I přes vědecký pokrok ve 21. století stále nevíme, která je nejdelší řeka světa. Většina kartografů v této souvislosti zmiňuje Nil, brazilští vědci však nesouhlasí. Chystají proto „dobrodružnou“ výpravu na kajacích s cílem změřit Amazonku.

Mladá průzkumnice Lucy Shepherdová z britského Henhamu se stala prvním člověkem, který zdolal nezmapovaný, více než 400kilometrový úsek Amazonského pralesa. Její tým po cestě čelil jaguárům, vosím rojům, obřím kajmanům i pětisethlavému stádu divočáků pekari.

Skoro se tomu nechce věřit, ale je to tak: Největší řeku na světě nepřetíná ani jeden jediný most.

Dřevěné uhlí by mohlo sloužit k obnově zdevastované půdy, upozorňují odborníci. 

Amazonské pralesy označované za "plíce planety" jsou v plamenech. Požáry se zhoršily natolik, že se dostaly na přední stránky světových médií a vyvolaly ve světě protesty. Letos je totiž situace výrazně horší než loni a může za to mimo jiné kácení kvůli zemědělské půdě. 

Amazonie bývá často nazývána plícemi planety Země. Ať už je ale její role ve fungování planetárního ekosystému jakákoli, nelze popřít, že hostí největší tropický deštný les na světě. Aby toho nebylo málo, amazonský prales oplývá obrovskou biodiverzitou. Prohánějí se zde, loví, parazitují a rostou miliony druhů rostlin, obratlovců i bezobratlých – mnoho, možná většina z nich, dosud nepopsaných. Porozumění procesům, které za existencí tohoto biomu stojí, tak nabývá hned dvojí důležitosti: Zásadní je jednak z teoretického hlediska, ale také proto, abychom zdejší přírodu mohli účinně chránit.

Brazilská vláda navázala kontakt se skupinou domorodých indiánů žijících v amazonském pralese zcela izolovanou od okolního světa. Jde o první kontakt tohoto druhu za posledních skoro dvacet let.