Falešné zprávy a tzv. dezinformace nejsou záležitostí poslední doby, nesmysly se šířily odpradávna. Tím hůř, pokud volovinám uvěří i renomovaní experti. Jedna z těch nejvíc do očí bijících je stará bezmála tři stovky let.

Pracovníci Úřadu vlády ČR a ministerstva vnitra vypracovali plán na boj s dezinformacemi. Stát by mohl jejich šiřitele stíhat, odstřihnout takové weby od reklamy státních institucí nebo desítkami miliony korun podporovat nezávislá média, která se snaží dezinformace potírat. Současný vládní zmocněnec pro oblast dezinformací Michal Klíma by se pak mohl stát národním gestorem této politiky a určovat způsob, jak s takzvanými fake news bojovat. Klíma to dnes potvrdil Deníku N.

Více než polovina Čechů opakovaně uvěřila falešným zprávám, upozornil nedávno mezinárodní průzkum agentury Ipsos. Větší podíl lidí, kteří víckrát naletěli takzvaným fake news, má jen Egypt, Nigérie nebo Čína. Naopak špičkou v boji proti dezinformacím jsou pobaltské státy. "Používejte rozum," radí stručně Jānis Sārts, ředitel Strategického komunikačního centra při NATO v Lotyšsku.

Novináři by měli přestat používat termín "falešné zprávy", myslí si Iain Bundred, specialista na politickou komunikaci a bývalý mluvčí britského expremiéra Gordona Browna. "Kdybychom pojem fake news přestali používat my, vsadím se, že ho přestane používat i Trump," tvrdí v rozhovoru pro server HlídacíPes.org.

Když uvěříte propagandě a smyšleným zprávám, možná je pak pro vás jednodušší zamířit a zastřelit desetileté dítě, vzpomíná na jeden z případů, které zažil v době války v bývalé Jugoslávii, český vyšetřovatel Vladimír Dzuro, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Dopady fake news jsem zažil na vlastní kůži, vím, co umí vyvolat kompletně vyfabulované zprávy, že se kvůli nim lidé dokážou zabíjet. Proto se i dnes obávám toho, jak nekriticky konzumujeme informace, říká český kriminalista, který zatkl prvního válečného zločince z války v bývalé Jugoslávii, pro server Hlídací pes.

Falešné vzpomínky se nám vštípí se nám do hlavy, aniž bychom to věděli, a věříme jim natolik, že jsme ochotni za nimi stát. Neuvědomujeme si, že to, co si pamatujeme, se možná nikdy nestalo.

V historii známe mnoho upravených, zaranžovaných, záměrně matoucích či prostě podvodných fotografií, které dokázaly měnit dějiny, plašit lidi, sloužit politice či vyvolávat senzace. Podívejte se na těch několik nejslavnějších z minulosti i současnosti.