Se zříceninou Karlův hrádek se pojí jistý unikát. Je to jediné sídlo, které na jihu Čech nechal vystavět Karel IV. Stavba, kterou najdete nedaleko Purkarce na Českobudějovicku, však byla zřejmě využívána velmi krátce a dosud není jasné proč. I dnes je však pěkným cílem pěších výletů. A za návštěvu stojí i Purkarec.

Třetí sobota v říjnu náleží už tradičně Mezinárodnímu dni archeologie. Po celém světě připravují muzea, památkáři i profesionální archeologové speciální programy pro širokou veřejnost. Připomeňme tedy i my něco z oboru. Což třeba památný nález, jehož replika nechybí snad v žádném muzeu pravěku? Řeč je samozřejmě o Věstonické venuši.

Terénní výzkum unikátního kostela v těchto dnech dokončují archeologové na pražském Vyšehradě. Složitý a rozsáhlý půdorys prý nemá v daném období na území západních Slovanů srovnání. 

Byli první zahraniční vědeckou komunitou, která začala v oblasti Iráckého Kurdistánu před 12 lety působit. Jak se žije v zemi, kde například státní zaměstnanci a úředníci nedostali od počátku roku 2014 výplaty, v zemi, která je doslova obsazena uprchlíky? "V Arbílské oblasti vyrostly kilometry a kilometry čtvereční uprchlických táborů. Část lidí žije přímo ve velkých městech, zbytek, zejména Arabové, které si Kurdové nechtějí pouštět do měst, žije v izolaci," říkají archeologové.

V základech kostela Panny Marie na Pražském hradě byly v pátek uloženy ostatky muže a ženy žijících v 10. století. Ze stejného místa byly před více než 50 lety vyzdviženy pro antropologické zkoumání. Archeologové je připisují nejstarším Přemyslovcům, knížeti Spytihněvovi I. a jeho manželce.