„Nil je červ a Amazonka anakonda,“ cituje televize CNN 55letého filmového producenta a dobrodruha Yuriho Sanadu, který expedici povede. Narážel tím na zjištění svého kolegy, podle něhož má Amazonka největší objem vody ze všech řek.

Je ale nejdelší? Podle většiny odborníků má v tomto ohledu prvenství africký Nil s délkou 6650 kilometrů. Podle Brazilců má ale Amazonka 6970 kilometrů, což je o 600 kilometrů více, než uvádí Geologický ústav Spojených států.

Změřit Amazonku je obtížné. Je totiž otázkou, kde řeka, která je součástí rozvětveného systému přítoků, začíná a kde končí. Tým mezinárodních expertů chce potvrdit prvenství Amazonky změřením její délky s pomocí moderních satelitních technologií.

Expedice na kajacích vybavených dálkovou GPS a solárními panely začne v dubnu 2024 na řece Mantaro v Peru, podle posledních zjištění nejzazším prameni přítoku Amazonky, a povede po trase o délce téměř sedmi tisíc kilometrů přes Peru, Kolumbii a Brazílii.

Sanada bude dohlížet na tým zhruba padesáti lidí z Ameriky a Evropy. Další experti z prestižních univerzit budou rotovat během plavby. Jejich cílem bude obohatit domorodé komunity o udržitelné dovednosti moderní společnosti. „Naučíme je, jak zacházet s vodou, jak stavět lepší domy z přírodních materiálů, přenášet elektrickou energii z obnovitelných zdrojů, nakládat s odpadem a mnohé další. Změní to životy tamních komunit,“ řekl Sanada.

Cílem expedice totiž nebude jenom změřit Amazonku. Sanada chce světu ukázat obrovskou biologickou rozmanitost Amazonského deštného pralesa a nutnost spolupráce světového společenství na ochraně „plic naší planety“.

Nebezpečí na každém kroku

Na první pohled se expedice jeví jako bezstarostné dobrodružství, opak je ale pravdou a vědce čeká nejedno nebezpečí. „Při tomto druhu expedice se může pokazit spousta věcí,“ potvrdil Sanada a zmínil možnost selhání lodí či samotnou divočinu.

Deštný prales v okolí Amazonky je domovem mnoha známých i stále neobjevených organismů. Číhají zde nebezpečí, jako jsou jaguáři, jedovaté žáby a obrovské anakondy, které mohou plavat i v říčním korytu. Na samotné špičce potravního řetězce je kajman černý, největší predátor v amazonském ekosystému. Živí se prakticky vším, co se hýbe – rybami, plazy, ptáky a savci. Nebojí se napadnout a pozřít i obávané jaguáry, natož vědce.

Amazonský prales je rovněž opředen mýty. Podle místních domorodců obývá vody Amazonky obří nestvůra Yacumama (matka vody), anakonda dosahující délky až třiceti metrů. O existenci tohoto tvora se ale odborníci přou.

Největším nebezpečím jsou nakonec lidé – piráti, organizované drogové kartely či nepřátelské domorodé kmeny. Tým proto jedná s místními úřady o ozbrojeném doprovodu a posádku v kajutách mají chránit vlákna odolná proti střelám a šípům.

Pokud expedice dopadne dobře, těšit se můžeme na celovečerní dokument. Sanada by pak chtěl za použití stejných metod a technik prozkoumat i Nil, který protéká severovýchodní Afrikou přes Egypt do Středozemního moře.

„Tak uvidíme, jestli to přežijeme a naplánujeme další cestu,“ řekl s nadsázkou dobrodruh. I Nil je však domovem nebezpečných tvorů. Například krokodýl nilský je ještě větší a těžší než kajman. Má nejsilnější stisk čelistí v živočišné říši.