Česká národní banka držela několik let sazby u nuly. Dupala na plyn, politikou levných peněz zrychlila ekonomiku, podnítila honbu za úvěry a nafoukla nemovitostní bublinu.

V srpnu tedy začala plyn ubírat. Základní úrokovou sazbu, dvoutýdenní repo sazbu, od které je odvozeno úročení komerčních úvěrů a která ovlivňuje množství peněz v ekonomice, zvedla o 0,2 procentního bodu na 0,25 procenta. A ve čtvrtek ubrala plyn ještě výrazněji, sazbu zvýšila na 0,5 procenta.

Nasnadě je otázka:

Jaké to bude mít důsledky?

• Úroky úvěrů (včetně hypoték) a spotřebních půjček vzrostou.

Růst nastane už za několik týdnů, nebude však kdovíjak výrazný. Nejspíš kolem čtvrt procentního bodu, o které se zvedla sazba ČNB, ale i míň. Růst úroků u úvěrů a půjček  brzdí konkurence mezi bankami.

U hypoték každopádně počítejte s vyšším úrokem i při refinancování.

Pokud splácíte milionovou hypotéku a pokud by se vám zdražení základní sazby ČNB do ní po refixaci promítlo ve stejné výši (0,25%), zvýší se vám splátky o 200 korun měsíčně, anebo 2500 ročně.

• Stoupnou úroky u spořících, termínovaných i běžných účtů.

Ale pozor, neradujte se! Sotva to postřehnete.

Teď jsou tyto úroky skoro nulové. Zvyšovat se budou se zpožděním, protože banky zatím peníze od střadatelů až na výjimky nepotřebují. Většina z nich má dost likvidity, tedy peněz, které mohou okamžitě vyplatit, přesněji převést na účet.

• Zpomalí růst cen nemovitostí (kdoví, jestli a kdoví, kde).

Dražší hypotéky by měly snížit poptávku po bytech a domech. Zatím ceny nemovitostí rostou v Česku nejvíc v celé Evropské unii, meziročně domy a byty podražily o více než 12 procent.

Proti vyšším sazbám ČNB však bude působit sdílená ekonomika a pronájmy bytů, které zvyšují poptávku po nemovitostech a tlačí na růst cen. Co převáží? V Praze a jiných destinacích hojně navštěvovaných turisty patrně sdílená ekonomika.

• Inflace se sníží, anebo aspoň zastaví.

Peníze, které vám leží ladem, se budou znehodnocovat pomaleji. Přesněji, jejich znehodnocování se nebude zvyšovat, protože inflace se patrně jen zastaví, anebo nepatrně klesne.

Nedostatek pracovníků brzy vyvolá další tlak na růst platů a mezd. Lze tušit, že ČNB úrokové sazby zase brzy zvýší. Možná už na prosincovém zasedání bankovní rady.

Otálet s takovým opatřením se nemusí vyplatit. Inflace je ošemetná věc, dá přirovnat k vodě ohřívané v hrnci. Když vodu ohříváte, nejprve stoupají bublinky. Nenápadně přibývají, od jistého okamžiku začnou přibývat rychleji a najednou voda vzkypí. Je proto důležité, abyste vařič ztlumili v dostatečném předstihu. Pokud inflaci necháte rozeběhnout, stěží ji udržíte pod pokličkou.

Mnozí ekonomové mají za to, že ČNB měla vařič vypnout dřív.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok k jejich názoru po čtvrtečním zasedání bankovní rady poznamenal: "Převládl (v radě) názor, že není důvod k nějakým razantním krokům."

• Koruna posílí vůči euru i dolaru.

Česká měna v reakci na vyšší sazby oslabila. To je však pouze dočasný výkyv, reakce obchodníků s měnami, kteří čekali razantnější postup centrální banky k vyšším sazbám. Když se jejich předpoklad nevyplnil, začali koruny prodávat.

Vyšší úrokové sazby než v eurozóně však časem zase zvýší poptávku po koruně. Před začátkem měnové intervence ČNB v listopadu 2013 bylo euro za méně než 25 korun. K této hodnotě se nejspíš za několik měsíců vrátí. Poté, co centrální banka letos v květnu přestala českou měnu oslabovat, posílila o pět procent.

• Zlevní zboží z dovozu.

Důsledek silnější koruny. Cena importovaných výrobků se sníží o několik procent.

• Hospodářský růst zpomalí.

Zdraží nejen úvěry pro jednotlivce, ale také pro firmy. Dražší koruna sníží rovněž zisky z vývozu. Firmy budou mít míň peněz na investice i na mzdy.

A namístě je další otázka:

Jak ČNB s penězi manipuluje?

Nejsou v tom žádná kouzla.

Vedení centrální banky tentokrát dospělo k názoru, že na trhu obíhá víc peněz, než je zdrávo. Lidé i firmy utrácejí, a tak se zvyšuje inflace. V září meziročně stoupla ze srpnových 2,5 na 2,7 procenta.

Centrální bankéři, kteří mají v popisu práce inflaci hlídat, si přitom stanovili inflační cíl dvě procenta. A protože inflace ho stále výrazněji překračuje, vyhlásila ČNB nový stupeň regulace. Jejím cílem je stáhnout z trhu víc peněz.

Systém lze zjednodušeně popsat tak, že ČNB si půjčuje od komerčních bank hotovost a dává jim za to cenné papíry (dluhopisy). Když zvedne sazbu (úrok), motivuje banky, aby si u ní peníze uložily. Právě to centrální banka udělala.

Základní dobou splatnosti cenných papírů je 14 dní – odtud dvoutýdenní repo sazba. Banky mají po tuto dobu zajištěné peníze a navíc úrok. 

Pokud ale komerční banka zaparkuje hotovost u centrální banky, nemůže ji už půjčit lidem, firmě, anebo jiné bance. Nabídka úvěrů tedy klesá a poptávka začíná převládat. Peněz na trhu je míň, což brzdí inflaci.

-----

Nakonec upozornění: Titulek berte spíš jako bonmot a na ČNB nenadávejte. Buďte rádi, že ji máme.

Představte si, že by nebyla nezávislá a do měnové politiky jí kibicovala vláda. Anebo že by neexistovala a měnovou politiku dělala rovnou vláda.

Copak by vláda vypnula vařič s přehřátou ekonomikou? HDP roste, nezaměstnanost klesá, mzdy rostou. Vždyť o tom politici sní (když zrovna spí).

Jak by to s námi v takovém případě skončilo, je jasné…