety s přihlédnutím ke všem možným průtahům stanovil hlavní konstruktér na 25 let. Máme k tomu příslušný záznam. Po uplynutí této lhůty bylo její použití zakázáno a rakety byly vyloučeny z výzbroje ruské armády," dodal Novikov.

Ani Nizozemci, ani lidé z Almazu neukázali prstem na viníka. Podle Joustry to ani nebylo úkolem vyšetřovací komise, která měla především zjistit příčinu havárie. Kriminální část nizozemského vyšetřování ale má seznam jistých jmen, která spojuje s tragédií, jen je zatím nezveřejnila. 

Přestože Nizozemci jen potvrdili to, o čem se mluví už prakticky rok, něco nového však z toho přece jen vzešlo. Pozůstalí se dozvěděli, jak přesně vypadaly poslední vteřiny života jejich blízkých. A především, že pasažéři nešťastného letu MH17 nejspíš netrpěli. 

Posádku v kokpitu okamžitě zabila exploze rakety, ostatní členové posádky a cestující zřejmě kvůli dekompresi upadli ihned do bezvědomí, byť Nizozemci nedokázali úplně vyloučit, zda někdo při vědomí přece jen nezůstal. Lidé na palubě rozlomeného stroje umírali po zásahu úlomků rakety či zbytků letadla, kvůli nedostatku kyslíku nebo extrémní zimě. Pád trval 60 až 90 vteřin. 

A zaznělo i to nejdůležitější, co opět zastínila debata o tom, zda letadlo zasáhl Buk nebo který typ Buku to byl - totiž že část "viny" za tragédii nese Ukrajina. 

Kyjev podle nizozemské zprávy nepomyslel na případná rizika a nezajistil svůj vzdušný prostor. V době havárie malajsijského boeingu přitom nedaleko od něj podle Joustry letěla další tři letadla. Po tragédii letu MH17 nad bojovou zónou proletělo ještě 160 letadel. 

Ukrajina měla uzavřít nebe nad Donbasem pro civilní lety. To je fakt, na kterém se nic nezmění, ať už raketu vypustil kdokoli.