Růst cen elektřiny pak byl v České republice druhý nejvyšší z celé EU, meziročně dosáhl 97 procent. Nejméně elektřina zdražila v Lucembursku, kde růst činil tři procenta.

Průměrně se cena elektřiny pro domácnosti ve druhé polovině loňského roku v celé EU zvýšila o 28,4 procenta. Cena plynu se v unii zvýšila o 11,4 procenta. Vedle Rumunska a České republiky elektřina zdražila nejvíce v Dánsku (o 70 procent), Litvě (o 65 procent) a v Lotyšsku (o 59 procent). Nejméně si za elektřinu museli připlatit v Lucembursku (plus tři procenta), Rakousku a Německu (v obou zemích o čtyři procenta) a v Polsku a Bulharsku (v obou zemích o pět procent).

Vyjádřeno v eurech byly průměrné ceny plynu pro domácnosti ve druhé polovině loňského roku nejnižší v Maďarsku (3,5 eura za 100 kilowatthodin), Chorvatsku (4,5 eura za 100 kWh) a na Slovensku (4,9 eura za 100 kWh), nejvyšší pak ve Švédsku (27,5 eura za 100 kWh) a Dánsku (20,8 eura za 100 kWh).

Největší tuzemští dodavatelé elektřiny se v úterý ohradili proti dřívějším údajům Eurostatu k elektřině. Podle společností ČEZ a E.ON platila drtivá většina jejich zákazníků výrazně méně, než uvádí ve své zprávě Eurostat. „Data Eurostatu, která se objevují nyní v médiích, nepovažujeme z pohledu zákazníků ČEZ Prodej za reprezentativní, a nerozumíme, jak jsou zveřejněná čísla tvořena,“ řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Průměrná cena elektřiny od tohoto podniku byla podle něj ve druhé polovině loňského roku po započtení úsporného tarifu 4847 Kč za megawatthodinu (MWh), zatímco Eurostat uvádí 9410 Kč za MWh. Podobně hodnotí zprávu Eurostatu E.ON, podle něhož většina klientů platila ve druhé polovině loňského roku za MWh částku o 43 procent nižší, než uvádí Eurostat. 

Ceny energií se začaly výrazně zvyšovat ještě před ruskou invazí na Ukrajinu, což bylo na konci loňského února. Pak růst cen energií až do druhého pololetí zrychloval. Elektřina a zemní plyn v poslední době vykazovaly známky stabilizace, podle Eurostatu částečně kvůli politice a intervencím EU.

Jednotlivé země unie zvolily různá opatření, jak se s prudkým růstem cen energií vypořádat. Některé snížily daně a poplatky, dočasně prominuly daně spotřebitelům, zavedly cenové stropy, poskytly jednorázovou podporu nebo přidělovaly poukázky konečným spotřebitelům. Některé členské státy uplatňovaly i regulované ceny.

Fiala: Čísla o cenách plynu jsou mylná, pozvu si lidi, kteří je tvoří

Statistiky, podle kterých ceny plynu v Česku ve druhém pololetí loňského roku vzrostly nejvíce z celé Evropské unie, označil premiér Petr Fiala (ODS) za „matení veřejnosti“. V následujících týdnech si hodlá pozvat zástupce organizací, které čísla tvoří. Premiér to řekl na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády.

„Kdo dělá chybu, musí být odhalen. Pozvu si zástupce energofirem, ale i orgánů, které se podílejí na statistických číslech, a budeme se bavit o tom, proč ta čísla neodpovídají realitě,“ řekl Fiala. Eurostat ve vyjádření pro ČTK uvedl, že použil údaje Českého statistického úřadu a že konečná cena zahrnuje vládní opatření ke zmírnění dopadů vysokých cen energií na spotřebitele. ČSÚ k tomu uvedl, že data převzal od ERÚ a následně poslal Eurostatu. „Eurostat data na základě vlastní metodiky zpracovává,“ řekl Deníku N mluvčí Jan Cieslar. Podle českého Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vycházejí data z tehdejších cenových nabídek dodavatelů na trhu, takže neodpovídají reálným platbám zákazníků. ERÚ statistickému úřadu zasílá data podle metodiky, kterou stanovil právě ČSÚ.

Energetický debakl. Poté, co Eurostat zveřejnil, že ČR měla za druhé pololetí 2022 druhý nejvyšší nárůst cen elektřiny v EU, přišla další rána. V plynu jsme úplně nejhorší. Nárůst 231 %. A teď si může ministr @makupka přihodit další kuličku...https://t.co/ugXVURyRI8

— Karel Havlíček (@KarelHavlicek_) April 26, 2023

Na dnes zveřejněná čísla reagovala už i opozice. První místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček statistiku označil za „energetický debakl“.

