Inflace v eurozóně se nachází vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Minulý týden ECB v reakci na prudký růst inflace poprvé od roku 2011 zvýšila základní úrokové sazby, a to výrazněji, než původně avizovala. Její základní úrok se dostal na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016.

Ceny energií v eurozóně se podle rychlého odhadu Eurostatu v červenci meziročně zvýšily o 39,7 procenta. Jejich růst nicméně zpomalil z červnových 42 procent. Zrychlil naopak růst cen potravin, a to na 9,8 procenta z 8,9 procenta.

Nejvyšší inflaci v rámci eurozóny v červenci podle Eurostatu vykázalo Estonsko, kde se ceny meziročně zvýšily o 22,7 procenta. Nejpomaleji ceny rostly na Maltě, kde inflace činila 6,5 procenta. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje.

Meziroční inflace v České republice v červnu vystoupila na 17,2 procenta z květnových 16 procent. V posledních třech měsících se drží na nejvyšší úrovni od prosince 1993. Předběžné údaje za červenec zatím nejsou k dispozici.

ECB minulý týden signalizovala, že bude úrokové sazby dál zvyšovat. Příští zasedání Rady guvernérů se bude konat 8. září. Guvernér rakouské centrální banky Robert Holzmann před několika dny uvedl, že ECB bude v rámci boje proti inflaci možná nucena strpět mírnou recesi ekonomiky eurozóny. Holzmann je zároveň členem Rady guvernérů ECB.

Růst ekonomiky EU ve druhém čtvrtletí meziročně zpomalil na čtyři procenta

Hrubý domácí produkt (HDP) zemí Evropské unie se ve druhém čtvrtletí zvýšil o 0,6 procenta, což je stejné tempo jako v předchozím čtvrtletí, oznámil v rychlém odhadu Eurostat. Meziročně růst zpomalil na čtyři procenta z tempa 5,5 procenta v období od ledna do března.

V zemích eurozóny hospodářský růst mezičtvrtletně zrychlil na 0,7 procenta z 0,5 procenta v prvním kvartálu. Meziroční tempo růstu v zemích platících eurem kleslo na čtyři z předchozích 5,4 procenta. Rychlý odhad je založen pouze na dílčích údajích, které se budou dál zpřesňovat.

Ze zemí, kde už jsou data k dispozici, byl nejvýraznější růst ve Švédsku (+1,4 procenta), ve Španělsku (+1,1 procenta) a v Itálii (+1,0 procenta). Pokles HDP registruje Lotyšsko (-1,4 procenta), Litva (-0,4 procenta) a Portugalsko (-0,2 procenta). V meziročním srovnání rostly ekonomiky všech členských zemí unie.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla o 0,2 procenta, což je výrazné zpomalení proti růstu o 0,9 procenta v prvním čtvrtletí. Meziročně pak tempo růstu HDP zpomalilo na 3,6 procenta ze 4,9 procenta v období od ledna do března.