Naznačují to unikátní nálezy hmyzu z doby před 99 miliony let.

Málokdo to umí s basou tak skvěle jako čmeláčci. Ale proč chlupatí muzikanti někdy v květech najednou svou píseň transponují na vyšší tón?

Cílem není vytvořit supervčely - zabijácká monstra. Vědci chtějí získat odolnější druh, a tak zachránit nejvýkonnější a nenahraditelné opylovače.

Unikátní objev pravčely zalité v jantaru pootevírá okno do světa evoluce hmyzu i rostlin.

I pouhý pohled na chlupatého obřího pavouka u některých z nás může vyvolat pocit hrůzy. Věřte ale tomu, že někde na světě je milují – dokřupava vypečené! A nejen je, ani červy a hmyz nejsou na talíři výjimkou.

Brouk v jantaru skrýval dosud nejstarší důkaz přenosu pylu hmyzem.

Kritici občas snaze o populační kontrolu či hubení komárů vyčítají, že komáři jsou přece součástí přírodních ekosystémů, a proto plní svou roli. Že to však může být poněkud složitější, ukazuje neslavný komár tygrovaný. Ten je totiž původem z jihovýchodní Asie a celosvětově se rozšířil až v posledním půlstoletí. Je nepochybné, že za to může člověk. Například v USA byl komár nalezen mimo jiné v zásilce importovaných pneumatik. Lze jej tedy považovat za invazivní druh a snaha o jeho limitování je spíše žehlením nepřímého důsledku aktivity člověka. Čínští vědci nyní vyzkoušeli novou kombinaci metod pro redukci populace těchto krvesajů.

Snímky katedrály Notre-Dame v plamenech zasáhly celý svět. Krása mizející pod šlehajícími plameny. Hořící katedrála jako obraz oteplující se planety. V té zkáze však vysvitla naděje. Včely, chované v chrámu, se do jedné zachránily. Odolaly požáru, který měnil dřevo na uhel a pevný kov v horoucí lávu. Hospodaření člověka by však včely už dlouho přežít nemusely.