Patříte mezi ty, kteří čekají na výhodnější kurz, aby letos pořídili levněji dovolenou? Pokud ano, nestresujte při pohledu na kurzovní lístky a na to, že koruna v příštích týdnech nebo měsících výrazně posílí, nespoléhejte.

Kdysi bylo k mání euro za méně než 25 korun. K této hodnotě se nejspíš vrátí. A to dřív než na svatého Dyndy. Jenže může to trvat řadu měsíců, anebo taky roky.

Vyberte si kurz

Tři a půl roku (od listopadu 2013) držela Česká národní banka korunu na 27 korunách za euro. Oslabovala ji. Jejím cílem bylo posílit českou ekonomiku, vytáhnout ji z recese (slabou korunou pomoci vývozcům) a odvrátit deflaci (pokles cenové hladiny). Centrální banka si proto "tiskla" (virtuální) koruny, za které kupovala eura. Tím měnila poměr mezi nabídkou a poptávkou na trhu měn.

(Na nákup cizí měny může ČNB použít koruny v nekonečném množství, protože českou měnu sama vydává.) 

Před třemi týdny nejvyšší bankéři dospěli k názoru, že cíl byl splněn, a tak koruně dali volnost.

Koruna nicméně nelétá, drží se při zdi – v pásmu 26,508 až 27,029 za euro. Prognózy, podle nichž měla razantně posílit, se nenaplnily.

Před začátkem intervencí byla koruna na 25,60 Kč za euro. Na tuto úroveň se v nejbližších týdnech či měsících sotva dostane.

Ještě před tím, než ČNB přestala měnu oslabovat, předpověděly světové banky ve zprávách svým akcionářům, že na konci roku 2017 se koruna bude měnit v tomto kurzu: Lloyds 25, HSBC 26,2, Morgan Stanley 27 a Credit Suisse 27,4 za euro.

Takže si vyberte. Koruna může posílit, ale i oslabit. Rozdíl je jako u dvou kartářek, téměř deset procent. A pak – nakupujte u analytiků!

Jenže zpět ke klíčové otázce: Proč koruna netvrdne tak, jak leckdo očekával? Zejména proto, že:

1. Česko není Švýcarsko

Když před dvěma lety uvolnila švýcarská centrální banka kurz, zpevnil tamní frank o 40 procent. Pro švýcarskou ekonomiku to byl šok (a průšvih).

Proč teď nevyskočila česká koruna?

Jednoduše proto, že Česko se svou kačkou nemá mezi investory pověst kdovíjak bezpečného přístavu. Za něj platí Švýcarská konfederace s frankem. (Patrně jste již zaznamenali, že v neklidných dobách neutíkají investoři od nejistého eura k "jisté" koruně. Spíš naopak.)

Kromě toho český trh je pro mnohé investory málo atraktivní. To je dáno i tím, že je příliš malý.

A ještě jeden podstatný rozdíl: Česká národní banka, na rozdíl od centrální banky sídlící v Bernu, avizovala období, kdy intervence ukončí. Spekulanti ve vidině vyšších zisků se tak předzásobili korunami a českými cennými papíry. Podle Patria Finance jich nakoupili 50 až 60 miliard. Teď se je snaží prodávat za výhodnější kurz. Tím tlačí proti posílení české měny.

2. Centrální banka varuje

"Koruna si musí sama hledat nový rovnovážný kurz," pravil guvernér ČNB Jiří Rusnok, když před třemi týdny oznámil konec intervencí. Také upozornil, že banka v případě příliš velkých výkyvů bude intervenovat. Za jakých kurzů to bude, guvernér neřekl. Patrně někde pod 25 Kč za euro.

Je to každopádně jasné varování pro spekulanty s měnou, pro které je centrální banka silným protihráčem – upozornění, že excesy nebude tolerovat a měnu držet v "bezpečném pásmu", které nerozhodí ekonomiku.

Když česká měna začne "nezřízeně" posilovat, bude ČNB virtuálně tisknout koruny, které se objeví pouze v její bilanci, a měnit je za eura. A pokud by snad měna povážlivě slábla, bude zase za eura (po intervencích jich má habaděj) kupovat koruny.

3. Západ doháníme, ale pomalu

Plovoucí a posilující koruna byla před intervenční politikou centrální banky nástrojem konvergence (sbližování) Česka s vyspělými západoevropskými státy. V červenci 2008 se dokonce dotkla 23 korun za euro. Tehdejší guvernér ČNB Zdeněk Tůma musel varovat: "Když se koruna nevrátí ke slabšímu kurzu, centrální banka zasáhne na devizovém trhu."

Později chránila tři a půl roku uměle oslabovaná koruna české exportéry před konkurencí. Současně ale pomáhala udržovat Česko jako montovnu s nízkými platy. "Měnový polštář" netlačil exportéry k inovacím.

Ekonom Aleš Michl to v Radiožurnálu shrnul do čtyř stručných vět: "Máte-li slabší korunu, zastavuje se sbližování české a německé mzdy. Chceme-li mít německé platy, potřebujeme silnou měnu. Posilující měna je odrazem silné ekonomiky. Slabší měna vede k laxnosti exportérů."

Česko má přebytky v zahraničním obchodu (loni vyvezlo zboží, jehož souhrnná cena byla bezmála o 490 miliard korun vyšší než cena dovozů) a přibližuje se průměru eurozóny v ekonomickém výkonu i produktivitě. Jenže pomalu, hlemýždím tempem.

A stejným tempem bude nejspíš posilovat koruna.