Už od dětství jsem snila o kariéře právničky a dlouho jsem měla pocit, že bez toho nebude můj život úplný. Jenže s nástupem na vysokou školu se všechno změnilo, otěhotněla jsem a priority se rázem přeskupily. Ve svých jednadvaceti jsem se stala maminkou a práva musela počkat. Roky plynuly a sen se stále odsouval, ne po dvou, ani po pěti, dokonce ani po deseti letech se k němu nevrátila správná chvíle. Až když moje děti dospěly natolik, že mě už v uvozovkách tolik nepotřebovaly, rozhodla jsem se konečně udělat krok zpět ke svému dávnému snu a znovu nastoupit na vysokou.

Konečně přišel čas si splnit sny

S manželem Petrem jsme spolu už úctyhodných sedmadvacet let a naše čtyři děti byly vždy tím nejlepším důkazem, že nám to funguje. Když pak nejmladší Adámek nastoupil na střední školu a, jak jinak, prospíval s vyznamenáním, cítila jsem, že nadešel čas udělat něco pro sebe.

Petr mě v tom plně podpořil. Sám mi zařídil vlastní pracovnu a dokonce koupil auto, abych mohla bez potíží dojíždět na vysokou. Chtěl, abych si splnila svůj sen a já jsem mu za to nesmírně vděčná.

Potkala jsem spolužáka, který mě dokáže rozesmát

První dny ale nebyly vůbec snadné. Netušila jsem, že návrat do školy po tolika letech bude tak náročný. Přesto se mě pokaždé, když jsem znovu usedla do lavice, zmocnil nádherný pocit, že si konečně studium opravdu užiju. Vedle mě si sedával muž přibližně mého věku. Působil nervózně, při přednáškách si všechno fotil a horlivě zapisoval, což mi zpočátku lezlo na nervy. Zdálo se, že se vzdělání nemůže nabažit.

Asi po třetím setkání na našem dálkovém studiu se konečně odhodlal: „Jsem Ondra.“ Podívala jsem se na něj trochu překvapeně. „Jo, já vím, slyšela jsem tě párkrát telefonovat na chodbě. Já jsem Inka.“ odpověděla jsem mu.

V tu chvíli se Ondra úplně proměnil. Najednou dokázal svým humorem rozesmát nejen mě, ale postupně i všechny naše spolužáky.

Po uši jsem se zamilovala

„To bych do tebe nikdy neřekla, že s tebou bude taková legrace,“ poznamenala jsem během dalších hodin. Ondra se na mě podíval a usmál se tak, že mi ztuhlo srdce. „Nechceš jít po škole na skleničku?“ zeptal se bez zaváhání.

Na okamžik jsem se zarazila, ale pak jsem si řekla proč vlastně ne. Jsme přece jen spolužáci. „No jasně,“ souhlasila jsem. A tak jsme vyrazili a večer si opravdu užili. Ondra si právě dodělával už druhou vysokou. Tu první měl technického směru, ale podobně jako já se rozhodl splnit si dávný sen a stát se právníkem.

Společné zájmy mě k němu táhly čím dál víc. Těšila jsem se na každé další setkání ve škole a snažila se studovat s ještě větší vervou, chtěla jsem na něj udělat dojem. Doma běželo všechno ve stejných kolejích, jen mé myšlenky a touhy se postupně přesunuly z manžela na mého spolužáka.

A pak přišlo to, k čemu to už delší dobu směřovalo. Na jednom posezení po vyučování jsme se začali vášnivě líbat a večer skončil u Ondry. Nechtělo se mi od něj domů, ale věděla jsem, že tam na mě čekají ještě povinnosti vůči synovi.

Dostala jsem kopačky

Petr si mého jiného chování začal všímat a jednoho dne se zeptal přímo: „Jsi odtažitá, protože máš hodně práce do školy, nebo se mám bát, že je v tom jiný muž?“

V tu chvíli jsem se rozplakala. „Promiň, já se zamilovala do jiného,“ vydechla jsem. Výraz mého manžela se v okamžiku změnil a já netušila, co od něj čekat.

Jenže nic netrvá věčně. Ondra se na náš vztah nijak nepřipravoval, pro něj to byl spíš flirt. Došlo mi to ve chvíli, kdy dvakrát za sebou nedorazil do školy a suše mi napsal, že si aspoň můžu „sbalit jiného sexy spolužáka“. Byla jsem jeho reakcí zaskočená, a tak jsem mu zavolala. „Inuš, jsme dospělí, máme toho hodně za sebou. Nečekáš, že ti rozložím manželství? Nechci vztah. Líbíš se mi, ale o nic víc mi nejde,“ odpověděl. Se slzami v očích jsem telefon položila.

Nevím, kam mě život zavede dál

Snažila jsem se dát si život zpátky do pořádku. S Petrem jsme začali chodit do manželské poradny. A právě tehdy, k mému neštěstí, jsem zjistila, že jsem těhotná. Bylo to Ondrovo dítě a Petr ho samozřejmě nechtěl. Nakonec jsem udělala to, co mi bylo vždycky proti srsti: rozhodla jsem se pro interrupci.

Naše manželství tím hodně utrpělo. A pokaždé, když Ondru potkám ve škole, sevře se mi srdce. Vlastně ani nevím, co bude dál…

Tento článek vznikl na základě skutečné události, použitá fotografie je pouze ilustrační.