Spisovatelky Karolina Světlá a Eliška Krásnohorská, malířka Zdeňka Braunerová, herečka Otýlie Sklenářová-Malá, ale i první česká lékařka Anna Bayerová nebo první poslankyně Božena Viková-Kunětická či Charlotta Garrigue-Masaryková - ty všechny byly členkami Amerického klubu dam.

Podnět k jeho vzniku dal koncem roku 1864 cestovatel a mecenáš Vojta Náprstek. Členkám klubu dal také k dispozici prostory svého domu U Halánků, kde dnes sídlí Náprstkovo muzeum.

Pravidla se moc nezměnila

Klub, který přežil obě světové války, byl v roce 1948 násilně zakázán. Od poloviny 90. let však organizace opět funguje. A zájem o ni je stále velký. 

Vzhledem k omezeným prostorům Náprstkova muzea, kde klub sídlí, a velké poptávce po členství, však platí stejné pravidlo jako v minulosti: Novou členku musí doporučit některá z těch stávajících. Činnost klubu je financována výhradně z členských příspěvků.

Hlavní kouzlo organizace vidí předsedkyně klubu Milena Secká v osobním setkávání. Klub pořádá minimálně deset akcí do roka, z nichž dvě (podle stanov) mají mít podobu členských schůzí.

Na Novoročním dýchánku v lednu a Jahodovém dýchánku v červnu se rekapituluje činnost, plánují nové akce a rovněž nové členky dostávají členské listy. Součástí programu jednotlivých setkávání jsou také divadelní představení, literární večer, exkurze, či přednášky. 

Historie

Spolek vznikl z iniciativy Vojty Náprstka poté, co se vrátil z Ameriky a hodlal se podělit s českými ženami o poznatky, zážitky a dojmy z tamního života. Na počátku bylo 49 paní a dívek, které 15. ledna 1865 pozvala Karolina Světlá do knihovny Vojty Náprstka na Betlémském náměstí v Praze, kde má klub sídlo dodnes. 

Klub se zabýval i charitativní činností. Pro školní děti pořádaly členky výlety, postižené a osiřelé děti braly nejen na výlety, ale i do společnosti a pořádaly pro ně nadílky.

Dnes má klub přes 89 členek, kterým musí být víc než 16 let.