Předseda ČSÚ Marek Rojíček dnes řekl, že podle nové metodiky byly loni ve druhém pololetí ceny elektřiny i plynu v Česku pod průměrem Evropské unie, zatímco podle původní metodiky Česko patřilo mezi nejdražší země. Rojíček zdůraznil, že novou metodiku schválil Eurostat.

Nabídkové a realizované ceny se podle Rojíčka v minulosti příliš nelišily, rozdíly mezi nimi ale začaly narůstat loni v důsledku napětí na energetickém trhu po ruské agresi na Ukrajinu. Nabídkové ceny obou komodit poté rychle vzrostly, průměrné ceny placené spotřebiteli ale byly nižší, mimo jiné díky dlouhodobým kontraktům s fixovanou cenou. „Pokud nedochází k zásadním změnám na trhu, tak nabídkové ceny přibližně kopírují i ceny reálné. V turbulentní době, kdy je situace na energetickém trhu dynamická, se však rozdíl mezi nabídkovými a skutečně hrazenými cenami prohloubil,“ řekl Rojíček.

Podle propočtů ČSÚ byly ve druhém pololetí 2021 nabídkové ceny elektřiny 4790 korun za MWh, zatímco skutečně placené ceny 5255 koruny za MWh. Ve druhém pololetí 2022 nabídkové ceny vzrostly na 9412 koruny za MWh, zatímco realizované ceny byly 6488 korun za MWh. Při zohlednění úsporného tarifu, kterým vláda v posledních třech měsících roku kompenzovala domácnostem drahé energie, byla skutečně placená cena 4214 korun za MWh.

U cen plynu byl rozdíl mezi metodikami ještě dramatičtější, uvedl Rojíček. Ve druhém pololetí 2021 byly nabídkové ceny 1410 korun za MWh, realizované ceny 1499 korun za MWh. Ve druhém pololetí 2022 byly nabídkové ceny 4662 korun za MWh, skutečně placené 2610 korun za MWh.

Nová metodika podle Rojíčka mění i mezinárodní srovnání cen energií. Zatímco podle nabídkových cen elektřiny bylo Česko ve druhém pololetí 2022 třetí nejdražší zemí EU s cenou 0,38 eura za kilowatthodinu (kWh), podle nové metodiky byla cena 0,26 eura za kWh. Evropský průměr byl 0,28 eura za kWh. U plynu bylo Česko podle úvodní metodiky čtvrté nejdražší s průměrnou cenou 0,19 eura za kWh, podle nové metodiky se dostalo těsně pod evropský průměr 0,11 eura za kWh. V meziročním tempu zdražování sice Česko i podle nové metodiky patřilo v EU k nadprůměru, nepatřily mu ale přední příčky.

ČSÚ bude nadále publikovat i průměrné nabídkové ceny energií, za primární data ale bude do budoucna označovat realizované ceny, které také bude poskytovat Eurostatu pro mezinárodní srovnání. Podle Rojíčka evropský statistický úřad chce po členských zemích Evropské unie právě data, která odpovídají skutečně realizovaným platbám za energie.

Premiér Petr Fiala (ODS) novou metodiku ČSÚ uvítal. Podle něj poskytne přesnější data, takže bude možné přijímat kvalifikovanější rozhodnutí. Podle něj také už nadále nebude moct opozice uplatňovat argument, že má Česko jedny z nejdražších energií v EU.

Rojíček také uvedl, že nová metodika sledování cen energií nebude mít vliv na statistiku spotřebitelských cen. ČSÚ podle něj získá kvalitnější datovou základnu, současně ale platí, že už dříve se při výpočtu inflace zohledňovaly skutečně placené ceny a ne nabídkové ceny obchodníků.

Oblíbená věta opozice, že máme nejvyšší ceny energií v EU, se ukázala jako mýtus. Ve 2. pololetí roku 2022 byly ceny elektřiny v Česku 7. nejnižší v EU a ceny plynu pak 10. nejnižší.

Moje vláda od svého nástupu intenzivně řešila energetickou krizi a pomáhala firmám a občanům.… pic.twitter.com/FaqJhmMrH2

— Petr Fiala (@P_Fiala) September 25, 2023

Stát by podle Hospodářské komory měl usilovat o to, aby ceny elektřiny byly podobné cenám v okolních zemích. V budoucnosti hrozí dlouhodobě vysoké ceny energií a také to, že země se stane energeticky závislou na jiných státech a zahraničních dodavatelích. „Poptávka po energiích bude stoupat, ale ČR zatím nemá náhradu ani za uhelné elektrárny, ani za některé plynové a obnovitelné zdroje, kterým zanedlouho končí životnost,“ řekl ČTK mluvčí komory Miroslav Diro.