Když uvěříte propagandě a smyšleným zprávám, možná je pak pro vás jednodušší zamířit a zastřelit desetileté dítě, vzpomíná na jeden z případů, které zažil v době války v bývalé Jugoslávii, český vyšetřovatel Vladimír Dzuro, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Dopady fake news jsem zažil na vlastní kůži, vím, co umí vyvolat kompletně vyfabulované zprávy, že se kvůli nim lidé dokážou zabíjet. Proto se i dnes obávám toho, jak nekriticky konzumujeme informace, říká český kriminalista, který zatkl prvního válečného zločince z války v bývalé Jugoslávii, pro server Hlídací pes.

Odvolací soud v Haagu v úterý v zásadě potvrdil rozsudek civilního soudu z roku 2014, že Nizozemsko nese část viny na masakru bosenských Muslimů v Srebrenici v roce 1995. Podle verdiktu je stát odpovědný za asi 300 muslimských (nyní bosňáckých) mužů, jejichž deportaci z takzvané bezpečné zóny OSN do rukou bosenskosrbských jednotek umožnili nizozemští vojáci. Vraždění ve Srebrenici nepřežilo asi 8000 mužů a chlapců.

Zvolení prvního Srba od války starostou Srebrenice, která zažila nejhorší masakr od druhé světové války, se může zdát jako obrovský posun, jenže zároveň to ukázalo na přetrvávající propast mezi Srby a bosenskými Muslimy (Bosňáky) zůstává nadále. 

Bývalý politický vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžič stráví 40 let ve vězení, mimo jiné za genocidu v souvislosti se srebrenickým masakrem. Odsoudil ho k nim Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY), který ho uznal vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby. Rozsudek není pravomocný, Karadžič se plánuje odvolat.

Sto tisíc mrtvých a statisíce lidí, kteří museli opustit své domovy. Bosenská válka v 90. letech trvala sice "jen" tři a půl roku, ale byla nejkrvavějším konfliktem doprovázejícím rozpad tehdejší Jugoslávie. Zbraně utichly až 21. listopadu 1995 po vyjednání mírové dohody v americkém Daytonu a jejím podepsání 14. prosince. Za svou roli v konfliktu si trest odpykala jen Biljana Plavšičová, která se na jaře 1992, když vyhlásili bosenští Srbové vlastní stát, stala se jeho druhým nejvyšším představitelem po prezidentovi Radovanu Karadžičovi. Ten na soud teprve čeká, například Slobodan Milošević se ale rozsudku za genocidu a válečné zločiny nedočkal, zemřel před jeho vynesením. 

Bosenská prokuratura obžalovala osm bývalých policistů, kteří jsou zodpovědní za vraždění Muslimů v Srebrenici, které se odehrálo v roce 1995. Poprvé tak před soudem stanou přímí vykonavatelé masakru, při kterém zahynulo mnoho civilistů. 

U Haagského tribunálu vypovídala Bosiljka Mladičová, manželka vůdce bosenských Srbů Ratka Mladiče. Manžela bránila a prohlásila, že během masakru v Serebrenici byl její manžel s ní v Bělehradě.