Michl schodek státního rozpočtu, který ke konci dubna vystoupal na 200 miliard korun, zmínil ve vyjádření k možnému dalšímu vývoji úrokových sazeb. Pokud nebude vládní balíček ke konsolidaci veřejných financí dost věrohodný, bude muset ČNB podle Michla bojovat proti proinflačnímu impulzu, který vytvářejí deficity státního rozpočtu. „Pokud nevznikne důvěryhodný konsolidační balíček a nebude patrná snaha o zodpovědné rozpočty, bude ČNB nucena zvýšit úrokové sazby,“ řekl guvernér.

Spotřebitelské ceny v Česku v březnu meziročně vzrostly o 15 procent, na podobných a vyšších úrovních se inflace drží téměř rok. Podle Fialy je rychlejší snižování inflace především úkolem ČNB. Není třeba se obviňovat, vláda a centrální banka by měly spolupracovat, řekl premiér. Vládě podle něj nepřísluší komentovat kroky centrální banky. „Ale pokud vyzývá pan guvernér vládu k tomu, aby konala, tak já říkám, že koná, a ptám se, jestli dostatečné koná také ČNB,“ dodal.

Konsolidační balíček, o kterém Michl mluvil, chce vláda představit v polovině května. Měl by snížit strukturální deficit asi o procento hrubého domácího produktu, tedy zhruba o 70 miliard korun. Loni byl tento schodek 2,6 procenta HDP. Podle některých ekonomů i politiků by ale ozdravování veřejných financí mělo být rychlejší.

Energetické firmy budou úřadům poskytovat širší data o cenách energií

Energetické firmy budou úřadům poskytovat širší data o reálných cenách elektřiny a plynu než dosud. Měla by zahrnovat platby všech zákazníků. Přesnou podobu předávaných údajů dohodne nově vytvořená pracovní skupina, v níž budou zástupci dodavatelů energií a úřadů. Skupina také bude v souvislosti se zveřejňovanými cenami energií jednat o případných legislativních změnách, řekl na dnešní tiskové konferenci Fiala. Úřady dosud měly údaje pouze o akvizičních cenách dodavatelů pro nové odběratele.

Fiala dnes o publikovaných cenách energií jednal se zástupci největších tuzemských dodavatelů a také Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a Českého statistického úřadu (ČSÚ) kvůli zprávám evropského statistického úřadu Eurostat. Podle nich Česko v porovnání s ostatními evropskými zeměmi patřilo ve druhém pololetí loňského roku mezi nejdražší země v Evropě. Premiér v této souvislosti upozornil, že Eurostat, kterému data za Česko dodávají tuzemské úřady, pracoval s cenami, které vycházely z tehdejších aktuálních nabídek dodavatelů. Ty však podle Fialy platily jen nízké jednotky procent odběratelů a většina zákazníků platila výrazně nižší ceny.

Výsledkem dnešního jednání je tak podle premiéra dohoda, že energetické firmy budou ERÚ a ČSÚ poskytovat širší data o cenách, které klienti za energie platí. Podle šéfa energetické skupiny ČEZ Daniela Beneše budou dodavatelé hlásit celkové údaje za všechny odběratele. „Budeme tak moci pracovat s lepšími daty o energiích než dosud,“ podotkl premiér. Eurostat sdělil už minulý týden ČTK, že používá při výpočtu cen plynu metodiku, která zaručuje srovnatelnost dat v celé EU. Proto si za zmíněnou zprávou se srovnáním cen v Evropě stojí.

O přesné podobě poskytovaných dat o cenách energií bude jednat nově vytvořená pracovní skupina. V ní budou zasedat zástupci dodavatelů, ERÚ a ČSÚ. Podle Fialy jsou firmy ochotny údaje o cenách poskytovat úřadům dobrovolně. Do budoucna by však pracovní skupina měla projednat také možné legislativní změny, které by podmínky pro publikování cen energií zakotvily i do zákona.

Na situaci v minulém týdnu reagoval také ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). V neděli v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi uvedl, že chce do novely energetického zákona zapracovat povinnost dodavatelů energií sdělovat ERÚ skutečné ceny energií, za které je prodávají koncovým zákazníkům. Návrh novely energetického zákona v současnosti sněmovna projednává a Síkela chce povinnost oznamování skutečných cen regulátorovi do něj doplnit formou poslaneckého pozměňovacího návrhu.

Unijní statistický úřad v minulém týdnu oznámil, že ceny plynu pro domácnosti se loni ve druhém pololetí v ČR zvýšily meziročně o 231 procent, zdaleka nejvíce ze všech zemí EU. Česko patřilo k nejdražším i v případě elektřiny. Podle Eurostatu sběr dat a použitá metodika odpovídají cenám, jak se účtují zákazníkům. Mluvčí ERÚ Michal Kebort poté upozornil na to, že ceny uváděné Eurostatem vycházejí z cenových nabídek dodavatelů na trhu určených novým zákazníkům. ERÚ data poskytuje ČSÚ, který je pak předává Eurostatu.

Proti statistikám Eurostatu se ohradili mimo jiné tuzemští dodavatelé energií, data označili za nereprezentativní. Podle nich ceny uváděné Eurostatem platí jen naprosté minimum zákazníků a průměrná cena, kterou odběratelé platí, je výrazně nižší..