Dnes je úterý 19. března 2024., Svátek má Josef
Počasí dnes 6°C Polojasno

Vlčí smečka Vladimira Putina

Vlčí smečka Vladimira Putina
Putin, Chirurg a jejich "vlčí smečka" | zdroj: Profimedia

Představte si Šíleného Maxe, možná trošku větších rozměrů a s dlouhými kudrnatými vlasy. V koženém munduru, s klidným výrazem latentního psychopata a nekřesťansky drahou motorkou místo zrezavělé káry. Přesně tak vypadá jeho ruská verze – Alexandr Zaldostanov aka Chirurg. Despotický vládce ústředního motorkářského gangu v Rusku chce zase pro jednou polichotit svému příteli, ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, a demonstrativně přejet s kolonou motorek východní Evropou až do Berlína. Kdo vlastně jsou jeho Noční vlci?

O Nočních vlcích se evropská laická veřejnost dozvěděla teprve nedávno, až v souvislosti s jejich kolonou. Jejich vůdce, kterému nikdo neřekne jinak než Chirurg, přitom na motorkářské scéně figuruje už od 80. let, tedy od sovětské éry pankáčů a 'gopniků' (natuplých agresivních primitivů a flákačů). Chirurg a jeho parta tehdy dychtivě kopírovali západní vzory, pravda ideologie tehdejších motorkářských klubů se pohybovala na primitivní úrovni - kdy dát sraz, koho zbít, co vůbec dělat. A navíc se jezdilo, na čem se dalo. 

O 25 let později je z Chirurga autoritářský vládce motorkářského světa, kde bez jeho svolení nesmí nikdo vůbec nic. Řada "srdičkářských" motorkářů sice s jeho vlky nechce mít nic společného, to je ale nepodstatná drobnost. Chirurg si totiž z klubu udělal výnosný podnik a jeho sídlo na moskevském ostrově Mněvnikovskaja pojma proměnil v ústřednu svého impéria.

Jak postavit výdělečný podnik, snadno a rychle

Dějiny sídla Nočních vlků se začaly psát v půlce 90. let po požáru populárního podniku Sekston. Vlci si jako nové útočiště vybrali opuštěný, nezastavěný ostrov přetékající odpadem, kterého si v divoké postsovětské době nikdo nevšímal. Motorkáři ho vlastnoručně vyčistili, pomáhali dokonce i lidé, kteří mezi Vlky nepatřili. Zázemí postavili z kovových zbytků, kterých bylo na ostrově plno. A tak vzniklo steampunkově a postapokalypticky vyhlížející sídlo Nočních vlků vizuálně připomínající pražský klub Cross, jen v trochu větších rozměrech.

Jenže jak se později ukázalo, v dokumentech střediska jako jediný majitel figuroval Chirurg. Klub kvůli tomu opustila řada motorkářů, kteří ho spoluzakládali a nedokázali se přenést přes Chirurgův despotický přístup. 

Klid na ostrově Vlci jen tak nezískali. Pozemky, na kterých klub stál, totiž Chirurgova firma 'Bajk V.Centr' koupila od státu, jenže se tak stalo v době, kdy jejich správa už byla v rukou města. Na tradiční porozpadový chaos Chirurg málem doplatil, podnik se mu ale podařilo nakonec uhájit, nejspíš díky vlivným přátelům. Do jeho Sekstonu totiž chodívala svého času řada významných osobností včetně Dmitrije Rogozina, který je dnes ruským vicepremiérem. Právě v Sekstonu začal Chirurg budovat svou síť známostí, které dnes vévodí sám šéf Kremlu.

Za církev, vlast a Putina!

O něco později ale problémy udeřily znovu a tentokrát byly ještě vážnější. Na Mněvnikovskou pojmu si totiž brousila drápky společnost Inteko Jeleny Baturinové, manželky tehdejšího moskevského primátora Jiřího Lužkova. Tehdy nejmocnější žena v Rusku chtěla na ostrově postavit golf-klub s velkým hotelem. Chirurgovi hrozilo, že přijde o svůj palác i peníze, které mu podnik vydělával. I tentokrát mu pomohly dobré známosti.

