Stavba hrádku, jehož zbytky se tyčí na ostrohu nad Vltavou, podle historiků začala někdy před rokem 1357. Právě z tohoto roku totiž pochází první písemná zmínka, která se týkala urovnání sporu o hranice mezi pozemky mocného jihočeského rodu Rožmberků a "zbožím královského hradu Karlshausu". Karlův hrádek zřejmě sloužil správě královských držav v okolí a možná i jako hrádek lovecký.

V té době také zřejmě vznikla vesnice Purkarec, byť podle některých teorií se její původ datuje ještě hlouběji do minulosti.

Známo je i to, že v roce 1364 byl purkrabím na Karlshausu jistý Jan z Nasavrk a na přelomu dekády hrádek ještě fungoval. Už během dalších let se však zřejmě stal hradem opuštěným. Proč se tak stalo a nakolik na tom mělo podíl úmrtí panovníka v roce 1378, není jasné.

Dnes se památce někdy říká jen "Hrádek" a těší se zájmu archeologů. Ti se při předloňském průzkumu zaměřili mimo jiné na zkoumání pozůstatků zaniklých staveb. Ostatně hrádek zřejmě také nebyl prvním osídlením této lokality.

Archeologové v areálu našli jak keramiku a zbytky stavebního materiálu, tak i zvířecí kosti či železné výrobky. Pro tvorbu přesné digitální kopie hradu odborníci využili speciální metodiku 3D dokumentace, původně vyvíjenou pro památky na Pražském hradě. Ta také pomohla zakonzervovat informace o stavu památky před počátkem průzkumu.

Hrádek se těší zájmu archeologů. Moderní průzkum zde začal v roce 2019 a v současnosti pokračuje. | zdroj: MAFRA/Profimedia.cz

Co se dávné podoby hrádku týče, byla stavba pravděpodobně bez věží a po padacím mostě přes hradní příkop zřejmě příchozí vjížděli přímo na nádvoří. Hrad tvořil palác a na severu i kaple, jejíž pozůstatky se dochovaly. Podle odborníků mohlo být kdysi v plánu i předhradní městečko, na které však už nedošlo.

Mimochodem, v 19. století hrádek na svých skicách zachytila i Pavlína ze Schwarzenbergu.

V září bude živo

Prázdniny sice skončily, kromě výletu na zříceninu, který cestou z Purkarce šperkují krásné výhledy do krajiny, bude právě v Purkarci i série historicko-archeologických přednášek.

Už osmého září se lidé seznámí jak s poznatky průzkumu lokality, tak i novými jihočeskými nálezy z doby bronzové. Zazní i zajímavosti o středověkém a novověkém cihlářství.

Devátého září se koná exkurze na Hrádek, která zakončí sérii procházek s výkladem v rámci Archeologického léta. A patnáctého v Purkarci budou přednášky o loňském nálezu relikvie v klášteře v Milevsku, zkoumání slavného relikviáře svatého Maura, jednoho z největších nálezů 20. století v Československu, a také průzkumu lokality Velkého Depotu u Týna nad Vltavou.

Cyklus zářijových akcí, opět přímo v prostorách památky, zakončí komentovaná prohlídka.

Zastavte se ve vesnici

Za procházku však rozhodně stojí i Purkarec, někdejší vorařská ves při březích Vltavy. Tuto část historie tam připomíná pamětní síň i balvan z Vltavy u gotického kostela svatého Jiří. Do třicetileté války býval Purkarec uváděn jako městečko, pak však nastal úpadek a od počátku 18. století se o něm psalo výhradně jako o vesnici.

Karlův hrádek je oblíbeným cílem výletů. | zdroj: Profimedia.cz

Ránu dostala obec také v 70. letech 20. století. Tehdy se totiž rozhodlo o vzedmutí Vltavy vodním dílem Hněvkovice, čemuž padla za oběť polovina obce.

Výlet si tu pak můžete i prodloužit - po vodě. Naskočit na výletní loď lze právě kousek od kostela svatého Jiří. Pluje do Hluboké nad Vltavou. Šťastnou plavbu, pokud zvolíte "mokrou" tečku.