Když uvěříte propagandě a smyšleným zprávám, možná je pak pro vás jednodušší zamířit a zastřelit desetileté dítě, vzpomíná na jeden z případů, které zažil v době války v bývalé Jugoslávii, český vyšetřovatel Vladimír Dzuro, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Dopady fake news jsem zažil na vlastní kůži, vím, co umí vyvolat kompletně vyfabulované zprávy, že se kvůli nim lidé dokážou zabíjet. Proto se i dnes obávám toho, jak nekriticky konzumujeme informace, říká český kriminalista, který zatkl prvního válečného zločince z války v bývalé Jugoslávii, pro server Hlídací pes.

Nejvyšší soud v Haagu potvrdil, že Nizozemsko má část viny na masakru ve Srebrenici, ke kterému došlo v roce 1995. Nizozemská vláda nesouhlasí.

Konečný rozsudek nad Radovanem Karadžičem zazní 20. března. Bývalý předák bosenský Srbů byl v roce 2016 odsouzen ke 40 letům vězení za genocidu ve Srebrenici, pronásledování Bosňáků a Chorvatů v Bosně, terorizování obyvatel Sarajeva a za braní příslušníků mírových sil OSN jako rukojmí. Ihned se však odvolal. To, jak se mu podařilo tak dlouho unikat spravedlnosti, není stále jasné.

Celkem 600 let vězení a tři doživotí, taková je hromadná bilance trestů 43 odsouzených bývalých příslušníků bosenskosrbské policie a armády za zločiny spáchané ve východobosenském městě Srebrenica během masakru 8 tisíc lidí mezi 11. a 22. červencem 1995. Někteří odsouzení si své tresty už odpykali a jsou na svobodě. A jejich nové životy i ochrany, které se jim dostává, vadí pozůstalým obětí, píše bosenský portál Detektor.ba. Některé totiž stále potkávají. 

Odvolací soud v Haagu v úterý v zásadě potvrdil rozsudek civilního soudu z roku 2014, že Nizozemsko nese část viny na masakru bosenských Muslimů v Srebrenici v roce 1995. Podle verdiktu je stát odpovědný za asi 300 muslimských (nyní bosňáckých) mužů, jejichž deportaci z takzvané bezpečné zóny OSN do rukou bosenskosrbských jednotek umožnili nizozemští vojáci. Vraždění ve Srebrenici nepřežilo asi 8000 mužů a chlapců.

Zvolení prvního Srba od války starostou Srebrenice, která zažila nejhorší masakr od druhé světové války, se může zdát jako obrovský posun, jenže zároveň to ukázalo na přetrvávající propast mezi Srby a bosenskými Muslimy (Bosňáky) zůstává nadále. 

Bývalý politický vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžič stráví 40 let ve vězení, mimo jiné za genocidu v souvislosti se srebrenickým masakrem. Odsoudil ho k nim Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY), který ho uznal vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby. Rozsudek není pravomocný, Karadžič se plánuje odvolat.