Co za tímto fenoménem stojí? Zpravidla jde o severokorejské rybáře, kteří jsou čím dál víc nuceni riskovat a lovit daleko od svých břehů. K tomu je vede kritický nedostatek potravin a zahraniční měny. KLDR totiž prodala loni Číně rybářská práva s cílem získat tvrdou měnu.

Na pobřeží Japonska bývají každoročně vyplaveny desítky severokorejských rybářských lodí. Minulý měsíc ale japonská pobřežní stráž zaregistrovala 28 takových případů, což je nejvyšší měsíční údaj od roku 2014, kdy se začaly vést záznamy.

Také počet zachráněných severokorejských rybářů je rekordní - letos jich je již 42, zatímco loni nebyl zachráněn ani jediný. Stále se ale vyskytují případy "lodí duchů" plných mrtvol; mrtvých Japonci letos napočítali 18. Japonské úřady konstatují, že je často složité určit, jak přesně oběti zemřely, protože lodě bývají unášeny vlnami několik měsíců, než skončí u japonských břehů.

Za vším je zřejmě snaha plnit kvóty rybolovu

"Rybáři se zoufale snaží splnit roční cíle, které se rok od roku zvyšují," říká Tošimicu Šigemura, odborník na Severní Koreu na tokijské univerzitě Waseda. Severokorejský vůdce Kim Čong-un po svém nástupu do úřadu v roce 2013 nařídil zintenzivnit rybolov, připomínají analytici citovaní agenturou AFP. "Od té doby se rybáři horečně snaží plnit kvóty. Letos je ale situace jiná, protože na svých chatrných člunech plují do vzdálených vod," poznamenal expert na KLDR Pchjon Či-nil působící v Japonsku.

"Severní Korea loni prodala část svých rybářských práv ve Žlutém moři Číně, aby získala tvrdou měnu, takže severokorejští rybáři byli vyhnáni ze západních oblastí svých vod," vysvětlil Pchjon. "Kim Čong-un proto letos v novoročním projevu nařídil svým lidem, aby si 'zřídili rybářskou základnu v Japonském moři'," dodal.

Profesor na univerzitě severokorejských studií v Soulu Jang Mu-čin souhlasí. "Protože nemohou rybařit ve vlastních vodách, musejí se vydávat dál. Severokorejské čluny jsou poměrně staré a nemají dostatek paliva... takže přirozeně skončí tak, že jsou unášeny proudy a zahnány k Japonsku," prohlásil Jang.

Analytici rovněž poukazují na kritický nedostatek potravin v KLDR, částečně spojený i se zpřísněnými mezinárodními sankcemi. "Každý Severokorejec nyní dostává pouze 300 gramů jídla denně," poznamenal k přídělovému systému Pchjon. "Chybějí základní potraviny jako rýže a kukuřice. Severokorejci chtějí nakupovat potraviny od Číny, ale nemají tvrdou měnu."

Severokorejské devizové rezervy se kvůli novým sankcím uvaleným Radou bezpečnosti OSN letos snížily ve srovnání s loňskem na třetinu.

Nejde náhodou o severokorejské špiony?

V japonských médiích se v souvislosti se severokorejskými loděmi objevily spekulace, že by se mohlo jednat o špionská plavidla. Podle některých mediálních zpráv byl na jednom z člunů nápis "Severokorejská lidová armáda". Japonská vláda proto podle svého mluvčího "pečlivě případy prošetřuje, včetně toho, zda jsou posádky lodí skutečně rybáři, nebo ne".

Politolog Šigemura ale nepředpokládá, že by se mohlo jednat o špiony Pchjongjangu. "Do Japonska je velmi snadné se dostat a špioni mohou do země vstoupit, kdykoli se jim zlíbí," řekl. "Severokorejští agenti nepřiplouvají v takovýchto poničených člunech. Ti cestují na lodích s veškerým potřebným vybavením," dodal.

Jedna z posledních skupin severokorejských rybářů, která byla spatřena v japonských vodách, čelí podezření z krádeže různých předmětů, včetně ledniček a televizí. Severokorejci je patrně vzali ze skladu na japonském ostrůvku, kde se schovali před špatným počasím, a poté je hodili do moře, aby se neprozradili před japonskou pobřežní stráží.

"Chtěli ty předměty ve vlasti prodat," uvedl Šigemura. "Pokud se ale nyní - po důkladném výslechu japonskými úřady - vrátí domů, budou popraveni. Severokorejské úřady budou přesvědčeny, že se z nich stali špioni Japonska," dodal profesor.