Dnes je pondělí 30. listopadu 2020., Svátek má Ondřej
Počasí dnes -1°C Oblačno

Hamáček odepsal Řekům kvůli dětským uprchlíkům. Prý už rok čeká na odpověď

Hamáček odepsal Řekům kvůli dětským uprchlíkům. Prý už rok čeká na odpověď
"Pokud nám Řecko poskytne konkrétní seznam sirotků, jsme připraveni seznam posoudit a podrobit bezpečnostní prověrce," | zdroj: Profimedia.cz

Ministr vnitra Jan Hamáček nakonec odpověděl na žádost Řecka, aby Česko přijalo 40 dětských uprchlíků bez doprovodu. Na odpověď čekala vláda v Aténách dva měsíce; česká reakce přišla až po několikadenním tlaku ze strany tuzemských médií a občanských iniciativ. Ministerstvo vnitra na svých stránkách zveřejnilo oba dopisy. Jasno do celé věci ale příliš nevnášejí, píše Tereza Engelová na webu Hlídací pes.

Ministr Hamáček vyzývá v dopise datovaném ke dni 13. listopadu 2019 řeckého ministra pro ochranu občanů Michalise Chryssochoidise k zaslání seznamu konkrétních jmen 40 dětí bez doprovodu, u nichž je "právně i logisticky možné případné přijetí v České republice".

Zní to jako logická reakce na žádost Řecka z letošního září. Hamáček se ale ve své odpovědi odvolává na jiný dopis zaslaný naopak z Prahy do Řecka už o rok dříve, konkrétně 15. listopadu 2018.

Tehdy psalo české ministerstvo vnitra řecké ministryni práce Theano Fotiou a Jan Hamáček žádal oficiální statistiky zaměřené pouze na děti bez doprovodu syrského původu, a jen do věku 10 let.

Prohlédněte si: česko-řecká korespondence týkající se nezletilých uprchlíků bez doprovodu

V čerstvém dopise ministru Chryssochoidisovi Hamáček konstatuje, že na svůj loňský dopis nedostal odpověď: "Proto bych rád zopakoval svoji žádost o poskytnutí seznamu konkrétních 40 dětí bez doprovodu (…) s cílem podrobit je bezpečnostnímu prověření ze strany českých bezpečnostních složek," píše.

Z Hamáčkovy formulace ale není jasné, zda teď Česká republika požaduje seznam 40 dětí bez doprovodu, o jejichž umístění do ČR Řecko požádalo v dopise z 10. září 2019, anebo zda Češi mají zájem pouze o syrské děti do věku 10 let, jak dali najevo v dopise z loňského roku.

Tento nejasně specifikovaný požadavek může odpověď ze strany Řeků potenciálně zkomplikovat. Navíc, zatímco po Řecku žádá Jan Hamáček seznam 40 dětí bez doprovodu, v prohlášeních do českých médií hovoří ministr pouze o sirotcích. Mezi oběma pojmy je přitom velký rozdíl.

Sirotci, nebo ne?

"Česká republika by se určitě dokázala postarat o 40 syrských sirotků, pokud by se skutečně o takové sirotky jednalo. Podle oficiálních řeckých statistik se v řeckých táborech nachází primárně nezletilí z Afghánistánu a Pákistánu, přičemž drtivá většina je starší 14 let," uvedl Jan Hamáček ve středečním tiskovém prohlášení Ministerstva vnitra.

‚"Pokud nám Řecko poskytne konkrétní seznam sirotků, jsme připraveni seznam posoudit a podrobit bezpečnostní prověrce," dodal Jan Hamáček.

Řekové ve svém dopise z 10. září 2019 jasně žádají o pomoc nikoliv se sirotky, ale s dětmi bez doprovodu, což jsou z definice všechny osoby mladší 18 let, které se nacházejí mimo zemi svého původu a jsou odloučeny od příbuzných nebo osob, které by za ně zodpovídaly.

Takové osoby, konkrétně chlapce na prahu dospělosti, ovšem Hamáček považuje za bezpečnostní riziko.

Podle úmluvy o právech dítěte OSN mají děti bez doprovodu nárok na zvláštní ochranu a pomoc. Toto základní právo jim ale Řecko podle ministra Chryssochoidise není v táborech schopné zajistit, protože postrádá potřebnou infrastrukturu.

"Píši Vám kvůli velmi znepokojivé situaci, ve které se nachází 2500 dětí bez doprovodu, které jsou v současnosti rozmístěné po různých uprchlických táborech v Řecku. Potřebujeme jednat rychle, aby o tyto děti bylo postaráno, aby se zajistilo jejich bezpečí a zabránilo se jejich možnému zneužívání. Musí být přemístěny do menších zařízení speciálně navržených tak, aby vyhovovala nezletilým a aby o tyto děti bylo náležitě postaráno," vysvětluje v dopise Janu Hamáčkovi ministr Chryssochoidis.

Kvóty jen orientační

Podle ministra Hamáčka se v řeckých uprchlických táborech nachází primárně afghánští a pákistánští mladiství mužského pohlaví. Tomu odpovídají i statistiky řeckého Národního centra pro sociální solidaritu z konce září 2019.

Podle nich se v Řecku nacházelo 4 616 dětí bez doprovodu. 93,6% z nich jsou chlapci, 6,4% dívky. 7% – tedy přibližně 323 – jsou děti mladší 14 let.

