Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se rozpočet vyvíjel nepříznivě i kvůli výdajům navíc na pomoc lidem s drahými energiemi. Fiala zmínil i navýšení výdajů do investic a předfinancování dalších výdajů v některých oblastech, což loni nebylo možné z důvodu rozpočtového provizoria. „Co už není tak pozitivní, je růst výdajů v sociální oblasti,“ konstatoval premiér s tím, že čísla jen potvrzují naprostou nutnost valorizace důchodů, jak ji vláda schválila, tedy nižší, než předpokládal zákon. Celkem 40 miliard korun stát vyplatil na zastropování cen energií, uvedl Fiala ve výčtu s tím, že pokud by byly maximální ceny pro domácnosti a podniky nižší, výdaje státu by se ještě více zvýšily. Vzhledem k poklesu cen energií na trzích, premiér předpokládá, že tyto náklady budou státu během roku klesat.

Rozpočtové příjmy za první čtvrtletí byly 402,5 miliardy korun, meziročně vzrostly o 13 procent. Zatím mezi nimi není inkaso daně z neočekávaných zisků (windfall tax), stát už ale vybral 8,17 miliardy korun na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Výdaje státního rozpočtu do konce března dosáhly 568,7 miliardy korun, meziročně vzrostly o 36,9 procenta.

Podle schváleného rozpočtu by měl stát letos hospodařit s příjmy 1,93 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Deficit by měl být 295 miliard korun. Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun.

Fiala a Heger zdůraznili potřebu jednoty EU a NATO ohledně konfliktu na Ukrajině

Udržení jednoty Evropské unie a Severoatlantické aliance je nevyhnutelným předpokladem posílení obrany Ukrajiny, dalšího odstrašení agresora a dosažení spravedlivého a udržitelného míru, uvedli český a slovenský premiér Petr Fiala a Eduard Heger ve společném písemném prohlášení po dnešním jednání členů vlád obou zemí na Slovensku. Vyslovili se přitom pro pokračování různých forem pomoci Ukrajině, která od konce loňského února čelí ruské vojenské invazi.

„Důležitým faktorem je i pokračování v cíleném tlaku na Ruskou federaci v podobě důkladného dodržování sankcí ze strany EU a jejích partnerů, bránění jejich obcházení a vytváření mechanismů vyvozovaní odpovědnosti za zločiny spojené s touto agresí,“ píše se v prohlášení.

Podle Fialy a Hegera je v životním zájmu Česka a Slovenska pokračovat v obraně klíčových hodnot jako jsou svoboda, demokracie, lidská práva či spravedlnost, ačkoli válka na Ukrajině negativně ovlivňuje občany bývalého Československa.

Oba premiéři se vyslovili pro hledání způsobů, jak účinněji spolupracovat v boji proti hybridním hrozbám, ale i proti kybernetickým útokům a různým formám zastrašování. „Pod vlivem hybridního působení Ruské federace jsou podkopávány právě základy demokracie či právního státu a je ohrožována vnitřní soudržnost a společenský smír,“ uvedli v dokumentu předsedové vlád.

Fiala a Heger rovněž poukázali na přetrvávající blízké vztahy mezi Českem a Slovenskem, mimo jiné na zvyšující se obchodní výměnu a posílení přeshraniční spolupráce. Za potřebné označili investice do inovací, lidí a vývoje zelených technologií, jakož i posilování energetické bezpečnosti, přičemž oběma zemím se podle premiérů daří snižovat závislost na energetických dodávkách z Ruska.

Fiala: Cílem ČR i SR je zajištění energetické bezpečnosti a spolehlivých dodávek

Cílem České republiky i Slovenska je hledat společné projekty, které oběma zemím zajistí posílení energetické bezpečnosti a spolehlivé dodávky energie, řekl na tiskové konferenci v Trenčíně Fiala. Podle Hegera země jednají o možnostech, jak co nejrychleji získat dostatek jaderného paliva z jiných než ruských zdrojů.

Premiéři se shodli, že země dlouhodobě zastávají stejný postoj k jaderné energetice, kterou považují za významnou a podle Fialy dokonce za nezbytnou součást energetického mixu jak z hlediska energetické bezpečnosti, tak z hlediska plnění ekologických cílů.

„Jednoznačně potřebujeme mít dostatek paliva z bezpečných zdrojů. I proto se snažíme co nejrychleji odejít od ruského zdroje,“ řekl Heger. Za nutné označil zabezpečení dostatku jaderného paliva od zodpovědného dodavatele, což zajistí stabilní dodávky elektrické energie do sítě.

Česko je podle slovenského premiéra silným spojencem. „Diskutujeme a jednáme o tom, jak se můžeme co nejrychleji dostat k jinému jadernému palivu,“ uvedl s tím, že ministerstva si vyměňují zkušenosti a postupují společně.

Mluvčí energetické společnosti ČEZ Ladislav Kříž minulý týden řekl, že jaderné palivo do elektrárny v Dukovanech bude od roku 2024 dodávat americká společnost Westinghouse. Dosud se v dukovanské elektrárně používalo palivo od ruské firmy TVEL, která spadá do ruského státního holdingu Rosatom. ČEZ se po vypuknutí války na Ukrajině rozhodl dodavatele z bezpečnostních důvodů nahradit. Westinghouse bude společně s francouzskou firmou Framatome dodávat od příštího roku jaderné palivo i do elektrárny v Temelíně.

V energetice podle Fialy čelily Česko i Slovensko obdobným problémům, státům se podařilo odvrátit energetickou krizi například v oblasti plynu, je ale důležité myslet na budoucnost. „Cílem obou našich zemí je hledat společné projekty, které nám umožní zajistit a posílit energetickou bezpečnost a zajistit dlouhodobě spolehlivé dodávky,“ řekl Fiala.

Pro Česko jsou podle něj důležité kapacity v LNG terminálech v zemích, jež leží u moře. Jedná se o kapacitě v německém terminálu v Lubminu, který je přímo propojený s českou a tím pádem následně i se slovenskou plynárenskou soustavou. „Snažíme se o vybudování přímého spojení s Polskem a chtěli bychom si pronajmout i kapacity v LNG terminálu v Gdaňsku,“ dodal Fiala.