George Bush mladší tráví prezidentskou penzi na ranči v texaském Crafwordu. Maluje, prostříhává stromy, jezdí na horském kole, rybaří. Republikán, který vládl Americe v letech 2001 až 2009, také čas od času přednáší – a slušně mu to vynáší. Od Židovské koalice například za hodinovou přednášku dostal honorář čtvrt milionu dolarů (v přepočtu šest milionů korun).

Jinak ve společnosti žijících amerických exprezidentů (Jimmyho Cartera, svého otce George H. W. Bushe a Billa Clintona) patří k těm méně viditelným. Takže kdekdo v Americe patrně ani nezaznamená, že šestého července dovrší sedmdesátku.

Čím si amerického prezidenta s pořadovým číslem 43 připomenout? Finanční krizí? Invazí do Iráku? Zkusme to s humorem – s bušismy.

Tímto slovem se označují Bushovy přebrepty, nelogická a nezamýšlená slovní spojení i gramatické chyby. Staly se svébytnou kategorií.

Co za tím vězí?

Každý politik se čas od času přeřekne, něco zkomolí, jenže z Bushe juniora vycházely nesmysly se strojovou pravidelností jako auta z montážní linky od Forda. Prezident bloudil v gramatice jako Karkulka v hlubokém lese a jeho neuspořádané myšlenky připomínaly dílky puzzle nalámané a rozházené v krabici.  

Odborníci různých profesí vedli učené debaty, co je za bušismy – zda nedostatečný intelekt, špatná znalost mluvnice, nebo snad dyslexie. Nebylo v tom z každého trochu?

Deník Boston Globe k těmto sporům napsal: "Bushovi odpůrci si myslí, že prezident je hlupák. Jeho stoupenci nesouhlasí. Tvrdí, že pouze hloupě zní."

(Američané mu každopádně rozuměli. Jinak by ho přece dvakrát nezvolili vrchním velitelem.)

Moudro do rámečku

Bush byl upřímný, se svými intelektuálními kapacitami se nikdy neoháněl. Jednou na palubě Air Force One přiznal: "Vím, nejsem moc analytický člověk. Netrávím mnoho času přemýšlením o sobě, o tom, proč dělám to, co dělám."

Dobře věděl o svých slabinách. Nesnažil se je zakrývat, raději na ně sám upozornil. Bylo to prozíravé. Svým protivníkům tím bral vítr z plachet.

Bušismy byly vydávány knižně. Jejich nejznámější sborník "The Complete Bushisms" sestavil a několikrát aktualizoval Jacob Weisberg. Bush jeho výtisky s věnováním rozdal členům své vlády.

zdroj: YouTube.com

Příslušník jedné z nejvýznamnějších politických dynastií v Americe (děd: senátor Prescott Bush, otec: George H. W. Bush, 41. prezident USA, bratr: John Ellis zvaný Jeb Bush, guvernér státu Florida) kdeco popletl, ale občas pronesl i něco moudrého. Například: "Nemyslím, že je zdravé brát se příliš vážně."

Tuto větu by si leckterý politik mohl dát zarámovat a pověsit do pracovny.

No a tady jsou ty nejslavnější ze slavných bušismů:

"Dělal jsem dobrá rozhodnutí v minulosti. Dělal jsem dobrá rozhodnutí také v budoucnosti."

"Evropa je skvělá země!"

"Velká část amerického dovozu pochází z ciziny."

"Slibuji, že budu naslouchat tomu, co říkáte, i kdybych tady nebyl." (V projevu k účastníkům ekonomického fóra v Houstonu.)

"Naši nepřátelé jsou vynalézaví a mají mnoho zdrojů jako my. Nikdy nepřestanou přemýšlet o způsobech, jak ublížit naší zemi. Stejně jako my."

"Musíme zrušit obchodní teriéry!" (George Walker měl pochopitelně na mysli bariéry) 

A ještě jednou teriéři: "Nemůžeme dopustit, aby teriéři a darebácké státy ohrožovaly náš národ nebo naše spojence." (Tentokrát George Bush junior psí plemeno zaměnil s teroristy. Na vině byla jeho fenka jménem Miss Beazley – z plemene skotského teriéra.)

"Pro NASA je vesmír stále vysokou prioritou." (Při projevu ve washingtonské centrále americké vesmírné agentury.)

"Wow, ta Brazílie je ale velká! A máte taky černochy?" (při pohledu na mapu Brazílie v prezidentském paláci v brazilské metropoli)

"Nejdůležitější je Usáma bin Ládin. Je to naše priorita číslo jedna a nevzdáme se jí, dokud ho nenajdeme." (13. září 2001) "Nevím, kde bin Ládin je. Nemám o tom ponětí, nestarám se o to. Není to vůbec důležité. Není to naše priorita." (13. března 2002)

"Holocaust byl nemravnou epochou naší historie. Chci říct, historie dvacátého století. Ale všichni jsme žili ve dvacátém století. Já nežil v dvacátém století."

"Většina Iráčanů chce žít v mírovém, svobodném světě. My je najdeme a postavíme před soud."

"Vím, v co věřím. A budu pokračovat a říkat, v co věřím. Věřím v to, že v co věřím je správné."

"Příliš mnoho doktorů přichází o praxe, proto stále víc gynekologů nemůže milovat ženy po celých Spojených státech."

"Budeme mít nejvzdělanější Američany na světě."

"Jednou ze skvělých věcí na knihách je to, že jsou v nich fantastické obrázky."

"Nízká volební účast znamená, že k volbám přišlo málo lidí."

A bonus nakonec – můj nejoblíbenější bušismus, kterým se nezapomenutelný Texasan v lednu 2009 loučil na své poslední tiskové konferenci v Bílém domě: "Tam venku je nepřítel, který chce na Ameriku a na Američany zase zaútočit. Prostě je tam, to je realita. A já mu přeju hodně štěstí."