„Počítal jsem to a před listopadem jsem za sebou nechal zhruba tisíc rozhodnutí. (...) Plně respektuji, že z dnešní perspektivy se některá ta rozhodnutí prostě beze zbytku vysvětlit nedají. Mohl bych se zase bránit v dalších a dalších případech, ale jsem si v podstatě jist, že nikdy bych to úplně vysvětlit nedokázal,“ uvedl.

„Chci zdůraznit, že jsem k tomuto rozhodnutí dospěl sám, nikdo mě k němu nenutil. (...) Nevybíravý mediální tlak ze strany některých médií – většina médií se chovala naprosto fér – byl již pro mě a mou rodinu nadále neúnosný,“ pokračoval a poděkoval představitelům české justice, odborné veřejnosti, kolegům a přátelům, kteří ho podpořili. „Jsou to právě oni, kteří mají největší osobní zkušenost s mou prací i mým charakterem. Kvůli nim jsem se svým rozhodnutím váhal,“ sdělil.

Fremra sice do funkce ústavního soudce schválil Senát, prezident Petr Pavel ale následně odložil jeho jmenování do doby, než prověří nové informace historiků o Fremrově rozhodování v trestních kauzách za minulého režimu. Soudce řekl, že prezidentovi oznámil své rozhodnutí dnes. „Nemyslím, že to pana prezidenta překvapilo. Řekl mi, že by akceptoval jakýkoliv můj přístup v té věci. Říkal, že tomu rozumí,“ popsal.

K informaci, že prezidentův konzultační panel nabídl Pavlovi kvůli jeho nominaci svou rezignaci, Fremr uvedl, že by to bylo vůči členům panelu velmi nespravedlivé. „Stěžejní informace, které sloužily jako argumenty proti mému jmenování, oni neznali. Vstupoval jsem do toho procesu hodnocení s představou, že za mnou nic špatného není, a rozhodně to nemohl tušit ani tento výběrový panel,“ podotkl. „Když jsem dostal nabídku, váhal jsem pro své členství v KSČ, ale jiné výhrady jsem tam vůči sobě a své práci neviděl,“ doplnil. 

Fremr patří v ČR k nejzkušenějším trestním soudcům - soudí od roku 1982, byl místopředsedou Mezinárodního trestního soudu v Haagu a působil i jako soudce Mezinárodního soudního tribunálu pro Rwandu. Minulý týden uvedl, že zvažuje, že se kandidatury k Ústavnímu soudu vzdá. Chtěl ale stejně jako prezident počkat na výsledky prověrky, aby jeho krok nemohl být vykládán jako doznání. Už dříve zdůraznil, že nebyl prodlouženou rukou komunistické Státní bezpečnosti. Aktuální zájem některých médií o jeho osobu tehdy označil za nefér kampaň, která obsahuje řadu polopravd i lží.

Ústav pro studium totalitních režimů minulý týden na základě archivních spisů oznámil, že Fremr odsoudil v letech 1983 až 1985 za emigraci 172 lidí ve 124 samostatných případech. Opuštění republiky bylo podle tehdejšího trestního zákoníku trestné. Všichni odsouzení byli po revoluci 1989 rehabilitováni a procesy byly označeny za politické.

Média v posledních dnech rozebírala také Fremrovo rozhodování v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988. Trojici mladíků tehdy obžaloba vinila z více než stovky trestných činů, z nichž nejzávažnější bylo záškodnictví. Fremr připustil, že kauzu zmanipulovala komunistická tajná policie StB. Uvedl ale, že se to z jejích svazků dozvěděl teprve nedávno. Zároveň odmítl tvrzení, že byl za komunistické éry prorežimním soudcem.

Server Echo24 dnes také napsal, že Fremr odsoudil v roce 1985 na deset měsíců do vězení skladníka za hanobení republiky. Odvolací soud tento rozsudek později zrušil a propustil obžalovaného z vazby, kde si skladový dělník odseděl pět měsíců.

Ústavní soud nyní prochází personální obměnou, protože řadě soudců skončil nebo skončí mandát. Prezident Pavel již jmenoval ústavními soudci pět svých nominantů: soudce Josefa Baxu, Danielu Zemanovou a Veroniku Křesťanovou, profesorku občanského práva Kateřinu Ronovskou a ústavního právníka Jana Wintra. Ústavních soudců je nyní 14 z předpokládaných 15. Nový předseda instituce Baxa k tomu uvedl, že jeden chybějící soudce nepředstavuje pro chod soudu problém. 

