Hermanovi blahopřál nejen šéf sudetských Němců Bernd Posselt, který někdejšímu ministrovi cenu předal, ale také bavorský premiér Markus Söder. Podle Posselta je Herman vzorem pro řadu lidí, kteří se stále ještě bojí podívat na pravdu historie.

„Vyznamenání si velice cením a chápu ho jako velkou podporu mého příspěvku pro německo-české porozumění a přátelství mezi Němci a Čechy, pro boření předsudků a pro prohloubení další spolupráce,“ zdůraznil Herman. 

„Staleté soužití Čechů a Němců, křesťanů a židů v českých zemích se před 70 lety zdálo trvale zničené. Nacionální socialismus, dvě světové války, nacistické zločiny s nepochopitelným holokaustem a následnou mstou vítězů, která vyústila ve vyhnání německých krajanů, a pak 40 let komunistického režimu naše soužití hluboce poškodily,“ řekl.

Pak ale přišel rok 1989, kdy se komunistické režimy v Evropě zhroutily. „Tehdejší kontakty a z části i přátelství se staly dobrým výchozím bodem,“ řekl. „Dnes můžeme s velkou vděčností sledovat, jak mnoho se pro nové spolužití našich národů učinilo,“ uvedl Herman.

Herman: Synové a dcery české země byli i německého a českého jazyka i jidiš

Vděk a také potvrzení správnosti své cesty překonávání propastí minulosti cítí Daniel Herman, kterého Sudetoněmecké krajanské sdružení vybralo jako letošního laureáta Evropské ceny Karla IV. V rozhovoru s ČTK na okraj sudetoněmeckého sjezdu Herman řekl, že kritika z komunistických a xenofobně laděných kruhů ho v jeho úsilí jen podporuje.

Získáním nejvyššího sudetoněmeckého ocenění, které nese jméno římského císaře a českého krále Karla IV., se Herman zařadil mezi osobnosti, jakými jsou vídeňský arcibiskup a kardinál Christoph Schönborn, narozený v Čechách, nebo bývalá předsedkyně Ústřední rady Židů v Německu Charlotte Knoblochová.

Knoblochová cenu získala v roce 2019 a Herman tehdy k předání přednesl oslavný projev o zásluhách laureátky, což bývalý ministr vnímá symbolicky. „Toho si opravdu nesmírně vážím, protože to ukazuje velice jednoznačně, kde dneska ta situace je, protože Sudetoněmecké krajanské sdružení se rozhodlo ocenit předsedkyni židovských obcí v Mnichově, Bavorsku. Takže, oni se rozhodli ji ocenit, ona se rozhodla to přijmout a potomka z české židovské rodiny, jehož celou řadu příbuzných němečtí nacisté vyvraždili, pozvali, aby tam měl laudatio,“ řekl Herman.

Šéf Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) Bernd Posselt dlouhodobě označuje Hermana za přítele sudetských Němců, který učinil velký krok ke smíření Čechů a Němců, když se v roce 2016 jako první člen české vlády zúčastnil sudetoněmeckého sjezdu. Na tehdejším setkání v Norimberku oslovil sudetské Němce „milí krajané“, což Posselt často připomíná. Herman toto oslovení považuje za logické a správné.

„Já jsem přesvědčený, že to tak je, protože identita, především kulturní identita českých zemí byla vždycky tvořena symbiózou tří základních kultur - české, německé a židovské. A to je to, co vytvořilo obrovské bohatství, za kterým, tedy před koronou tomu tak bylo a doufejme i po ní, jezdí miliony lidí z celého světa,“ řekl Herman. „Synové a dcery české země byli i německého a českého jazyka i jidiš,“ řekl. „To oslovení naprosto odpovídalo,“ dodal.

Milí krajané...

Hermanova cesta do Norimberku v roce 2016 nebyla jeho nezávislým počinem, ale jako člen koaliční vlády sociálního demokrata Bohuslava Sobotky, hnutí ANO a lidovců věc projednal nejen s premiérem, ale také s vicepremiéry a prezidentem Milošem Zemanem.

„Tam opravdu z žádných úst nezaznělo žádné slovo odmítnutí. Říkali ne, čas je zralý. Poté, co Sudetoněmecké krajanské sdružení změnilo stanovy a nejsou jakkoli zpochybňovány majetkoprávní jistoty občanů České republiky, je prostě třeba hledět do budoucnosti,“ řekl Herman. Sudetští Němci pod vedením Posselta vypustili ze svých stanov zmínku o snaze získat zpět majetek zkonfiskovaný vysídlencům po druhé světové válce.

„Je to určitá láska ke společnému kulturnímu dědictví a i k české zemi, je to takové zemské vlastenectví, trošku je v tom možná nostalgie, určitě je v tom zájem o folklor, to nakonec vidíme při těch setkáních,“ řekl o dnešní spolkové činnosti sudetských Němců. „A to bych rád zmínil a jako bývalý ministr kultury za to poděkoval, ta obrovská podpora při obnově třeba řady kostelů, kaplí, hřbitovů především v těch oblastech, kde předkové těch lidí žili, to skutečně zachránilo mnohé kulturní památky,“ dodal.

Kolektivní spojování sudetských Němců s možnými restitucemi a hrůzami druhé světové války Herman odmítá. „Nejsou a nebudou zpochybňovány majetkoprávní jistoty občanů České republiky, to je minulost, která měla určité příčiny, byly určité konsekvence, to je fakt, to je dané,“ uvedl. „Co jsem pochopil na základě rodinné historie je, že se nesmí dávat rovnítko mezi etnickou a politickou příslušnost. Vždycky se jedná o konkrétního člověka s konkrétní odpovědností,“ řekl.

Jako správnou cestu považuje překonání propastí minulosti, na které se ale podle něj nesmí zapomínat. „Francouzsko-německé vztahy nebo izraelsko-německé vztahy jsou vzorem, ke kterému bychom měli směřovat,“ poznamenal. Kritiku budování takových mostů považuje za zcela mimoběžnou rovinu. „Ti kritici vůbec nevědí, o čem mluví, vyvolávají jakési kostlivce, chtějí oživit mrtvoly, to už není relevantní, ty jejich názory,“ řekl. „Pro mě osobně je kritika z těchto kruhů potvrzením správné cesty,“ dodal.