Klíčovou roli přitom sehrál Alexandr Vajc, významný politický technolog, kterému Chirurg dluží za svou dnešní image. S Vajcem prodělali Noční vlci ostrou obrátku k patriotismu a pravoslaví, což řada členů nesla s nelibostí. Mezi ruskými motorkáři je sice hodně věřících, zdaleka ne všichni ale souhlasili s okázalým dáváním víry na odiv. Jak se ale ukázalo, Vajc až s prorockou jistotou vsadil na mimořádně šťastnou kartu. 

Významným mezníkem v historii Nočních vlků se stalo v roce 2009 jejich setkání s hlavou pravoslavné církve, patriarchou Kirillem, který požehnal jejich plánované show v Sevastopolu. Vlci se mu za to odvděčili demonstrativní poutí po místech spojených s velkoknížetem a světcem Alexandrem Něvským, na kterou se vydali před cestou na Krym.

Výrazně se tehdy lišila i samotná show v Sevastopolu. Místo tradičního motorkářského sletu za zvuků rockové hudby šlo tentokrát o okázalou patriotickou akci chytře uspořádanou k příležitosti 65. výročí osvobození Sevastopolu. O Noční vlky se tehdy začal veřejně zajímat dokonce i Putin.

Granty a alkohol

Potíže s pozemky už pak Noční vlky víc netrápily. Chirurgova družina dokonce začala dostávat peníze od státu. Před čtyřmi lety například "Mládežnická nekomerční organizace Noční vlci" získala od moskevského Úřadu pro politiku rodiny a mládeže více než dva miliony rublů na organizaci svátečních akcí. Na silvestrovskou akci pro sirotky jim z federální pokladny ukáplo dalších několik milionů. 

Chirurgova živnost nicméně na státních dotacích rozhodně nevisí. Vydělává především na motorkářském nočním klubu, jehož zisk jen za rok 2007 přesáhl podle oficiálních údajů 140 milionů rublů. Nekomerční status Chirurgovy "mládežnické organizace" a skutečnost, že její zisky pochází především z alkoholu, ruské úřady nijak nezneklidňuje. Ruské zákony totiž dovolují nekomerčním organizacím podnikat, pokud to odpovídá jejich hlavním cílům. Hlavní činností Nočních vlků je přitom "organizace divadelních a operních představení, koncertů a jiných scénických vystoupení", jak stojí v popisku k jejich registraci. Jak do toho pasuje prodej alkoholu, sice není jasné, ze zřejmých důvodů to ale nikdo neřeší. 

Export patriotismu

Kromě oficiální podnikatelské činnosti proudí do Chirurgovy kapsy zřejmě také peníze z "členských poplatků" od ostatních motorkářských klubů, které se vůdce Nočních vlků rozhodl tolerovat. Klást Nočním vlkům odpor se historicky nevyplácelo, jak se ukázalo mimo jiné na tragédii v Zelenogradu, kde pokus Vlků vyřídit si účty s konkurenčním klubem Tři cesty skončil přestřelkou a smrtí jednoho z motorkářů, paradoxně právě z řad Vlků.

Zatím nejúspěšnějším obdobím pro Chirurgovo impérium byl ovšem loňský rok. Anexi Krymu vnímá vůdce Nočních vlků pomalu jako vlastní vítězství. Motorkářské slety, které Vlci pořádali v Sevastopolu, mohly skutečně sehrát určitou roli v náladách místního obyvatelstva s ohledem na to, že motorkáři s sebou v létě vozili na Krym tisíce Rusů a spoustu rublů. 

Po průjezdu motorkářské kolony přes Krym a východní Ukrajinu se na internetu objevil hashtag "ruské jaro" a Chirurg dokonce tvrdí, že první barikádu v Luhansku postavili právě jeho Vlci.

Chirurg a jeho četa by opět rádi potěšili Putina, tentokrát ve větším, evropském měřítku. Jako potvrzení loajality i odvetu za nedávné americké dragounské tažení z Pobaltí přes východní Evropu. Jejich drahým motorkám se ale může postavit do cesty byrokratická banalita – otázkou totiž je, který z unijních států jim vydá schengenské vízum. Polsko spustilo kvůli motorkářům povyk a Berlín jim dopředu vzkázal, že jim povolení na slet nedá. A tak to vypadá, že Chirurg s exportem ruského a postsovětského patriotismu v Evropě nejspíš nepochodí. Alespoň prozatím. 

Zdroje:
Vlastní, Slon.ru, smotorom.ru