Premiér tvrdí, že Česká republika bude pravděpodobně již příští rok plnit důležité maastrichtské kritérium pro vstup do eurozóny, a to snížení schodku veřejných rozpočtů pod tři procenta HDP. Podle předsedy vlády je také předpoklad, že příští rok se inflace přiblíží dvěma procentům.

Milí přátelé, mám pro vás nový díl Otázek a odpovědí z Kramářovy vily.

Ptali jste se mě na vývoj inflace, obrannou smlouvu se Spojenými státy americkými, ale také na mé plány na dovolené.

Budu rád, když si video pustíte. :-) pic.twitter.com/SEfYLQEYXZ

— Petr Fiala (@P_Fiala) July 30, 2023

Fiala v pořadu uvítal pokles inflace pod deset procent, označil to za psychologickou hranici. Není podle něj žádný předpoklad, že by se inflace vrátila na dvouciferná čísla. „Naopak je předpoklad, že v příštím roce bychom se mohli dokonce přiblížit dvěma procentům, což je dlouhodobý cíl České národní banky,“ řekl.

Premiér odmítl názory, že na poklesu inflace neměla podíl jeho vláda. Zmínil několik opatření, kterými podle něj jeho kabinet ke snížení inflace přispěl. Mluvil o snižování deficitu rozpočtu, snižování cen energií, potravin a pohonných hmot.

„Základní je, abychom nežili na dluh, abychom snižovali deficity,“ uvedl. Zmínil přijetí tzv. ozdravného balíčku, který podle vlády sníží příští rok schodek rozpočtu o 94 miliard korun. Na letošní rok vláda nachystala rozpočet se schodkem 295 miliard korun. Podle Fialy je velmi pravděpodobné, že se podaří deficit letos pod 300 miliard udržet. Podobně se již dříve vyjádřil i ministr financi Zbyněk Stanjura (ODS). Někteří odborníci naopak v uplynulých měsících předpovídali, že vzhledem k rychle narůstajícímu deficitu bude schodek na konci roku vyšší.

Fiala považuje za pravděpodobné, že příští rok bude Česká republika plnit klíčové maastrichtské kritérium pro přijetí eura. „A to je, že deficit veřejných rozpočtů bude pod třemi procenty,“ řekl.