Pokud jde o země původu, nejvíc dětí bez doprovodu pochází z Afghánistánu (42%) a Pákistánu (23%). Třetí nejpočetnější skupinou jsou Syřané, kterých je 9%.

Celkem 3447 dětí bez doprovodu našlo buď dlouhodobé nebo alespoň přechodné ubytování; 1 169 nezletilých však žije v nebezpečných ubytovacích podmínkách jako například ve squatech nebo přímo na ulici.

Řecko v dopise adresovaném ministrům vnitra členských zemí Evropské unie i dalších evropských států nespecifikuje, jak staré děti bez doprovodu by měli přijmout, nebo jaké národnosti tito nezletilí jsou. Uvádí pouze orientační čísla vypočtená podle klíče, který v dopise řecký ministr Chryssochoidis vysvětluje takto:

"Kvóty odrážejí populaci zemí, žádosti o azyl během roku 2019 a citlivost vůči žádostem o azyl v rámci dublinského rámce. Zohledněna byla také celková politická atmosféra v každé zemi týkající se migrační krize."

Kolik dětí kam

Nejvíce – 350 dětí bez doprovodu – by podle Řeků mohly přijmout Francie a Německo. Po 150 dětech pak například Belgie, Nizozemsko, Švédsko nebo Rakousko. Rumunsko a Bulharsko požádali Řekové o přijetí 50 dětí. Českou republiku, Maďarsko, Polsko, Slovensko a další země (viz tabulka) o přijetí 40 dětí bez doprovodu. Nejmenší počty – deset dětí – připadá na Kypr a Maltu.

Řecký ministr pro ochranu občanů v dopise také vysvětluje, proč Řekové ze seznamu vynechali některé země EU jako například Velkou Británii či Portugalsko a naopak přidali jiné přidružené státy jako například Norsko, Island nebo Lichtenštejnsko.

"Spojené království bylo vyňato, protože zahájilo největší program dobrovolného přemístění migrantů z Řecka. Norsko, Lichtenštejnsko, Island a Švýcarsko jsou přidružené státy EU, které by mohly přispět, zatímco některé země EU na seznamu nejsou. Portugalsko například nepřijímá nezletilé osoby, přestože přijímá velké množství dospělých," píše ministr Chryssochoidis a apeluje na rychlost vyřízení této naléhavé prosby:

"Tito nezletilí už nemohou zůstat na řeckých ostrovech, přičemž je zároveň obtížné je rychle přesunout na pevninu, protože tam chybí infrastruktura pro jejich umístění," vysvětluje Chryssochoidis.

Tabulka počtu dětí bez doprovodu, o jejichž převzetí požádalo Řecko v dopise z 10.9.2019

Země Počet nezletilých bez doprovodu
Německo 350
Francie 350
Nizozemsko 150
Belgie 150
Norsko 150
Finsko 150
Švédsko 150
Rakousko 150
Itálie 100
Španělsko 100
Švýcarsko 100
Rumunsko 50
Bulharsko 50
Česká republika 40
Polsko 40
Maďarsko 40
Litva 40
Lotyšsko 40
Slovinsko 40
Slovensko 40
Chorvatsko 40
Irsko 40
Dánsko 40
Island 35
Lucembursko 30
Lichtenštejnsko 15
Kypr 10
Malta 10
CELKEM 2500

Přesuny na pevninu a nový zákon

Přesuny části uprchlíků z ostrovů na pevninu jsou součástí nového plánu řecké vlády, jak ulevit přeplněným uprchlickým táborům na ostrovech. Například v táboře Moria na Lesbu koncipovaném původně pro tři tisíce lidí se tísní bezmála patnáct tisíc uprchlíků. Dalších osm tisíc jich žije v neoficiálním kempu v jeho blízkosti.

Nová řecká konzervativní vláda tíživou situaci řeší také novým zákonem, který schválil parlament na konci října. Ten by měl urychlit proces azylových řízení a zjednodušit deportace migrantů bez nároku na azyl.

Přísnější pravidla kritizují lidskoprávní organizace, podle nichž jsou příliš restriktivní a narušují právo uprchlíků na spravedlivý azylový proces. Vláda ale doufá především v zefektivnění systému a urychlení navracení odmítnutých žadatelů o azyl do Turecka v rámci dohody, kterou s ním v roce 2016 uzavřela Evropská unie.

Podle nového zákona může být například rozhodnutí azylových úřadů doručeno zákonnému zástupci žadatele, pokud žadatele nelze s vyrozuměním zastihnout. Dále nebude jako důvod pro žádost o azyl uznávána například posttraumatická stresová porucha, pokud nebude doložena lékařskou zprávou.

Omezí se také možnost pohybu migrantů. Pokud odmítnou přesun do jiného zařízení pro uprchlíky, bude to považováno za odmítnutí práva žádat o azyl. Žadatelé o azyl rovněž budou muset zůstat v táboře či jiném ubytovacím zařízení po celou dobu procesu vyřízení žádosti.

Řecká vláda vláda doufá, že díky novému zákonu se jí podaří snížit počty žadatelů o azyl a v návaznosti na to zlepšit životní podmínky migrantů v uprchlických táborech.

Tereza Engelová pro Ústav nezávislé žurnalistiky

Zdroje:
HlídacíPes.org

Kurzy

Finance

Kurzovní lístek: Exchange s.r.o.

EUR 26,170 26,250
USD 21,890 22,010
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma