V zemích eurozóny míra inflace vystoupila z květnových 8,1 procenta na 8,6 procenta, což je také rekord. Nejvíce k růstu cen v zemích platících eurem z meziročního pohledu přispěly energie (+4,19 procentního bodu), následovaly potraviny, alkohol a tabák (+1,88 procentního bodu), služby (+1,42 procentního bodu) a neenergetické průmyslové zboží (+1,15 procentního bodu).

Proti květnu spotřebitelské ceny v EU vzrostly o 0,9 procenta, v eurozóně činila meziměsíční inflace 0,8 procenta.

Před rokem byla situace výrazně odlišná - loni v červnu byla roční míra inflace v EU na 2,2 procenta, zatímco v eurozóně činila 1,9 procenta.

Nejnižší míru inflace letos v červnu Eurostat registruje na Maltě, kde činila 6,1 procenta, dále ve Francii (6,5 procenta) a ve Finsku (8,1 procenta). Naopak nejvyšší míru inflace mělo Estonsko (22 procent), Litva (20,5 procenta) a Lotyšsko (19,2 procenta). Ve srovnání s květnem se roční inflace ve dvou členských zemích EU snížila a ve zbývajících pětadvaceti vzrostla.

„Ačkoli je metodika Eurostatu ohledně výpočtu inflace sjednocená, váha jednotlivých položek ve spotřebním koši se napříč zeměmi liší. Například váha energií ve spotřebním koši pobaltských zemí je dvojnásobná oproti Maltě, což do jisté míry i vysvětluje velké rozdíly v meziročním růstu inflace, která je tažena do velké míry právě energiemi,“ upozornil hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Zatímco příspěvek růstu cen energií k inflaci byl podle Seidlera v první polovině loňského roku poblíž nuly, letos v červnu už činil 4,6 procentního bodu. „To znamená, že jen přímý vliv růstu cen energií objasňuje velkou část zrychlení inflace. Další část pak táhne nepřímo přes ceny zboží a služeb, které zdražují z titulu vyšších nákladů na energie,“ uvedl Seidler.