Baxa bere Fremrovo rozhodnutí na vědomí, komentovat jej nebude

Předseda Ústavního soudu Josef Baxa bere na vědomí rozhodnutí místopředsedy pražského vrchního soudu Roberta Fremra vzdát se nominace na ústavního soudce, komentovat jej nebude. Řekl to dnes ČTK.

„Zůstává nás tak pouze 14 a pevně věřím, že pan prezident nabídne Senátu jiného kandidáta, který úspěšně projde nominačním procesem,“ uvedl Baxa. Ústavní soud má v plném obsazení 15 soudců. Minulý týden Baxa v rozhovoru s ČTK řekl, že veřejná debata o fungování předlistopadové justice, kterou vyvolala nominace Fremra, je cenná, ale přichází pozdě. V 90. letech se podle něj měla s vlastní minulostí důsledněji vypořádat sama justice. Baxa také v rozhovoru varoval před černobílým viděním minulosti, které považuje za nespravedlivé.

Rozhodnutí doktora Roberta Fremra vzdát se nominace na soudce Ústavního soudu respektuji. Oba Ústavní soud považujeme za hlavní pojistku ochrany lidských práv a ústavnosti naší země.

— Petr Pavel (@prezidentpavel) August 14, 2023

Pavel ocenil, že se Fremr snaží předejít pochybám o hodnověrnosti soudců ÚS

Prezident Petr Pavel Fremrovo rozhodnutí respektuje. Ocenil, že se Fremr snaží v očích veřejnosti předejít jakýmkoli pochybám o hodnověrnosti či morální integritě soudců Ústavního soudu (ÚS). Hlava státu to dnes uvedla na facebooku. Uvedl také, že Fremra považuje za odborníka s nepopiratelnou profesní pověstí, uznáním v mezinárodním prostředí a za jednoho z nejkvalitnějších trestních soudců v Česku.

„Rozhodnutí doktora Roberta Fremra vzdát se nominace na soudce Ústavního soudu respektuji. Oba Ústavní soud považujeme za hlavní pojistku ochrany lidských práv a ústavnosti naší země,“ uvedl Pavel. Potvrzuje to podle něj i skutečnost, že občané ÚS považují za nejdůvěryhodnější ústavní instituci.

„Oceňuji proto, že se Robert Fremr snaží v očích veřejnosti předejít jakýmkoli pochybám o hodnověrnosti či morální integritě soudců Ústavního soudu,“ poznamenal prezident. Fremr ho o svém rozhodnutí předem informoval, hlava státu jeho postup přijala. „Nic to však nemění na tom, že ho považuji za odborníka s nepopiratelnou profesní pověstí, uznáním v mezinárodním prostředí a za jednoho z nejkvalitnějších trestních soudců v naší zemi,“ dodal Pavel.

Odborný panel nabídl rezignaci kvůli navržení Fremra na ÚS, Pavel ji nepřijal

Prezidentův konzultační panel určený pro výběr kandidátů na ústavní soudce nabídl hlavě státu Petru Pavlovi rezignaci. Důvodem je to, že doporučil na ústavního soudce Roberta Fremra. Prezident rezignaci zatím nepřijal, řekla Českému rozhlasu Plus členka panelu a soudkyně Ivana Janů. Mluvčí Hradu Markéta Řeháková ČTK potvrdila, že panel rezignaci nabídl, prezident k tomu ale podle ní v tuto chvíli nevidí žádný důvod.

Podle Janů členové panelu při doporučení místopředsedy pražského vrchního soudu Fremra nevěděli o kauze Olšanské hřbitovy, za kterou je kritizován. Ve zprávách o tom dnes informoval Český rozhlas Radiožurnál. Fremr se dnes nominace vzdal kvůli mediálnímu tlaku.

„Ani prezident s ní (s kauzou) nebyl seznámen. Takže to bylo něco, co bylo neočekávané. A vlastně je nutno říct, že to rozhodnutí o tom jmenování je vlastně klíčové, poněvadž na tom závisí spravedlnost v této zemi, ale také důvěra veřejnosti v právní stát,“ řekla rozhlasu Janů.

„Můžeme potvrdit, že konzultační panel rezignaci prezidentu Pavlovi nabídl. Pan prezident k tomu ale v tuto chvíli nevidí žádný důvod,“ uvedla Řeháková.

Pavel na jaře informoval, že obešle 23 institucí, aby mu předložily jména kandidátů na nové ústavní soudce, a návrhy následně bude posuzovat sedmičlenný konzultační panel, který vede ústavní právník Jan Kysela.