Vladimír Dzuro budí respekt: vysoký chlap, hlava do hola, široká ramena a pevný stisk ruky. Zkušený kriminalista a první Čech, který v minulosti působil jako vyšetřovatel při Mezinárodním trestním tribunálu pro bývalou Jugoslávii, má o čem vyprávět.

Války a světská spravedlnost

Dzuro vyšetřoval pachatele vražd, mučení či znásilňování za války v bývalé Jugoslávii, především na území Chorvatska a Bosny a Hercegoviny, mluvil se svědky, byl u vykopávání mrtvol z masových hrobů, shromažďoval důkazy proti válečným zločincům a osobně je i zatýkal.

Fotogalerie (upozorňujeme, že některé záběry jsou drastické)

O svých zážitcích a zkušenostech Dzuro napsal knihu Vyšetřovatel, s podtitulem Démoni balkánské války a světská spravedlnost. Česká verze má již třetí dotisk, a kniha nově vychází v angličtině ve Spojených státech.

"Už probíhá předprodej, i když oficiálně bude vydána až 1. listopadu. Představovat ji budu nejprve v Londýně,14. října, o dva dny později v Haagu, kam přijdou i kolegové z bývalého ICTY – Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Další bude 29. října v New Yorku a 20. listopadu ve Washingtonu DC," vypočítává Dzuro.

Vrchol policejní kariéry

Přiznává, že mu psaní knihy pomohlo vyrovnat se s tím, co vše jako vyšetřovatel válečných zločinů v bývalé Jugoslávii viděl a zažil. Proto také zdůrazňuje, že s lidmi, kteří například popírají, že se stal masakr v Srebrenici (kde srbské jednotky pod vedením generála Ratka Mladiće v roce 1995 postřílely na osm tisíc mužů a chlapců, bosenských muslimů), nemá cenu diskutovat.

"Já jsem ty mrtvoly viděl, mě nikdo nepřesvědčí, že je nepovraždili. Jestli se někdy vynořil živý někdo, kdo původně figuroval na seznamu mrtvých, je to logické, protože při popravách se nepořizovaly žádné seznamy a někomu se podařilo utéct. Když mi někdo bude tvrdit, že holocaust nebyl, že se masakr v Srebrenici nestal, tak to je zbytečný rozhovor a vzájemně zabitý čas," říká Dzuro.

Právě tento český vyšetřovatel měl klíčový podíl na úspěšném zatčení vůbec prvního válečného zločince z bývalé Jugoslávie, někdejšího starosty Vukovaru Slavka Dokmanoviće. To ostatně považuje i za vrchol své policejní kariéry.

"Když se to povedlo, bylo to obrovské osobní zadostiučinění, byl to ale i zlom v tom, že se skutečně začali zatýkat váleční zločinci. Vydáno bylo sice na sedm desítek zatykačů, ale zatčený nebyl do té doby nikdo. Prokurátorka vyjadřovala nespokojenost a hrozilo, že tribunál vyšumí do ztracena. Zatčení Dokmanoviće to zlomilo," říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Vladimír Dzuro pracoval jako vyšetřovatel Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii devět let, až do roku 2004. Nyní vede kancelář Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku, obdobu generální inspekce vyšetřující například případy korupce, sexuálního zneužívání a dalších deliktů na misích OSN i uvnitř OSN.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky

---

Názory Vladimíra Dzuro vyjádřené v tomto textu jsou osobními názory a jako takové nemusí nutně odrážet oficiální politiku nebo postoje Organizace spojených národů, popřípadě Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii.