Dnes je úterý 29. dubna 2025., Svátek má Robert
Počasí dnes 20°C Polojasno

Hedvábná stezka má být otevřená všem, Západ je ale skeptický

15. 5. 2017 – 19:24 | Zpravodajství | luk

Hedvábná stezka má být otevřená všem, Západ je ale skeptický
Miloš Zeman odchází od řečnického pultu na konferenci o budování Hedvábné stezky | zdroj: Profimedia

Novodobá Hedvábná stezka nebude podle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga postavena na ideologických základech, ale bude otevřená a přístupná pro všechny. Projekt spojující Čínu s velkou částí Asie, Evropy a Afriky je jeho klíčovou iniciativou v oblasti zahraniční politiky. Řada západních činitelů ji ale vnímá především jako snahu rozšířit celosvětový vliv Číny a poukazuje na to, že plán není transparentní.

Dvoudenní mezinárodní konference o budování stezky se zúčastnili nejvyšší představitelé 29 států, včetně českého prezidenta Miloše Zemana. Příští summit o nové Hedvábné stezce se uskuteční v roce 2019. Konference měla podle analytiků představit Si Ťin-pchinga jako globálního vůdce a zastánce volného obchodu.

Nejvyšší představitelé většiny západních zemí ale na jednání nepřijeli a státy Evropské unie zastupovali převážně ministři. Podle Zemana projekt "může znamenat obrovskou pobídku pro ekonomický růst, příliv nových investic a novou přidanou hodnotu".  

Hedvábná stezka není jednou cestou, ale celou sítí cest

Síla a potenciál takzvané nové Hedvábné stezky spočívá v její všestrannosti a univerzálnosti, napsal zpravodajský server Forbes. Novodobou tepnu mají tvořit revitalizované dopravní trasy a nová obchodní centra rozprostřená mezi Čínou a Evropou. Její účinnost, bezpečnost a zdravá soutěživost vyplývá z faktu, že nejde o jednu cestu, jak by mohl napovídat název, ale síť mnoha vzájemně propojených euroasijských koridorů.

Stejně jako tomu bývalo v dobách dávné Hedvábné stezky - pokud jeden koridor padne kvůli změně vlády, kvůli válce, ekonomickému otřesu nebo sporu kvůli tarifům, pak může být náklad přesměrován po alternativní trase - jako když řeka obteče balvan stojící jí v cestě.

Eurasie, pevninská plocha, na níž se rozkládá jak Evropa, tak Asie, je rychle vtahována do jediného, obřího trhu, který pokrývá více než 65 procent celosvětové populace, 75 procent energetických zdrojů a 40 procent HDP na světě. A to vše propojují a provazují železniční tratě.

V současnosti existují tři funkční železniční koridory, které spojují Čínu s Evropou. Severní koridor prochází převážně územím Ruska a většinou kopíruje trasu Transsibiřského expresu.

Střední železniční cesta vede přes Kazachstán, než se napojuje na severní koridor na západě Ruska. Jižní koridor pak vede přes Kazachstán do města Aktau, odkud buď překročí Kaspické moře s pomocí přívozu, anebo pokračuje po zemi do Íránu, než naváže přes Ázerbájdžán, Gruzii a Turecko. Každým koridorem je přepravní doba 10,5 až 16 dní.

Jižní koridor se teprve vytváří

Severní a střední koridor už vzkvétají, jižní se teprve vytváří. První dvě zmíněné cesty v podstatě spojují jen tři velké celní zóny - Čínu, Euroasijskou hospodářskou unii (EAHU) a Evropskou unii (EU), což znamená, že zboží překračuje jen dvě "hranice" na trase dlouhé více než 9000 kilometrů.

Jižní cesta je o něco složitější, protože zahrnuje krom kazašského také odlišné celní režimy v Ázerbájdžánu, Gruzii a Turecku, než se napojí na evropskou železniční síť. Paradoxem je, že několik politických a ekonomických konfliktů přispělo k zesílenému využití a rozvoji tohoto jižního koridoru. "Její výhodou je, že obchází Rusko," prohlásil Martin Vötmann, který pracuje pro přepravní firmu DP World v přístavu Aktau.

profimedia-0332258936 Putin a Si Ťin-pching na konferenci v Číně | zdroj: Profimedia

Evropská unie uvalila sankce proti Rusku kvůli konfliktu na Ukrajině. To ze strany Ruska vyvolalo reakci v podobě embarga na mnoho evropských produktů. A evropské produkty, jako je maso, zemědělské plodiny a sýr, je zakázáno do Ruska nejen dovážet, ale nesmějí se přes ruské území ani přepravovat do jiných zemí.

Jižní cesta přes nebo kolem Kaspického moře řeší tuto obchodní blokádu a tento koridor nabírá na významu, jak se čím dál tím víc evropských zemí snaží zaplnit vracející se nákladní vlaky do Číny vlastním zbožím.

Pokud se to podaří, naplní se základní pravidlo úspěšné logistiky - aby kontejnery putovaly plné zboží při cestě tam i zpět. Čínská polovina přepravy do Evropy je už dávno aktivovaná - Eurasii nyní křižují směrem na Západ více než dvě tisícovky vlaků. Nyní je na Evropě, aby je zaplnila i na cestu zpět, díky čemuž získá nový způsob, jak se dostat k neustále se rozrůstající čínské střední třídě.

Podle Si Ťin-pchinga bude iniciativa usilovat o to, aby podpořila otevřenou světovou ekonomiku a liberalizaci obchodu. Bude rovněž prosazovat rozvoj, který je ohleduplný k životnímu prostředí s nízkými emisemi skleníkových plynů. Podle čínského prezidenta bylo na konferenci dosaženo široké shody, projekt má ale před sebou ještě dlouhou cestu.

Předchozí článek

Zázrak se nekoná: Německá SPD dostala tři výprasky za sebou

Následující článek

Komentář: Sedlák s vypáleným polem a Babišova pracovní metoda