Experti: Eurostat uvádí ceny energií z aktuálních ceníků, většina lidí platí míň

Ceny energií v Česku uváděné Eurostatem, podle nichž ve druhém pololetí loňského roku patřila elektřina a plyn v tuzemsku k nejdražším v Evropě, vycházejí z tehdejších cenových nabídek dodavatelů na trhu. Data tak neodpovídají reálným platbám zákazníků. ČTK to dnes řekl mluvčí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Michal Kebort. Podle analytiků tak drtivá většina tuzemských odběratelů loni platila za energie výrazně méně, než uvádí Eurostat.

Kebort dnes ČTK řekl, že data, ze kterých Eurostat vychází, odráží cenové nabídky dodavatelů ze sledovaného období. Ty byly určeny pro nové zákazníky. Přehled tak nereflektuje průměrné ceny, které zákazníci v tomto období platili ve skutečnosti. Reálné platby totiž vycházejí ze smluv, které byly často uzavřeny mnohem dříve a ceny energií v nich byly zcela odlišné, než je aktuální nabídka. Zkreslené podle něj může být porovnání i mezi jednotlivými zeměmi.

„Porovnání může být zkreslené různou strukturou dat, která reportují jednotlivé země. Metodika Eurostatu je v tomto poměrně volná, porovnávány tak mohou být průměrné skutečně hrazené ceny z jedné země, s ceníky platnými pro nové zákazníky z jiné země,“ uvedl Kebort. Úřad podle něj na nedostatky databáze Eurostatu upozorňuje dlouhodobě.

„Údaje o tom, kolik čeští zákazníci platili za energie, které nám předložili největší čeští dodavatelé, se výrazně liší od dat, která zveřejnil Eurostat,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Spolu s ERÚ, ČSÚ a energetickými firmami chce hovořit o tom, jak situaci s odlišnými údaji řešit. Resort zároveň upozornil na to, že akviziční ceníky, z nichž Eurostat vycházel, měla ve sledovaném období naprostá menšina zákazníků a v současnosti už ceny energií klesají.

Analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor upozornil, že rozdíl mezi daty Eurostatu a reálně hrazenými cenami je patrný ve vyúčtováních za elektřinu a plyn. „Do dat pro ČR byly totiž zahrnuty ceny z tarifů nabízených pro nové smlouvy, které byly v té době velmi vysoké. Přitom ale většina spotřebitelů platila podstatně nižší ceny ze starých smluv,“ uvedl.

V cenových rozdílech v cenících z druhé poloviny loňského roku se pak podle něj projevila odlišná míra státní pomoci, kdy cenové stropy byly v Česku zavedeny až od letošního roku. „Mnoho jiných států bylo v tomto ohledu rychlejší a štědřejší, včetně úlev na DPH. To se ve statistice rovněž projevilo,“ dodal Gavor.

Na to, že data Eurostatu příliš nekorespondovaly s reálnými cenami, které loni platili odběratelé, poukázal i analytik Purple Trading Petr Lajsek. Upozornil, že ceny uváděné Eurostatem platil jen minimum zákazníků, kteří si sjednali nový produkt až v druhé polovině roku. „Tedy v tom nejnevhodnějším období,“ podotkl.

Analytik Capitalinked.com Radim Dohnal připomněl, že země, které do roku 2021 odebíraly plyn například z Alžírska nebo LNG, měly vyšší ceny už dříve. Proto u nich nebyl cenový nárůst tak výrazný jako v Česku, kde dříve levný ruský plyn byl nahrazen výrazně dražším LNG. Upozornil také na to, že v současné době jsou ceny energií smlouvané na příští rok už výrazně nižší.

Vůči údajům Eurostatu se ohradili také největší tuzemští dodavatelé elektřiny. Podle společností ČEZ a E.ON platila drtivá většina jejich zákazníků výrazně méně, než uvádí ve své zprávě Eurostat. „Data Eurostatu, která se objevují nyní v médiích, nepovažujeme z pohledu zákazníků ČEZ Prodej za reprezentativní, a nerozumíme, jak jsou zveřejněná čísla tvořena,“ řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Podle něj cenu plynu uváděnou Eurostatem platilo 4,8 procenta zákazníků.

Podobně hodnotí zprávu Eurostatu E.ON nebo innogy. „Dnes publikovaná statistika o nárůstu cen zemního plynu od evropského statistického úřadu je diplomaticky řečeno zavádějící,“ řekl mluvčí innogy Martin Chalupský. Plyn u společnosti podle něj v nejběžnějším tarifu stál 2989 Kč za MWh s DPH a meziroční nárůst ceny činil 76 procent.