Pikantní je, že do rozporu se dostali politici stejné strany, předseda a místopředseda ČSSD, tedy ministr vnitra Jan Hamáček a ministr zahraničí Tomáš Petříček.

To, co se může zdát českému čtenáři jako nepodstatný detail, má na mezinárodní úrovni značný význam i symboliku.

Počkejte s tím do návratu 

Dopis podepsaný ministrem Petříčkem vznikl podle informací HlídacíPes.org už před několika týdny. Ministr Hamáček, pod jehož ministerstvo česká centrála Interpolu spadá, odeslání dopisu zablokoval.

Oficiálně však na ministerstvo vnitra žádný dopis nedorazil. "Žádný takový návrh dopisu Ministerstvo vnitra od Ministerstva zahraničních věcí neobdrželo, tudíž nemůžeme na vaše dotazy jakkoliv reagovat," odepsala na dotaz HlídacíPes.org mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.

"Hamáček řekl Petříčkovi ať dopis v této podobě teď vůbec neposílá. Bude se čekat do 12. září (kdy končí oficiální návštěva prezidenta v Srbsku, pozn. red.), aby se Srbové, potažmo Rusové a Číňané, nerozzlobili. Uvidíme, co se stane pak," říká pod podmínkou anonymity jeden z českých diplomatů.

Jan Hamáček v úterý odpoledne odlétá jako člen delegace s prezidentem Zemanem do Srbska, které samostatnost Kosova (vyhlášenou v roce 2008) neuznává. Srbsko blokuje i snahy Kosova o členství v mezinárodních organizacích jako je UNESCO nebo právě Interpol.

Nyní své aktivity ve směru k Interpolu Srbsko zesílilo. Hlasovat o přijetí Kosova do mezinárodní policejní organizace se má na Valném shromáždění OSN již 15. října. Vloni při stejné příležitosti Kosovo dostatek hlasů nezískalo.

Kvůli politickým tlakům se na vedlejší koleji může ocitnout obecný zájem na mezinárodní policejní spolupráci. Většina členských zemí EU členství Kosova v Interpolu podporuje. Kosovo totiž figuruje poměrně vysoko na mapě mezinárodního organizovaného zločinu a obchodu s drogami a je v zájmu EU policejní spolupráci v rámci Interpolu s Kosovem navázat.

"Tahle politizace Interpolu nikomu neprospívá, kazíme si renomé u spojenců i v celém regionu. Je to ruská strategie, která využívá Srbsko," říká již výše citovaný diplomat.

Jak zneužít Interpol 

Podporu přijetí Kosova do Interpolu slíbil ministr zahraničí Tomáš Petříček svému kosovskému protějšku Behgjetu Pacollimu při jeho červnové návštěvě Prahy. Stejný slib dal dříve kosovskému premiérovi i český předseda vlády Andrej Babiš.

Jak se ukázalo v nedávné minulosti, Interpol je pro Rusko, ale i pro Čínu, zajímavá platforma k prosazování jejich zájmů.

Poslední prezident Interpolu, Číňan Meng Chung-wej, byl vloni v Číně zatčen, obviněn z korupce a odsouzen. O post prezidenta policejní organizace pak usilovalo Rusko, ale neuspělo – země EU i USA byly proti; zejména kvůli podezřením, že Kreml mezinárodní policejní organizaci zneužívá k represím proti svým odpůrcům.

Podobná podezření se týkají i Turecka, Egypta, Íránu nebo právě i Číny. Podle kritiků využívají Interpol k domácímu pronásledování politických oponentů, novinářů a dalších kritiků tamních režimů žijících v zahraničí.

Jak už dříve řekla pro Hlídacípes.org Šárka Havránková, která z titulu ředitelky Odboru mezinárodní policejní spolupráce Policejního prezidia stojí v čele české pobočky Interpolu, organizace ale má "své vnitřní kontrolní mechanismy, které slouží k eliminaci takových případných pokusů ze strany jakéhokoli členského státu".

Rusko však běžně využívá mírnějšího typu zatykače (označovaný jako "diffusion"), který nepodléhá hodnocení Interpolu.

Příkladem muže, na něhož Rusko opakovaně vypisuje mezinárodní zatykač, je finančník, někdejší investor na ruském trhu a kritik Kremlu, britský občan Bill Browder. Vloni v květnu byl zatčen ve Španělsku právě na základě ruského zatykače prostřednictvím Interpolu.

Byl záhy opět propuštěn, když španělská policie označila jeho zatykač za neplatný.

Výkonnou hlavou Interpolu je její generální tajemník. Tím je nyní německý kriminalista Jürgen Stock, jemuž funkční období končí letos v listopadu. Prezidentem byl vloni v listopadu zvolen Korejec Kim Jong Yang.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky