Dobrodružný fantasy film Souboj Titánů inspirovaný řeckou mytologií je jistě kultovním dílem. Pochopitelně je řeč o původní verzi z roku 1981, nikoliv o nepříliš povedeném devět let starém remaku. Dobrodružství Diova syna Persea u nás ostatně bylo filmovým hitem již za socialismu.

Nedílnou součástí Souboje Titánů, na kterou si ve spojení s filmem jistě každý vzpomene, jsou pak nejrůznější magické bytosti a nelidské zrůdy. Ať už jde o Perseova létajícího koně Pegase, roztomilou mechanickou sovu Bubo, obrovské štíry nebo znetvořeného záporáka Kalibose.

Nejvýraznějšími bytostmi jsou pak nepochybně legendární obří mořská nestvůra Kraken (samotná hláška "Vypusťte Krakena" prakticky zlidověla i v tuzemsku) a ohyzdná Medusa s hady místo vlasů. Zvláště její cukavé pohyby, chřestivý zvuk, ježibabí obličej a děsivý pohled jsou věci, na které nezapomene snad nikdo, kdo film viděl ještě jako malé dítě a v noci se pak bál, že se pro něj antická zrůda připlazí.

zdroj: youtube.com

Jistě, v dnešní době, kdy světu filmů vládnou propracované digitální efekty, na nás může Souboj Titánů se svou stop-motion animací působit hodně směšně, má ale stále nádherné nostalgické kouzlo a je pořád vidět, že speciální efekty a loutky jednotlivých bytostí byly dělány se skutečnou precizností a láskou k řemeslu. A kdo že je otcem všech těchto filmových zrůd? Před šesti lety zesnulý mistr a průkopník speciálních filmových efektů Ray Harryhausen.

Slavná monstra na scéně

Právě Souboj Titánů byl posledním filmem, kde Harryhausen ve velkém ukázal, co všechno umí vykouzlit prostřednictvím stop-motion animace, kterou během své přes třicet let dlouhé kariéry stále rozvíjel a vylepšoval. Je třeba říct, že už v době premiéry filmu mohly jeho efekty působit lehce zastarale. Přece jen v této době byl venku již druhý film Hvězdných válek, které se dají považovat za další velký mezník na poli filmových efektů. Přesto Souboj Titánů dokázal obstát.

Před monstry z Perseova antického dobrodružství vytvořil Harryhausen desítky dalších originálních a propracovaných loutek různých zjevů. U nás jsou dobře známé tři filmy o arabském námořníkovi Sindibádovi: Sedmá Sindibádova cesta (1958), Zlatá Sindibádova cesta (1973) a Sindibád a Tygří oči (1977), kde je rovněž k vidění Harryhausenova vypiplaná práce s loutkovými bytostmi. Ať už jde o děsivé kyklopy, obrovského draka, šestirukou sochu bohyně Kali vyzbrojenou šavlemi nebo dobromyslného troglodyta, který námořníkům pomůže v boji s obrovským šavlozubým tygrem.

Kultovním je také snímek Jáson a Argonauti z roku 1963. Stejně jako v případě Souboje Titánů se jedná o dobrodružný film inspirovaný řeckou mytologií. Představuje se zde fůra mytických bytostí, ať už jde o ukřičené harpie, měděného obra Talóse, nebo o mnohohlavou hydru strážící v příběhu zlaté rouno.

zdroj: youtube.com

Ovšem nejlegendárnější scénou z celého snímku, která je rovněž považována za jednu z nejdokonalejších Harryhausenových prací vůbec, je Jásonův souboj se sedmi kostlivci. Choreografie celého boje a sladění stop-motion animace s živými herci jsou tak perfektní, že i po více než padesáti pěti letech má člověk z tohoto střetu husí kůži.

Kluk z L.A.

Ostatně Ray Harryhausen, který měl to štěstí, že se narodil ve městě filmových hvězd Los Angeles, se učil od dalšího mistra oboru. V roce 1933 tehdy ještě jako třináctiletý chlapec viděl v kině legendárního King Konga a triky s obrovským opičákem, které měl na svědomí Willis O'Brian, mladíka okouzlily natolik, že se sám skálopevně rozhodl dát se na dráhu autora filmových triků.

Nejprve se začal učit na vlastní pěst a za otcovy podpory si doma vytvořil malé studio, kde experimentoval se svými vlastnoručně vyráběnými loutkami, nejčastěji pak s postavičkami dinosaurů. Láska k nim se ostatně projevovala napříč celou jeho kariérou. Část své tvorby pak představil právě svému vzoru O'Brianovi, s nímž se mu podařilo setkat. Otec King Konga mladíkovi doporučil studium umění a Harryhausen ho nadšeně poslechl.

Jeho kariéru pak v roce 1947 nastartovalo, když si ho Willis O'Brian přizval jako spolupracovníka k filmu Mighty Joe Young. U nás nepříliš známý černobílý snímek o obří gorile, kterou z většiny vytvořil právě Harryhausen, šel do kin v roce 1949 a co do kvality speciálních efektů úspěšně překonal svého staršího předchůdce King Konga.

zdroj: youtube.com

Následovaly pak další Harryhausenovi trikové filmy plné velkých monster, což byl v 50. letech velmi oblíbený žánr. V roce 1953 to byl snímek The Beast from 20,000 Fathoms, kde americká obdoba japonské Godzilly – Rhedosaurus - terorizuje New York. O dva roky později to zas byl film It Came from Beneath the Sea o obří chobotnici, která naopak zaútočila na západním pobřeží, na San Francisco. V roce 1957 zas ve snímku 20 milionů mil od Země postupně rostoucí šupinatý mimozemšťan dělá neplechu v Římě.

Harryhausenovu lásku k prehistorickým bytostem, obzvláště k dinosaurům, pak můžeme sledovat u filmů jako je Julesem Vernem inspirovaný Tajuplný ostrov (1961), ve snímku plném spoře oděných žen a přerostlých ještěrů Milion let před Kristem (1966) nebo v Údolí Gwangi (1969), kde se s dinosaury střetávají kovbojové.

zdroj: youtube.com

Ray Harryhausen se tak svojí tvorbou nesmazatelně zapsal do filmové historie a inspiruje tvůrce dodnes. K odkazu tohoto pána loutkových monster se hlásí osobnosti jako autor filmového Pána Prstenů Peter Jackson, tvůrce temných pohádek Tim Burton, režisér Hellboye a Faunova labyrintu Guillermo del Toro a fůra dalších, kteří tvrdí, že bez Harryhausenova vlivu by jejich tvorba určitě nebyla taková, jakou ji dnes známe. Otec Hvězdných válek George Lucas se dokonce nechal slyšet, že bez tohoto vzoru by nejspíš nikdy nevzniklo jeho nejslavnější dílo.