Podle informací HlídacíPes.org bude v delegaci například i poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna. Ten má srbské kořeny, je předsedou meziparlamentní skupiny ČR – Srbsko a trvá na tom, že Kosovo je stále součást Srbska.

Foldynova přítomnost jen symbolizuje očekávané vřelé přijetí české návštěvy. Toho se prezident dočká i bez ohledu na "zlého muže" ČSSD na palubě vládního speciálu. "Prezidenta přivítá osobně na letišti srbský protějšek Aleksandar Vučić," říká k plánované cestě šéf zahraničního odboru prezidenta republiky Rudolf Jindrák.

Miloš Zeman je konzistentní kritik uznání samostatnosti Kosova; v době jeho prezidentského mandátu například nepřipadá v úvahu, že by Česko své zastoupení v Kosovu povýšilo na úroveň velvyslance.

"Osobně jsem nezávislost Kosova neuznal. Zastávám názor, že Kosovo je, jemně řečeno, velmi podivný stát. Stát se silným vlivem narkomafií," řekl Zeman při své předchozí návštěvě Srbska v roce 2014.

Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008, Bělehrad tento krok neuznal a bojuje proti němu diplomatickou cestou. Většina států EU včetně Česka (výjimku představují Rumunsko, Řecko, Slovensko a Španělsko) ale nezávislost Kosova uznává. Čína a Rusko Kosovo neuznaly.

Návštěva Srbska je jedna z mála letošních Zemanových zahraničních cest. Na další se chystá až počátkem prosince – na výroční summit NATO do Londýna.

PPF, minerální voda i čínské dálnice

Srbsko je z hlediska Česka, ale i mezinárodní politiky, zajímavá země. Střetávají se tu zájmy velmocí, země má tradičně úzké vazby na Rusko, od nějž například nakupuje vojenskou výzbroj. Prezident Vučić také před časem slíbil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, že jeho země nikdy nebude usilovat o vstup do NATO.

Na konci října plánuje Srbsko podepsat dohodu o bezcelním obchodu s Eurasijským ekonomickým svazem. Ten tvoří právě Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Arménie.

V oblasti se angažuje i Čína, jejíž firmy nedávno dokončily v Srbsku zhruba 50 kilometrů nových dálnic.

I Česko má v Srbsku své zájmy, podporuje i vstup země do EU. "Česká republika je v Srbsku čtvrtým největším investorem," konstatuje Rudolf Jindrák.

Zájem investorů z Čech je patrný i letos. Skupina PPF v únoru získala od telekomunikační skupiny Telenor stoprocentní podíl v srbské Telenor Bance. Společnost Karlovarské minerální vody, a.s. (společně s americkou PepsiCo) zase v srpnu koupila největšího srbského výrobce minerálních vod a nealko nápojů Knjaz Miloš.

Srbsko také ústy ministra zemědělství před časem nabídlo českým firmám možnost vrátit se oklikou přes Balkán na ruský trh. Evropská unie kvůli ruské anexi Krymu zavedla sankce na zboží dvojího užití, Rusko recipročně zavedlo v srpnu 2014 embargo na dovoz řady potravin a výrobků.

"Máme výborné vztahy s trhy, ke kterým nemáte přístup. Myslím tím Rusko, Bělorusko či Kazachstán. S Ruskem máme dohodu o volném obchodu s nulovou celní sazbou. Pro ty, kdo chtějí prodávat na těchto trzích, je tu ideální místo pro investice," citovaly Hospodářské noviny slova srbského ministra zemědělství Branislava Nedimoviće z květnového česko-srbského obchodního fóra.

Srbská Niva nebude 

Nemohlo by jít však o přímý vývoz jen "s odbočkou" přes Srbsko, nutná by byla výroba přímo v Srbsku. Jak potvrzuje například ředitel potravinářské společnosti Madeta Milan Teplý, letos na jaře dostal ze Srbska nabídku na koupi několika tamních mlékáren. Nakonec ji ale odmítl.

"Ztrátu po ruském embargu jsme vyčíslili na 150 milionů korun," říká Teplý, který účast v aktuální podnikatelské misi s prezidentem Zemanem nepřijal. I proto, že cestu zpět na ruský trh přes Srbsko jako reálnou možnost nevidí.

"Není vhodné, aby byla obcházena nařízení EU. Ani my to dělat nebudeme. Vrátit se na ruský trh by mimochodem bylo i po případném zrušení sankcí nereálné, protože je už dávno obsazený mléčnými výrobky např. z Austrálie a Nového Zélandu," říká Teplý.

Nápad, že by české firmy mohly ruské sankce zkusit obejít balkánskou cestou, se nelíbí ani ministerstvu zahraničí.

"Českým firmám určitě neříkáme, že by mohly zpět na ruský trh pronikat přes Srbsko. Občas se takové nápady objevují, například, že by to šlo přes Bělorusko a podobně. My to jako ministerstvo zahraničí nijak nepodporujeme. Jsou tu sankce a ty platí, nepřemýšlíme, jak to udělat jinak," říká náměstek ministra zahraničí Martin Tlapa.

"Raději bych hledal příležitosti spíše přímo v Srbsku a obecně zemích Balkánu. Máme tam historicky dobré vztahy, což nám v tom velmi konkurenčním prostředí může pomoct. Faktem je, že celý Balkán je v zájmu řady zemí, včetně Ruska a Číny," dodává Tlapa.

Intenzivní srbské týdny

S prezidentem letí do Srbska i ministr vnitra Jan Hamáček, ministr obrany Lubomír Metnar, ministr dopravy Vladimír Kremlík a ministr průmyslu Karel Havlíček.

A na česko – srbské lince bude rušno i v následujících dnech a týdnech. V době, kdy bude Miloš Zeman v Srbsku, 12. září, bude hostit premiér Babiš v Praze premiéry zemí V4 a šesti zemí západního Balkánu. Zatím není jasné, zda dorazí i premiér Kosova Ramuš Haradinaj, který je v demisi. 

Počátkem října pak budou ve stejném formátu jednat v Praze a v Lánech prezidenti V4 a zemí Balkánu. Kosovský prezident zván není.

Počátkem října letí na oficiální návštěvu předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, brzy poté jej má následovat i šéf Senátu Jaroslav Kubera.

Srbsko aktuálně ve světě zesílilo svou diplomatickou ofenzivu za takzvané oduznání samostatnosti Kosova. Údajně už k tomu i formou finanční podpory Srbsko přesvědčilo některé africké země, například Senegal či Libérii.

Je otázka, zda lze současná intenzivní srbsko – česká setkávání považovat za součást tohoto úsilí Bělehradu. Žádná debata o tom, že by vláda mohla byť jen zvažovat přehodnocení uznání Kosova, se ale v Česku nevede.

Mnohem větší pozornost poutá blížící se kvalifikační utkání o mistrovství Evropy ve fotbale mezi Českem a Kosovem, které se hraje již tuto sobotu v Prištině.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky